Poštovní známka Járy Cimrmana je kulatá

Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“. Na známce je podobizna osmnáctileté královny Viktorie s korunou z profilu. Ačkoliv se královna dožila úctyhodného věku 82 let, na známkách to nebylo patrné. A pozadu nezůstala ani Česká pošta, která právě před rokem vydala známku s Járou da Cimrmanem, a navíc dokonce poprvé jako známku kulatou.

Otcem první poštovní známky a celého nového systému placení poštovného (bez ohledu na vzdálenost k adresátovi) byl anglický venkovský učitel a pozdější generální poštmistr Velké Británie Rowland Hill.

V průběhu let známky přesáhly své původní poštovní určení a velký význam u nich začala získávat kromě státně propagačního účelu také jejich estetická hodnota. Staly se též prostředkem k připomínce a uctění významných osobností a událostí a zároveň sběratelským artiklem - vznikla  filatelie.

První kulatá známka

Známky známe jako ozubené obdélníčky. Česká pošta vydala a představila světu v listopadu loňského roku první českou kulatou poštovní známku, která otřásla základy filatelie. Stalo se to přesně po 174 letech a 210 dnech od vydání vůbec první hranaté poštovní známky světa. Jsou na ní možné podoby (z celkového počtu 136) českého univerzálního génia a všeuměla Járy Cimrmana, nazývaného „český Leonardo da Vinci“. Tato fiktivní osoba žije svým vlastním životem. Je vynálezcem vzducholodě, jogurtu, dynamitu, CD (Cimrmanův disk), dvoudílných plavek, magnetického monopólu (hypotetická elementární částice), plnotučného mléka, jazzu a mnoha dalších. Nelze se proto divit, že z jeho hlavy pochází i myšlenka na vydání kulaté známky.

Dvojí nominální hodnota

Známka vyšla ve dvou provedeních. První má nominální hodnotu A, tedy 13 korun, druhá má nominální hodnotu Z, tedy 30 korun. Byly vydány na přepážkovém listě obsahujícím 25 známek znázorňujících jiné možné podoby Járy Cimrmana – stejného, ale různě natočeného portrétu. V obou případech jde o tzv. vlastní známku, které pošta vytváří na návrh zákazníka. Autorem námětu samolepicích známek je herec Žižkovského divadla Járy Cimrmana a výtvarník Jaroslav Weigel, o grafickou úpravu se postaral jeho syn Michal. Autorem grafické úpravy typografie písma vlastních známek je akademický malíř a grafik Petr Foltera. Známka A byla vytištěna v nákladu 2,5 milionů kusů, méně používaná známka Z v nákladu půl milionu kusů. Náklad 2 500 pamětních listů byl během dne vydání 26. 11. 2014 vyprodán. Česká pošta vydává ročně kolem 60 příležitostných známek a několik desítek známek výplatních.

Varování: Následující část textu berte s rezervou

Čtenářům, kteří obdivují a studují dílo našeho geniálního všeuměla, vynálezce a světoběžníka Járy Cimrmana je známo, že vynikal i v oblasti zdravotnictví; mimo jiné byl také naším prvním potulným dentistou. Objížděl zapomenuté vesničky a městyse rakousko-uherského mocnářství na své vyhlášené em-šestce a spravoval lidem zuby, když předtím vynalezl jedinečnou zubní vrtačku. Jak uvádí cimrmanolog Zdeněk Svěrák, jeho šlapací vrtačka MI-6 měla šest převodů. Pět rychlostí a jeden zpětný chod. Byla poháněna koženým řemínkem. Šlo však tehdy o náročnou novinku: málokterý zubař totiž dokázal vytáhnout vrták ze zubu na zpětný chod. Tato náročná práce jej přivedla i do málo přístupných míst v Alpách, kde navíc v těžkých podmínkách působil jako porodní dědek. Zvyklý žít v náročných podmínkách působil později jako učitel v Haliči, kde se v zapadlé osadě Struk seznámil s dcerou místního poštmistra Erikou T. Ta se brzy stala nejen jeho důvěrnou přítelkyní, ale posléze i zapisovatelkou jeho myšlenek a zásad. Díky jejím pečlivým zápiskům víme, že Jára Cimrman nabídl rakouské c. k. poště svůj návrh organizace poštovní služby, při níž bylo k dopravě spěšných a těžkých zásilek využito polního dělostřelectva (zřejmě se to odehrávalo v mírové době před zahájením první světové války). Výhodou této novinky bylo, že zásilka dopadla během několika vteřin přímo na příslušnou adresu. Nevýhodou bylo, že adresátů ubývalo. Na hromadnou žádost obyvatel Haliče byla tato služba zrušena. Inspirován kulatým poštovním razítkem vytvořil Jára Cimrman pro tyto spěšniny i kulatou známku.