Polemika - Globální svět, lokální beznaděj

Vážená Ivano Kuglerová, Musím reagovat na Váš článek a názvem "Globální svět, lokální beznaděj", otištěný v dubnovém čísle magazínu Třetí pól. I přes relativně nedlouhý text, s mnoha Vašimi názory nesouhlasím.

Zaprvé v úvodu říkáte, že jen kladete otázky. Ale většina odstavců je naplněna konstatováním Vámi upravených fakt, jenž mohou nejednoho čtenáře přivést k nesprávnému nebo spíše až negativnímu postoji vůči globalizaci.

K: Z této věty celkem jednoznačně vyplývá, že vy, narozdíl ode mne, považujete globalizaci za pozitivní, a negativní postoj k ní tedy za nesprávný. To je ovšem jen váš názor (jistě podložený a opodstatněný, ovšem stejně jako ten můj, jistě jste si povšiml, že ona dle vás "upravená" fakta čerpám z děl odborníků- viz článek), ale zatímco já svůj názor předkládám (alespoň se o to pokouším a pokud se to nepovedlo, omlouvám se) jako úvahu nad kterou se lze zamyslet a ne nezbytně s ní souhlasit (a že to lze dokazuje vaše reakce), vy ten svůj zřejmě považujete za "pravou víru" a mne tudíž za kacíře a navíc za osobu jiné ke kacířství nabádající. Co se dá dělat. Postavte mi hranici. Neodvolám.

Š: Omlouvám se za tuto nevhodně formulovanou větu (je opravdu dosti špatná). Chtěl jsem jen říct, že si za svým názorem stojím, a tudíž se jej snažím vnášet do podvědomí ostatních lidí, jako něco, nad čím je možno se zamyslet, srovnat s jinými názory a ne pasivně přijmout za "pravou víru". Jsem velkým zastáncem kritického myšlení zejména vůči novým, absolutně platným teoriím (včetně té mé).

Nevím co si mám myslet o vyobrazených fotografiích radikálních demonstrantů (zřejmě anarchistů). Zda poukazujete na přehnanost, mladistvou ukvapenost či masový odpor radikalizovaných a jednostranně zaměřených skupin vůči společnosti jako celku, nebo spíše, jak lze vyvodit z kontextu Vašeho článku, je toto jednání jedinou vhodnou alternativou vůči pouhému pojmu globalizace, o kterém valná většina protestujících lidí zřejmě mnoho neví. Tím samozřejmě nechci říci, že s tímto jednáním plně souhlasíte. Ale bohužel většina čtenářů si fotografie současně s obsahem textu vyloží, jako jedinou možnou a vhodnou obranu proti globalistickým snahám "elitizovaných" států, které chtějí řídit svět.

K: Nezbývá mi než souhlasit, že fotografie mohou být jedinci, kteří si článek pořádně nepřečtou, nesprávně vyloženy jako pobídka k podobným akcím. Mea culpa, nezajímala jsem se o to, čím bude můj článek doplněn a tak mi nezbývá než doufat v inteligenci studentů, jimž je časopis především určen.
Můj postoj k násilným demonstracím proti globalizaci je jednoznačný: jedná se o globální fenomén, jeden z následků negativního dopadu globalizace: rostoucí frustrace, ztráta zodpovědnosti a netolerance vedou k masovému nárůstu násilí, nezakořeněnost a ztráta lokality vyvolávají potřebu někam patřit a přidat se k davu a nemožnost zasáhnout efektivně do rozhodování globalizované elity o světě jen zvyšuje míru nenávisti a zoufalství (viz článek). Tolik můj názor (a nemusí být správný - aby zas nedošlo k nedorozumění).

Samozřejmě i ona proklínaná globalizace má své stinné stránky, ostatně jako vše. Ale jen si zkuste představit co by se stalo, kdyby svět nadále zůstal u systému lokalizovaných států a skupin, jak jej známe z dějin a potažmo i z nedávné minulosti.

