Já chci ticho! - Příliš hlučná doba

Po silnicích se valí tisíce aut, na každém rohu se něco vrtá a staví, mobilní telefony nepřestávají zvonit. Platíme daň za moderní život. Také byste chtěli alespoň občas všechen ten randál vypnout? Nejste sami. Hluk navíc vážně ohrožuje naše zdraví.

Hluk je všudypřítomný a neviditelně se plíží do našich životů. Nevšímáme si ho a někdy si ho ani neuvědomujeme. Měli bychom mu ale věnovat více pozornosti. Soustavný rámus se podepisuje na naší paměti, na schopnosti soustředit se, i na našem zdraví. Pro mnohé z nás jakoby nemělo smysl poslouchat oblíbenou písničku jinak než „na plný pecky“, „pořádně to vohulit“, „volume na max“. Ukřičené televize jsou v letních večerech slyšet z domů až na ulici. Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposledy zažili takové ticho, že jste slyšeli vlastní dech?

Pssst!

Abychom vás nestrašili zase tak moc. Hlukovými limity se ve všech krajských městech zabývají odborníci z hygienických stanic, kteří tvrdí, že k velkému zhoršení venkovního hluku v poslední době nedochází. Na frekventovaných křižovatkách a silnicích, jež jsou považovány za tradičně velice hlučná místa, došlo dokonce k mírnému zlepšení situace a poklesu hluku. A důvod? Aut sice přibylo, ale už to nejsou ty hlučné burácející tatrovky a wartburky. Moderní auta jsou méně hlučná. Co odborníky straší, je jiná věc. Hlučnost se začíná jako voda rozlévat i do dříve tichých míst. Navíc už nezažijete typickou tichou noc jako dříve. Hluk se protahuje déle do noci. Podle výzkumu Světové zdravotnické organizace je přes 30 % obyvatel evropských měst vystavováno v noci hluku o síle 55 decibelů. Naopak doporučená hladina hluku pro klidný spánek je maximálně 30 decibelů.

Bezesné noci

Průměrná doba spánku je kolem osmi hodin. Hluk z ulice lidi budí, tudíž se zkracuje doba, kdy spíme, což je zdravotně nepříznivé. Kratší spánek působí negativně na celý imunitní systém, zvyšuje výskyt civilizačních chorob. Lékaři varují, že imunita lidí, kteří spí málo, bude oslabená, oproti lidem, kteří spí déle. Rozsáhlé průzkumy opakovaně dokazují, že život v tišších místech je pro celkové zdraví příznivější. Týká se to jak všech civilizačních chorob, tak i například katarů horních cest dýchacích. Své by mohli vyprávět Marek s Katkou. Když se nastěhovali do garsonky po babičce v sedmipatrovém paneláku, byli šťastní, že mají kde bydlet. Už po týdnu jim ale bylo jasné, proč si Markova babička tolik stěžovala na špatné spaní. Garsonka je totiž přímo nad vchodovými dveřmi. Jak se lidé trousí sem a tam, pokaždé se ozve rána. Hlavně Katka tvrdí, že se z toho zblázní. Poslední rány se ozvou kolem jedenácté, přesto je někdy probudí noční opozdilci. A v pět ráno všechno začíná nanovo, lidé odcházejí do práce a za každým z nich se dveře zabouchnou. Podobní nešťastníci jsou lidé žijící v blízkosti dálnic, přetížených silnic a obřích křižovatek. Hluk tu neutichne nikdy, jen v noci se trochu zmírní.

Zachraňte imunitu před stresem

Už ve škole jsme se učili, že lidské ucho je citlivý orgán. Ničivá je pro něj hladina hluku nad 85 decibelů. Tehdy může dojít k poruchám sluchu. Podobně vysoké hladiny hluku se objevují ve velmi hlučných pracovních provozech, ale třeba také na diskotékách. Naopak v normálních podmínkách současných měst takové hladiny hluku většinou nenastanou. Nepříznivě působí na lidský organismus i nižší než jen hraniční hodnoty hluku. Nepřetržitý hluk vytváří stres, a ten má negativní dopad na naše tělo. Co konkrétně se s lidskou skořápkou vystavovanou hluku děje? Zvyšuje se výskyt civilizačních chorob, mezi něž patří infarkt myokardu anebo vysoký krevní tlak. Organismus je napadán infekcemi, výkonnost imunitního systému se snižuje. Lidé vystavovaní hlučnému prostředí onemocní infekčními chorobami snáze než ti, kteří žijí na klidných a tichých místech.

Nejste nahluchlí?

Při dlouhodobé hlučnosti nad 85 decibelů nastává poškození sluchu, akutní poškození při 110 decibelech a více. Chodíte rádi do klubů a na diskotéky, kde hraje hlasitá hudba? Kromě toho, že nechtěným hlukem často trpí i lidé, kteří bydlí v okolí takových kulturních zařízení, ohroženi jsou především jejich návštěvníci. Na diskotékách totiž bývá naměřeno i 110 decibelů. Rada odborníků zní, rizikovému hlučnému prostředí se raději vyhýbat. Když totiž nastane poškození sluchu, lékaři mohou být bezmocní. Pamatujte, že byste měli zbystřit, když vyjdete ven z klubu a zvoní vám v uších. To je první známka poškození sluchu. Zvonění většinou po čase zmizí. Může to trvat hodinu, dvě, ale klidně i celý den. Existují ale i případy, kdy zvonění v uších už nikdy nepřestane.

Prosím ticho!

Hluk se negativně podepisuje na naší schopnosti rozhodovat se, koncentrovat se na zadaný úkol, ovlivňuje ale i naši paměť. Ještě více než dospělé poškozuje hluk děti. K takovým závěrům došla Světová zdravotnická organizace. V Česku jsou v současnosti moderní tzv. open space kanceláře, kde pracují klidně i desítky lidí bez toho, aby jejich pracovní prostor oddělovaly stěny či přepážky. Přitom každý, kdo v takovém prostoru musí pracovat, ví, jak moc ho obtěžuje i jen běžná práce kolegů. Patří sem zvonění telefonů, nechtěné poslouchání hlasitého hovoru, ale i klepání do klávesnice. Podle psychologa Dr. Simnona Banburyho z univerzity v Cardiffu může toto všechno narušit pracovní výkon člověka až ze 30 %. Přesto, že jde o běžný kancelářský hluk, vytváří se stres, a tím se snižuje naše schopnost koncentrace, což následně přímo ovlivní naši práci. Zkuste si tohle zapamatovat a respektovat, že ne všichni chtějí slyšet něco, co s jejich prací a životem vlastně vůbec nesouvisí.