Astronomie

V první části našeho výletu do světa astronomie (článek https://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/2136-o-hromnicich-lucii-a-slepicim-kroku) jsme zkoumali, jak se mění délka dne v období kolem zimního slunovratu. S využitím moderních astronomických databází (v našem případě to byla stránka www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/) jsme pátrali po smyslu známých průpovídek „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“, „Na Nový rok o slepičí krok“, „Na Tři krále o skok dále“ a „Na Hromnice o hodinu více“. V dnešním pokračování už se budeme problematikou východu a západu Slunce věnovat mnohem seriózněji.

Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd. O různé astronomické úkazy se však odedávna zajímali nejen učenci, ale i prostí lidé, a výsledky jejich laických pozorování se objevily v mnoha průpovídkách. Jedny z nejznámější se týkají dlouhých zimních večerů. Například "Lucie noci upije", "Na Nový rok o slepičí krok", "Na Tři krále o skok dále", "Na Hromnice o hodinu více"... Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“ a pokusme se odpovědět na tři poněkud „nevědecké“ otázky:

• Jak dlouhý je slepičí krok?
• Platí přísloví o Hromnicích?
• Jak dlouhý je skok?

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny. "Doufali jsme, že něco takového uvidíme," uvedl David Reitze, výkonný ředitel observatoře LIGO, který objevil 16. října kosmické vlnění nazvané gravitační vlny. Páry neutronových hvězd a jejich možné srážky byly předpovězeny již dříve. "Díky přesnému určení místa srážky neutronových hvězd bylo možné sledovat i související optické jevy. Emisi elektromagnetických vln pozorovalo 70 observatoří, včetně sedmi vesmírných." Srážka hmotných těles produkuje gravitační vlny - fluktuace v časoprostoru -, které detekovaly LIGO a Virgo 17. 8. 2017. Několik vteřin poté satelity ESA Integral a NASA Fermi detekovaly výtrysk gama záření. Toto je první současné pozorování gravitačních vln a světla ze stejného zdroje.

Americká NASA (National Aeronautics and Space Administration) podpořila natočení filmu Marťan, který se objevil v kinech právě před rokem. Důvod – využít ho pro publicitu svého záměru poslat k Marsu po roce 2030 skutečnou lidskou posádku. Vysadit lidi na rudé planetě je jedním z dlouhodobých cílů NASA. Předcházejí mu robotické operace s rovery Oportunity a Curiosity a orbitery Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution). „Vývoj záměru lidské výpravy k Marsu začíná sbíráním vědeckých dat prostřednictvím těchto automatických výprav a bude pokračovat až k výpravě řízené lidmi,“ řekl Jim Green, ředitel divize planetární vědy NASA.

Podíváme-li se na noční oblohu i pouhým okem, rozeznáme, že barva planety Mars je na rozdíl od barvy ostatních planet do červena. Ve starověku byla tato planeta spojována právě pro svou barvu krve s válkou. Ale proč je vlastně Mars červený?

University of Colorado Boulder se zabývá výzkumem atmosféry Měsíce. Nové výsledky a studie odhalily, že náš Měsíc obklopuje nesouměrné, ale trvalé mračno prachu, které nabývá na hustotě v době každoročních meteorických rojů (např. Geminid, Lyrid, Perseid apod.). „Znalosti o prašném prostředí ve vesmíru mají praktický význam,“ říká profesor fyziky na koloradské univerzitě Mihaly Horanyi. „Vědět, kde se prachové částice shromažďují a kam směřují, může snížit riziko pro budoucí lidské kosmické výpravy. Prachové částice mohou poškozovat kosmické lodě.“