K: Tak ještě jednou: druhou stránkou globalizace, nikoliv jejím opakem, je lokalizace, připoutávání k určitému místu (viz článek). Lokalizace tedy není řešením, které bych nabízela, není tou "správnou cestou". Já netvrdím, že svět má ustrnout v minulosti, nebo že nedávné uspořádání bylo optimální (ačkoliv nepopírám, že osobně bych dala přednost rannému středověku, ani v nejmenším nehodlám tento "sen", protože nic jiného to není, někomu nutit). Navíc nepopírám, že sama neznám žádný "zázračný lék na bolest světa". Říkám jen: nežijte slepě, nebuďte lhostejní. Globalizace s sebou nese množství negativ (a já ji proto považuji za špatnou cestu) a jednou z možných odpovědí na otázku světa po smyslu našeho bytí (viz Frankl) by mohlo být hledání lepšího směru, jímž se lidstvo může ubírat.

Š: Mohu s Vámi souhlasit, ale jen částečně. Neboť za prvé: lokalizace je druhou stránkou "nesprávně vedené" globalizace. Možná si tento pojem nesprávně vykládám, ale dle mého názoru větší kontakt mezi národy, skupinami a jedinci, právě zesílí pouto ke "svému" místu či jestli chcete lokalitě. Je to dáno již samotnou biologickou (genetickou) potřebou člověka bránit si své území vůči jiným predátorům (i lidem).
A za druhé: je správné, že neděláte ukvapené závěry ve vytyčování cesty pro lidstvo. Ale bohužel již by se společnost měla probudit (tj. ne stále tápat, a tím směřovat k vlastní destrukci) a jít za alespoň částečně daným cílem, jehož hlavním motem by měl být (alespoň prozatím) udržitelný rozvoj. V tomto údobí by snad mohlo lidstvo dospět, jak říkáte k nalezení lepšího směru a jak doufám nezhroutilo by se.

Ostatně globalizace probíhá nepozorovaně již od dob osvícenství. Takže současný stav je, jak si mnozí nevšimli, logicky navazující děj ve vývoji lidské společnosti.

K: Od počátku samotné historie lidstva se také zefektivňují zbraně a války jsou stále ničivější. Jistě, lze to označit za logické. Ale je to správné? Máme s tím souhlasit?!

Š: Samozřejmě, že ne! Taky jsem neřekl, že vše logické je správné. Ale globalizace, alespoň jak doufám (asi bláhově), přinese zmírnění napětí mezi národy a skupinami - lepší porozumění. Ovšem ne dnes nebo zítra. Bude to velmi dlouhodobý a bolestný proces, v němž bude dosáhnutí cíle úkolem pro mnoho generací.
Pozn.: O správnosti vývoje stále ničivějších zbraní lze polemizovat. Prostě se nelze jen tak odzbrojit ! Stále tu je - a vždy bude - nebezpečí, že k nám dorazí silnější soupeř (nejen člověk). Lidé se potřebují vůči někomu bránit, máme obranu = určitou formu agrese - jak se říká - v krvi.

V případě ponechání starého systému by se lidstvo do několika desítek let zhroutilo na podstatě vlastního činění. Silné komunity s dostatkem ekonomického a surovinového potenciálu by rychle ovládli radikální, vůdčí jedinci (viz. antiglobalisté) a pod jejich vedením by nakonec vytlačily skupiny slabší. Čímž by následně opět došlo k sjednocení a homogenitě lidstva, jinými slovy vyjádřeno - ke globalizaci.

K: To je jistě možné. Jak jsem však již řekla, já ani v nejmenším netvrdím, že se svět nemá měnit a že bychom měli zachovat systém mocenských bloků a studené války (a netvrdí to ani Keller, z jehož práce hojně cituji).

Š: Dobrá, souhlasím.

To plyne již ze samé podstaty hmoty a energie setrvávat v rovnováze.

K: A co entropie? (Nejsem samozřejmě fyzik, takže jsem to možná pochopila špatně. Nenašel by se odborník, který by přispěl k diskusi? Aplikovat zákony fyziky na společnost je ostatně odnepaměti jedním z oblíbených filosofických témat.)

Š: Hned v další větě říkám, že vše je relativní. Tím zahrnuji i vámi zmiňovanou možnost.

Ale protože je vše relativní, došlo by i uvnitř oné vítězné skupiny díky variabilitě genetického potenciálu jedinců k rozporům a vzniku jiných odlišných komunit. Vhodnější by bylo vytvoření tzv. kontinentálních unií, samozřejmě se zachováním podstaty předešlých národů a následně ve větším časovém horizontu postupné sbližování těchto unií i v těch nejméně podstatných věcech. Politické dohody o míru, hospodaření se surovinami, péče o životní prostředí světa, atd. by měly být uzavřeny nejlépe ještě dnes.

