„Žižkův meč“ poprvé od konce třicetileté války znovu na území Čech

Meč historicky připisovaný Janu Žižkovi z Trocnova opustil po čtyřech stoletích Švédsko, aby se na pouhé dva dny zaleskl v pražské Betlémské kapli při příležitosti oslav letošního 600. výročí úmrtí geniálního a ve své době neporaženého vojevůdce. Vzácný artefakt se veřejnosti představí v den Žižkova úmrtí 11. října a o následujícím víkendu, poté se zase vrátí do švédských královských sbírek.

Do severského království se meč dostal jako součást rudolfinské sbírky, kterou v roce 1648 při dobývání Prahy vyplenili Švédové a odvezli si ji jako válečnou kořist. Kurátor švédských královských sbírek na zámku Skokloster Jonas Häggblom, který tuto vzácnou zápůjčku doprovází, k tomu doplnil, že kulturní dědictví patří všem, a proto by se i zmíněné sbírky měly více otevřít mezinárodní veřejnosti. „Meč byl jednou vystaven v rámci větší expozice ve Stockholmu, ale mimo území Švédska se dostává úplně poprvé.“ Je tedy symbolické, že pro úplně první vystavení v zahraničí meč přicestoval za velmi přísných bezpečnostních opatření právě do Prahy. Tady mimochodem zajišťuje maximální možnou míru bezpečnosti středověké chladné zbrani vitrína, kterou pro tuto jedinečnou příležitost zapůjčilo Národní muzeum v Praze.

Na dotaz, zda již byl v minulosti meč podroben nějaké expertíze, J. Häggblom odpověděl: „Žádným podrobným výzkumem neprošel. Bylo by vynikající, kdyby přijel nějaký odborník z Česka, který by se takovým průzkumem zabýval.“ Však i pro naše badatele je velkou výzvou např. symbol kalichu s iniciálami M a K po stranách pod rukojetí meče (viz foto). Historička Jana Kubrová dodává: „My tady o meči nevíme prakticky nic, máme jen zápis z rudolfinské Kunstkomory a pak informace ze Skoklosteru. Nevíme, zda je meč původní anebo „předělávka“, ani jak se do Kunstkomory dostal. Velmi zajímavé ale je i to, že ve sbírce Kunstkomory měl meč číslo 703 a ve sbírce Skoklosteru je uložen pod číslem 7300. Historie a původ meče jsou pro nás jako detektivka a budeme velmi rádi, pokud bude podroben dalšímu zkoumání.“

Kromě meče bude vystavena i část Žižkovy lebky

Zatímco u meče, jenž byl součástí rudolfinské sbírky jako údajný Žižkův meč, zatím nemohou historikové tuto skutečnost potvrdit, o pravosti tzv. Čáslavské kalvy již nepochybují. Horní část lebky, která bude v rámci slavnosti rovněž vystavena, přisoudili odborníci husitskému hejtmanovi Janu Žižkovi nejen na základě antropologických expertíz, ale nejnověji i na základě radioizotopové analýzy v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži. Z pouhého 1,6 miligramu čistého uhlíku získaného z necelého půl gramu kosti z kalvy určil urychlovačový hmotnostní spektrometr MILEA (Multi-Isotope Low-Energy Accelerator Mass Spectroscope), že kalva skutečně patřila jedinci, který zemřel ve stejném období jako Jan Žižka. Jak jsme již v Třetím pólu několikrát psali, i zde se podílí jaderní fyzici na zkoumání historických artefaktů.

Podklady pro antropologická zkoumání také poskytla počítačová tomografie provedená v roce 2014 na radiologickém oddělení nemocnice v Táboře.

Program oslav výročí 600 let od smrti vojevůdce

Čáslavská kalva a také faksimile Jistebnického kancionálu budou vystaveny na výroční den úmrtí slavného vojevůdce během bohoslužby Církve čs. husitské v pátek 11. října 2024. Po ní uvede Jaroslav Krček ve světové premiéře svoji kantátu věnovanou tomuto výročí. „Žižkův meč“ s historickými prapory je zpřístupněn pro veřejnost v podzemním sále Betlémské kaple, kde se dochovaly původní fragmenty zdiva. Vidět ho lze pouze v sobotu 12. října od 10:00 hod. do 20:00 hodin a v neděli 13. října od 12:00 hod. do 20:00 hodin, pak se meč opět vrací do Švédska. Výstavu doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich.

V prostorách Betlémské kaple je na sobotu připraven program pro děti, odpoledne patří přednáškám profesora historie Petra Čorneje (autora knihy Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka) a historika Jana Blahoslava Láška s následnou možnou diskusí. Mezi přednáškami vystoupí herec Jan Potměšil s komponovaným pořadem o Janu Husovi. Sobotní program uzavře od 20.00 hod. koncert skupiny KLÍČ.

V neděli 13. října zahájí v Betlémské kapli v 11:00 bohoslužba Církve československé husitské. Poté budou návštěvníci svědky premiéry prezentace rekonstrukce originální husitské táborské mše z 15. století, kterou připravila doc. Hana Vlhová-Wörner, spoluautorka kritického vydání Jistebnického kancionálu, z něhož rovněž zazní ukázky.

Od 14.00 hod. se pak uskuteční veřejná generální zkouška na večerní koncert. Na generální zkoušku naváže v 16:00 hod. dramaticko literární program "Čtení a hovory pod husitů prapory" v podání advokáta JUDr. Miroslava Houšky a herce Viléma Udatného. 

Program pro veřejnost za přítomnosti tvůrců filmu a představitele Jana Žižky – Igora Bareše - zakončí v 18.00 hod. premiéra filmu z dílny manželů Hlavsových pod názvem: Žižka a Komenský aneb Imaginace pravděpodobnosti.

Ve 20:00 hod. zazní slavnostní koncert "Smetana 200 – Žižka 600" pod taktovkou šéfdirigenta Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy v Praze Haiga Utidjiana, kde zazní i dvě symfonické básně z cyklu Má vlast: Tábor a Blaník.  

Slavnost k 600. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova v Betlémské kapli pořádá Pražská diecéze Církve československé husitské pod záštitou 1. místopředsedy vlády, ministryně obrany, ministra kultury, hejtmanky Středočeského kraje a ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým (ČVUT), Vojenským historickým ústavem, Národním muzeem a za finanční podpory Ministerstva kultury v ČR, Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Prahy 1.

Pod sochou Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově. Zleva kurátor švédských královských sbírek Jonas Häggblom, předsedkyně Švédsko-česko-slovenského spolku ve Stockholmu Jitka Vykopalová (která se o zapůjčení meče velmi zasloužila), autorka článku Marina Hofmanová a člen organizačního týmu výročních oslav a kazatel CČSH Erik Šilhavý.