I „královna věd“ má své nobelovky

"Neexistuje jediná oblast matematiky, a to jakkoli abstraktní, která by se jednou nedala aplikovat na jevy reálného světa“ – Nikolaj Ivanovič Lobačevskij. „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“ – Kodex císaře Justiniána I.

Počátkem měsíce prosince patří každoročně udílení Nobelových cen. Dozvíme se, co nového už umíme v medicíně, jaké novinky z vesmíru i nitra hmoty nám přinesli fyzikové, popř. jaké nové látky v našem těle i jinde objevili lidé s chemickým vzděláním. Na základě poslední vůle švédského vynálezce a úspěšného podnikatele Alfreda Nobela (1833–1896) se od počátku 20. století předává nejvyšší ocenění za zásadní vědecký pokrok, technické objevy či za přínos lidské společnosti v pěti kategoriích – za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a mír. Od roku 1968 se k nim často mylně přidává také ocenění za ekonomii „Nobelova cena za ekonomii“, třebaže mezi ně oficiálně nepatří. Předání Nobelových cen z rukou švédského krále na slavnostním večeru ve Stockholmu se děje vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti. Laureáti získají kromě diplomu a vzácné medaile také deset milionů švédských korun, tj. přibližně 29 milionů korun českých.

Je ironií osudu, že v matematice, jednom z oborů posouvajících hranice lidského poznání, se nikdy Nobelovy ceny neudělují. Přitom již několik ekonomů ji dostalo za matematické teorie pochybné hodnoty. Již asi jen slavný mecenáš ví, proč ji tenkrát do svého portfolia věd nezařadil. Kdyby tehdy tušil, že patří mezi obory, bez jejichž rozvoje by se společnost již dávno nepohnula z místa, možná by si to dvakrát rozmyslel. Řada vědních oborů, které nemají svoje Nobelovy ceny, však disponuje obdobnými mezinárodními oceněními, která ale obvykle nejsou širší veřejnosti tolik známa a populární. Platí to zejména o oblasti matematických disciplín, v níž v průběhu času vzniklo několik prestižních ocenění a medailí.

Fieldsova medaile („Nobelova cena za matematiku“)

Cílem udělování Fieldsovy medaile Mezinárodním matematickým svazem (International Mathematical Union) je vyhledat a podpořit mladší matematiky, kteří výrazně přispěli k rozvoji čisté a aplikované matematiky. Jednou za čtyři roky ji mohou obdržet na mezinárodním matematickém kongresu vždy dva až čtyři matematici ve věku do čtyřiceti let s možností získat finanční odměnu pohybující se okolo milionu dolarů (cca 20 milionů korun).

Fieldsova medaile byla poprvé udělena roku 1936 na podnět kanadského matematika Johna Charlese Fieldse (1863–1932). Pravidelně se však uděluje až od roku 1950 a je považována za nejprestižnější v současné době udělované ocenění v daném oboru; jejíž úroveň je srovnatelná s Nobelovými cenami. Je to také první ocenění, které matematiku formálně uznalo jako vědu. V porovnání s jinými oblastmi bádání se vyznačuje nejvyšší mírou abstrakce a přesnosti. Právě díky těmto atributům je matematika často označována za „královnu věd“. Fieldsovo jméno nese také mezinárodní centrum pro výzkum v matematických vědách na univerzitě v Torontu – Fields Institute.

V roce 2006 vyvolalo mimořádný zájem světové veřejnosti odmítnutí této prestižní ceny ruským matematikem a jedním z nejchytřejších současných mužů světa Dr. Grigorijem Perelmanem. Získal ji za vyřešení jednoho z nejobtížnějších problémů dějin matematiky, tzv. Poincarého domněnky. Dnes šestačtyřicetiletý génius, který žije dlouhé roky zcela v ústraní v Petrohradu, je pro většinu svých kolegů záhadnou osobností. Sám tento svůj krok údajně odůvodnil slovy: „Vím, jak ovládat vesmír. Tak mi řekněte, proč bych se měl hnát za milionem.“"

Wolfova cena

Wolfova cena je ocenění, které od roku 1978 každoročně uděluje Wolfova nadace v Izraeli žijícím vědcům a umělcům „za významné úspěchy při vytváření míru a přátelského spolužití mezi lidmi, bez důrazu na státní příslušnost, rasu, barvu pleti, vyznání, pohlaví nebo politické názory". Nadace byla založena doktorem Richardem Wolfem, německým vynálezcem a diplomatem (žil dlouho na Kubě a mimo jiné formoval kubánské velvyslanectví v Izraeli). Cena se uděluje v šesti oblastech – zemědělství, chemie, matematika, lékařství, fyzika a umění. Ocenění za umění se každoročně střídá mezi architekturou, hudbou, malířstvím a sochařstvím. Cena se skládá z diplomu a finanční částky sto tisíc USD.