K: Výborně! Vy, zdá se, narozdíl ode mne už řešení problémů lidstva znáte a předpokládám, že i usilujete o jeho prosazení. To mohu jen obdivovat. Kéž by lidí, které zajímá dění ve světě a kteří za něj cítí zodpovědnost a usilují, v rámci svých možností a schopností o to, co považují za správné, bylo více. Osobně považuji lhostejnost za větší zločin, než terorismus (a jestli chcete, odsuďte mě za to).

Š: Opět si mé věty vykládáte nesprávně. Neuvádím absolutně nejlepší řešení problémů. Jen nastiňuji možnosti a cíle, které nejsou jednoduše splnitelné. Ale jen se podívejte na výsledky různých fór a konferencí - vždy je ustanoveno pouze případné řešení v nejobecnější rovině. Konkrétnější problémy se následně rozebírají a hledají se vhodné kompromisy sladěné s hlavními body návrhů. Snažím se vycházet z reality. V tom, že je lhostejnost větší zločin než terorizmus, máte plnou pravdu. Jen bych to trochu zobecnil. Nevědomost (neznalost, nedostatek informací, podnětů => deprivace a frustrace) a zní vyplývající lhostejnost je největší chorobou a morem lidstva od samého počátku historie. Proto je vzdělání důležité. A globalizace přináší doslova informační expanzi, bohužel zatím i se všemi negativy (konzum, možnost manipulace …).

Smysl a poenta národů nespočívá, jak se většina lidí domnívá, v oblasti vytyčené státními hranicemi, nýbrž v udržení a uplatňování všedních i svátečních zvyklostí občanů národa. Jen mi řekněte, kým se cítí být obyvatel Španělska více - Evropanem či Španělem. A pak prý EU potažmo globalizace maže národnostní rozdíly.

K: S vámi načrtnutým smyslem existence národů v moderním světě mohu jen souhlasit. Ale opravdu ho globalizace nepopírá?

Š: V mém smyslu pojetí ne, jak níže uvádím při časově přiměřené a nezmanipulovávané medii, by globalizace či postupné sbližování přišlo prostému jedinci jako něco zcela přirozeného.

A přistěhovalectví? Myslíte si, že by Čech nemohl mít černou, žlutou či jinou barvu kůže a kupříkladu šikmé oči?

K: Jistě že může. A narozdíl od některých našich politiků mě snižující se přírůstek obyvatelstva těší a přistěhovalectví mi nevadí. Ale popírat, že bude docházet ke kulturním neshodám a tvrdit, že přistěhovalci nebudou zachovávat vlastní zvyky (podívejte se například na čínské komunity v USA a nejen tam) by byl čirý nesmysl.

Š: To nepopírám, i když to z mé věty nepřímo vyplývá. Ve větších městech či aglomeracích může dojít k vytvoření multikulturní společnosti. A záplatou na nesváry by měla být níže zmiňovaná škola a výchova. Lépe než záplatou by mohla fungovat jako prevence. Bohužel to je také pouze něco, co lze velmi jednoduše říci, ovšem dosáhnout toho, je opravdu těžké a časově velice náročné.

Základním činitelem vzbuzujícím v jedinci nebo komunitě národní cítění je dozajista rodina a následně především škola. A právě ta by měla v budoucnu sehrát významnou roli v udržování národní různorodosti. Žáci by se měli učit zejména mezinárodním otázkám, ale národnostní pojem by neměl zůstat v ústraní.

K: To je jistě možné řešení národnostní problematiky. Setření odlišnosti národů však nevidím jako kámen úrazu globalizace. I kdyby k němu došlo, nejsem nacionalista a ať už to někoho urazí či ne, ani vlastenec. Snažím se být především člověkem. A právě proto mne mnohem víc, než možné vymizení národů, děsí ztráta pocitu zodpovědnosti jednotlivců za dění ve světě, rostoucí uniformita a konzum a z nich plynoucí netolerance, nedobrovolná izolace jednotlivců i menšin, existenciální frustrace a její následky (viz článek).

Š: Naprosto souhlasím. Nacionalismus natož vlastenectví mi pranic neříká. Kdyby každý byl (i když paradoxně všichni jsou) člověkem, máme vyhráno a o nějaké globalizaci nemusíme ani mluvit. Bohužel ale velká část zejména nedokonale informované populace (tzv. "rychlozávěrci") však problém setření odlišností mezi národy považuje za jeden z největších problémů globalizace.

