Bez zařazení

Článků v rubrice: 438

Uloupený ledovec jako řešení pitné vody?

Jihoafrické Kapské Město nutně potřebuje čerstvou vodu. Nabízí se jedno netradiční řešení: odloupnout kus antarktického ledovce a pomocí tankerů a remorkérů jej přitáhnout až ke břehům Jižní Afriky. Tající voda by pak napojila žíznivé město. Je takový plán proveditelný?

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ledovec o hmotnosti 125milionů tun by mohl pokrýt 20 % roční potřeby Kapského Města. Ovšem doprava takového kolosu asi bude drahá a nebezpečná a při cestě mohou nastat nepředvídané okolnosti - rozlomení či překocení ledovce, srážka s lodí apod. „Záleží, jak masivní by ledovec byl, a jak by v průběhu cesty roztával,“ řekl Ted Scambos, vědecký pracovník Earth Science and Observation Center University of Colorado Boulder.

Nápad na „uloupení“ ledovce není nový. Nyní s ním přichází Nicholas Sloan, jihoafrický námořník-záchranář, který má zkušenosti s bojem proti ozbrojeným pirátům, zachraňováním tisíců tučňáků namočených v ropě z vraku lodi a také s pomocí při havárii italské lodi Costa Concordia, která se převrátila u Toskánska. Sloanův projekt inspirovalo dlouhé sucho, které zasáhlo město se 4 miliony lidí. Domácnosti Kapského Města mají v současné době omezení spotřeby na 70 litrů vody denně (podle geologického průzkumu USA používá průměrný Američan denně mezi 80 až 100 litry vody). Aby se nedostatek vody zmírnil, navrhl Sloane únos obrovského ledovce o rozměrech 1 000 × 500 × 250 metrů z Antarktidy. Projekt v hodnotě 200 milionů dolarů nazvaný Southern Ice Project už připravuje tým glaciologů, oceánografů a inženýrů.

Jak na to

Pokud se vláda Kapského Města rozhodne projekt financovat - což se jeví jako nepravděpodobné, protože jiné možnosti, včetně odsolování mořské vody, jsou méně nákladné - vědci by použili satelitní data k nalezení nejvhodnějšího ledovce na ostrově Gough, který leží asi 2 570 kilometrů od Kapského Města. Sonary a radarové skeny by odhalily případné praskliny v ledu. Dva remorkéry by ho zachytily do sítě lan z Dyneemy, supermateriálu, který plave na vodě a je vhodný pro nízké teploty. Dva supertankery, každý tažený remorkérem, by pak ledovec přibližovaly k pobřeží Afriky. Problém je, že větry zde dosahují rychlosti 128 km/h a generují vysoké vlny. Bizarní procesí ledu, supertankerů a remorkérů by sledovalo mořské proudy, aby se ušetřilo na palivu: nejprve použitím východního antarktického proudu a poté skokem do proudu Benguela, který by je dopravil do Jižní Afriky.

Sloane míní, že celá cesta by pravděpodobně trvala 90 dní. Vzhledem ke známým rychlostem tání by byl ledovec v době, kdy by dosáhl svého cíle, nejméně o 8 % menší. Potom by ledovec zakotvil v chladném pobřežním proudu Benguela Current, kde by byl zabalen do geotextílie na ochranu proti živlům. Stroje by pak drtily ledovec na ledovou kaši, která by se dopravovala na břeh na kontejnerových lodích a předávala do městských nádrží.

Co by to obnášelo

Myslím, že by se jim to mohlo podařit,“ řekl Scambos. „To proto, že oceánské proudy fungují v jejich prospěch. Cesta z Antarktického ostrova do Kapského Města je pravděpodobně jednou z nejlepších,“ řekl. „Druhé místo, které by mělo podobnou šanci, je Perth v Austrálii. Posádka transportu by však musela učinit mnoho opatření. Měli by zřejmě vyříznout do ledovce nějaké rýhy a udělat odtoky, aby mohla s povrchu odtékat tající voda, protože ta by mohla způsobit problémy,“ řekl Scambos. Také není jasné, jak trek ledovce přes slané moře kontaminuje zmrzlou sladkou vodu v ledovci a zda na něm během cesty nezačnou růst organismy jako řasy. Pokud by byla cesta úspěšná, odměnou bude nedotčená polární voda. „Je fantasticky svěží a čistá,“ řekl Scambos. „Většina té vody se vytvořila před stovkami až tisíci lety.“

Antarktida každoročně vrhá miliardy a miliardy tun ledu do moře. Množství potřebné pro Kapské Město je jen malý zlomek veškerého ledu, který pluje oceánem. „Ledovce se od pobřeží běžně odlamují a rozpouštějí se v oceánu, tak proč je nepoužít pro zásobování pitnou vodou?“ míní Matthias Huss, glaciolog na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku. „Také doprava vody ve formě bloku ledu je pravděpodobně účinnější než přeprava kapalné vody.“

Ani takový grandiózní projekt nebude znamenat dlouhodobé řešení nedostatku vody v Kapském Městě. A bude drahý. Ekonomicky to asi není dobrý nápad - je ospravedlnitelný jen v případě naléhavé nouzové situace.

Podle https://www.livescience.com/65656-kidnapping-antarctic-icebergs.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190609-ls

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

www.svetenegie.cz – brána do světa energie

Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail