Litevské lasery
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V prvním experimentu svého druhu vyprodukovalo vozítko NASA Perseverance na Marsu dostatek kyslíku, aby udrželo astronauta naživu po dobu tří hodin. Rover, který přistál na Marsu v únoru 2021, vyrobil životodárný prvek pomocí svého zařízení MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), které generovalo kyslík přeměnou oxidu uhličitého v periodických intervalech po dobu celých dvou let.
NASA uvedla, že od přistání na rudou planetu vygenerovalo zařízení o velikosti mikrovlnné trouby 122 gramů kyslíku. To je ekvivalent toho, co malý pes vydýchá za 10 hodin. Vědcům to dává naději, že jednoho dne by i lidé mohli přežít na nehostinné planetě. „Jsme hrdí na to, že jsme podpořili průlomovou technologii MOXIE, která by mohla přeměnit místní zdroje na užitečné produkty pro budoucí průzkumné mise,“ uvedla Trudy Kortesová, ředitelka technologických demonstrací ředitelství vesmírných technologií (STMD) v ústředí NASA ve Washingtonu. „Tím, že jsme tuto technologii prokázali v reálných podmínkách, jsme se dostali o krok blíže k budoucnosti, ve které astronauti ze Země budou moci žít na rudé planetě.“
Kyslík z oxidu uhličitého
Oxid uhličitý je na Marsu hojný a podle NASA tvoří 95 % jeho tenké atmosféry. V průběhu 16 experimentů zařízení MOXIE zbavilo malá množství CO2 atomů kyslíku, ty analyzovalo na čistotu, a pak je shromáždilo a bezpečně izolovalo uvnitř kapsle. Zbytky pak byly emitovány ve formě oxidu uhelnatého.
Vědci tvrdí, že zařízení na extrakci kyslíku budou užitečná nejen pro budoucí kolonisty, ale také pro výrobu raketového paliva.
„Působivý výkon MOXIE ukazuje, že je možné extrahovat kyslík z atmosféry Marsu - kyslík, který by mohl pomoci dodávat dýchatelný vzduch nebo raketové pohonné látky budoucím astronautům,“ uvedla Pamela Melroyová, zástupkyně administrátora NASA. „Vývoj technologií, které nám umožní využívat zdroje na Měsíci a Marsu, je rozhodující nejprve pro vybudování dlouhodobé přítomnosti lidí na Měsíci, vytvoření robustní lunární ekonomiky a poté umožní podpořit lidskou průzkumnou cestu na Mars.“
Na Mars je ještě cesta dlouhá
Navzdory tomuto malému, ale významnému kroku, stojí životaschopné kolonii na Marsu v cestě mnoho hlubokých problémů. Pro astronauty zejména zdravotních. Mars je tak chladný, že jeho průměrná teplota kolem minus 62 stupňů Celsia by způsobila rychlé umrznutí člověka bez skafandru, a jeho nízký atmosférický tlak by současně způsobil var krve. Kvůli nedostatku ochranné ozonové vrstvy je Mars bombardován ionizujícím zářením ze Slunce a vesmíru, což znamená pro živé organizmy riziko rakoviny. Nemluvě o ztrátě hustoty kostí způsobené dlouhou cestou ze Země. Dokud nebudou tyto problémy překonány, bude nejbližší pohled lidstva na Rudou planetu možný stále jen z vozítek, jako je Perseverance.
Klíčovou součástí mise NASA Mars 2020 (v hodnotě 7,2 miliardy dolarů) je spolu s roverem Perseverance robot, který hledá známky dávného života na povrchu Marsu tak, že shromažďuje desítky vzorků hornin pro případný návrat na Zemi. Rover doprovází vrtulník Ingenuity, který dosud uskutečnil více než 50 letů nad povrchem Marsu.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
V rekordním čase se Dominikánské republice podařilo úspěšně potlačit nový vpád středomořské ovocné mušky, vysoce destruktivního škůdce ohrožujícího zemědělskou produkci po celém světě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.