Dle mého názoru je současné předkládání pojmu globalizace médii a aktivistickými skupinami široké veřejnosti ukvapené a vytržené z kontextu.

K: A nejsou snad právě média typickým globálním fenoménem? Není vytrhávání věcí "z kontextu světa" jedním z charakteristických rysů globalizace?

Š: Globální jsou. Ale v jakém slova smyslu? Komerční média přebírají bulvární styl západního předkládání věcí a pojmů, ale to bych spíše nazval "amerikanizací". Globalizace není podle mne pouze "zameričtění" všeho (samozřejmě to považuji za velmi nevhodný prvek, jenž hází na globalizaci (v mém podání) stín). Jediným čistě globálním médiem je internet - dává možnost výběru, ostatní média ne. A není jen pro elitu. Ovšem také není všelékem.

Z této ukvapenosti také pramení Vámi zdůrazňovaná izolace jedince vůči okolní společnosti. Při postupném, časově přiměřeném sjednocování světa nikomu ani nepřipadne, že by byl vůči zbylé komunitě jaksi izolován. A při správné tvorbě unií nedojde ani k zničení národní diverzity lidstva. Ta by měla být především zachována i v posléze sjednoceném světě jako prvek, který zabraňuje vytvoření jednotvárnosti společnosti a následnému vzniku radikálních hnutí.

K: "A tak je globalizace tím, co se nám vymyká z rukou, zatímco univerzalizace v sobě zahrnuje univerzální řád, iniciativu a předsevzetí, globalizace popisuje účinky a následky k nimž univerzalizace vede." (viz článek). Vy píšete u univerzalizaci. Mne děsí následky.

Š: "Správná" globalizace (např. EU - není ideální) má předejít univerzalizaci, má zachovat onu "krásnou" různorodost lidstva. Prý se nám globalizace "vymyká z rukou". Měli jsme ji vůbec někdy pevně v rukou? A kdo je to "my"?

Tyto skutečnosti doufám dosti negují Vámi vyřčený argumet, že heslem moderního světa je unifomita konzumu a plánovaný život.

K: Opravdu? Kdy jste se naposledy díval na televizi? To, o čem vy píšete, jsou ideje elity, a já rozhodně netvrdím, že jsou špatné. Ale co se dostane k "většině"? Ti demonstranti nešli do ulic kvůli tomu, že se státy snaží uzavírat mírové smlouvy a spolupracovat na odstranění bídy a záchraně životního prostředí. Chcete tvrdit, že McDonalds, reklamy, TV Nova a americké seriály nejsou konzum? Že se nás média a nadnárodní korporace snaží naučit zodpovědnosti a vlastnímu úsudku?

Š: Máte pravdu, komerční společnosti ne. Ale na druhou stranu si myslím, že naučit se zodpovědnosti a vlastnímu úsudku by se měl především každý sám. Nevím, zda by to dopadlo zrovna šťastně, kdyby nás média měla učit vlastnímu úsudku. Globalizaci se snažím uvádět na příkladu politickém a společenském. Nadnárodní koncerny jsou bohužel také jejím negativním (ale i pozitivním) výsledkem. Řešení tohoto problému bych raději přenechal osobám v tomto směru zainteresovanějším.

Jednoduše řečeno globalizace je jediná reálná a logická možnost jak může lidstvo jako celek do budoucnosti přežít. Nestojím na straně jakési globální elity. Vyjadřuji pouze svůj osobní názor na smysl sjednocení světa.

K: A na to máte plné právo. Ostatně s vámi uváděným "smyslem sjednocení světa" docela souhlasím. Jen bych byla ráda, kdyby si lidé, kterým na světě záleží, a za jednoho z nich vás pokládám, uvědomili, jak situaci vnímá někdo jiný a měli tak možnost rozhodnout se, co považují za "nutné zlo", co mohou a co chtějí změnit. Nesnažím se o víc, něž vytvářet vámi zmiňovanou různorodost, poukázat na jinou stránku věci a přispět tak svým málem ke směřování lidstva.

Š: To jsem velice rád. Díky vám jsem se musel nad svým myšlením trochu zamyslet a dospěl jsem k názoru, že je dobré stát si za svými názory, ale bez diskusí, polemik, kompromisů a následném přijetí lepších názorů opravdu ve světě (nejen vědeckém) nelze žít. Takže sobectví a nevědomosti sbohem !!!