Wolfova cena za matematiku, fyziku a chemii se často považuje za nejprestižnější cenu hned po Nobelově ceně nebo Fieldsově medaili. V některých oborech se stala jakousi přednobelovskou cenou.

Crafoordova cena

Jedním z nejlépe ve světě honorovaných vědeckých ocenění je Crafoordova cena, udělovaná od roku 1982 švédskou Královskou akademií věd v některých odvětvích vědy, které nejsou pokryty Nobelovou cenou. Byla založena v roce 1980 švédským ekonomem, vlivným podnikatelem (který se kromě jiného v roce 1964 zasloužil o realizaci vynálezu umělé ledviny) a mecenášem Holgerem Crafoordem (1908–1982), a jeho ženou Annou‑Gretou Crafoordovou. Uděluje se za účelem ocenění objevů a podpory vědců z oblastí matematiky, astronomie, věd o Zemi, biověd (zejména ekologie a evoluce) a za výzkum problematiky revmatoidního chronického zánětu kloubů, který zakladatele ceny trápil v posledních letech jeho života.

Ceremonie slavnostního udílení na tzv. Crafoordův den v září každého roku je velmi podobná udílení Nobelových cen včetně předání ceny z rukou švédského krále a laureátské přednášky. Součástí ceny je i finanční odměna laureátovi ve výši půl milionu dolarů a podle některých údajů mnohdy i více. Každý rok je oceněna pouze jedna disciplína.

Wienerova cena

Wienerova cena za aplikovanou matematiku se od roku 1970 uděluje každé čtyři roky jako ocenění výjimečného přínosu v oblasti aplikované matematiky. Jde o ty oblasti matematiky, které se využívají jako vhodný nástroj v nějakém nematematickém oboru (teorie chaosu, matematická fyzika, teorie grafů a her apod.). Cenu udělují společně Americká matematická společnost a Společnost pro průmyslovou a aplikovanou matematiku. Laureát musí být členem jedné z těchto společností a zároveň musí být občanem USA, Kanady nebo Mexika. Součástí ceny je finanční odměna pět tisíc USD.

Cena byla založena v roce 1967 ústavem matematiky Massachusettského technologického institutu na památku amerického matematika profesora Norberta Wienera (1894–1964), považovaného za zakladatele kybernetiky. Ten na této světoznámé prestižní škole působil s malými přestávkami v letech 1919 až 1960 prakticky po celý svůj profesní život.

Turingova cena („Nobelova cena informatiky“)

Cena A. M. Turinga je ocenění udělované každoročně počínaje rokem 1966 Asociací výpočetní techniky ACM (profesní sdružení počítačových odborníků Association for Computing Machinery) jednotlivcům za jejich technický přínos v oboru informatiky. Oceněné práce by měly mít trvalou a výraznou hodnotu pro celý obor, zabývající se zpracováním informací. Většina dosud oceněných osobností pochází z USA, Velké Británie a Izraele. V současné době cenu sponzorují akciové společnosti Intel Corporation, největší světový výrobce polovodičových obvodů a dalších zařízení, a Google, Inc., společnost známá především díky svému internetovému vyhledávači. Její výše činí momentálně 250 tis. USD.

Cena je pojmenována po britském matematikovi Alanu Mathisonovi Turingovi (1912–1954), který je pokládán za jednoho ze zakladatelů moderní informatiky a bývá označován za „otce moderní informatiky“. Jeho krátký a excentrický život s tragickým koncem (otrávil se kyanidem) byl již několikrát zpracován literárně i filmově. Turing zásadním způsobem ovlivnil současnou éru počítačů, ale i filozofii mysli a celkový výsledek druhé světové války, kdy rozluštěním tajného kódu Enigma německých ponorek přispěl podstatným způsob k porážce nacistického Německa.

Keithova cena

Patrně nejstarším oceněním je Keithova cena slavnostně udělovaná od roku 1827 skotskou Královskou společností (Royal Society) v Edinburghu za odborné práce publikované ve vědeckých časopisech, které předvídaly nové objevy v matematice nebo ve vědách o Zemi – geologii, meteorologii a klimatologii, geografii, geodézii a kartografii. Udělovat se začala v roce 1827 poté, co Společnost získala finanční prostředky darem od Sira Alexandera Keitha.

Abelova cena

Nejnovějším oceněním je Abelova cena předávaná každoročně od roku 2002 norským králem vynikajícím domácím i zahraničním matematikům. Byla zavedena při příležitosti dvoustého výročí narození talentovaného norského matematika Nielse Henrika Abela (1802–1829), který předčasně zemřel na tuberkulózu a alkoholismus. Cílem ceny je propagace a zvyšování prestiže matematiky, zejména mezi mládeží. Nositel ceny také obdrží odměnu ve výši šesti milionů norských korun (téměř 19 milionů českých korun) z fondu založeného norským státem.