Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Jakou barvu má Vesmír pozorovaný z dálky? I takovými záležitostmi se zabývají seriozní vědci…
Tuto otázku si v lednu 2002 položili vědci z Jonh Hopkins University a začali se zabývat jejím řešením. Nalézt barvu Vesmíru nebylo vůbec jednoduché. Aby se získalo jediné univerzální spektrum, které by vyzařoval Kosmos viděný jako pouhý bod, bylo třeba složit dohromady spektra více než 200 000 galaxií. Potřebná data jim poskytl projekt měření červeného posuvu v Austrálii. Po dlouhých analýzách a výpočtech byli vědci odměněni překvapivým zjištěním. "Barva Vesmíru se blíží standardnímu odstínu bledě tyrkysové, jen je o něco zelenější," shrnul výsledky výzkumu Karl Glazebrook, asistující profesor astronomie. Nádhernou "skutečnou barvou Vesmíru" byli nadšeni nejen vědci, ale i laická veřejnost. Jemně zelený Kosmos byl opravdu půvabný.
Bohužel, v polovině roku následovala druhá, neméně šokující zpráva. Vesmír vůbec není zelený, ale nevýrazně béžový. Při ověřování svých výpočtů došli odborníci k závěru, že udělali chybu. Výpočetní program, který sestavoval výslednou barvu Vesmíru, použil špatný referenční odstín bílé a výsledkem byla sice krásná, ale nepravdivá tyrkysově zelená. Po opravě dostal Vesmír odstín slonové kosti.
"Je to poměrně trapné," vyjádřil se ke svému omylu Karl Glazebrook, "ale tak už to ve vědě chodí. Nejsme žádní politikové a když uděláme chybu, musíme ji potom přiznat."
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.