Jak buňky „umlčí" genomové zbytky starověkých virů
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Planeta Země si neustále vyměňuje materiály s okolní sluneční soustavou. Například prach řítící se vesmírem pravidelně bombarduje naši planetu, menší či větší asteroidy se projevují jako „padající hvězdy“ a plyny ze zemské atmosféry se naopak pravidelně uvolňují do vesmíru. Je tento zisk nebo ztráta hmotnosti hrozbou pro život na Zemi?
Otázka zní: pokud Země neustále rozdává hmotu a získává nový materiál, zvětšuje se nebo zmenšuje? Díky úniku plynů do vesmíru se naše atmosféra zmenšuje. Podle Guillauma Gronoffa, vedoucího výzkumného vědce, který studuje atmosférický únik ve výzkumném středisku NASA Langley ve Virginii, to není nijak dramatické.
Vznik planet
Planety vznikají akrecí (tj. proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu připojováním vnějších částic z plyno-prachového mračna), nebo když se kosmický prach a kameny srážejí a hromadí do větší hmoty. Poté, co se Země asi před 4,5 miliardami let zformovala, pokračovala stále „malá“ akrece formou meteorů a meteoritů, které se přidávaly k hmotnosti Země.
Jakmile se planeta vytvoří, začne další proces: atmosférický únik. Funguje to podobně jako odpařování, ale v jiném měřítku, říká Gronoff. Atomy kyslíku, vodíku a helia v atmosféře absorbují dostatek energie ze Slunce, aby mohly z atmosféry unikat. Jak tyto procesy ovlivňují celkovou hmotnost Země, se můžeme jen odhadovat. „Je obtížné měřit hmotnost Země v reálném čase,“ řekl Gronoff. „Nemáme váhu s přesností potřebnou k tomu, abychom zjistili, zda Země ztrácí nebo získává.“
Co nelze zvážit, lze vypočítat
Pozorováním meteorů vědci odhadují, že každý rok dopadá a tedy zvyšuje hmotnost Země asi 15 000 tun materiálu, tj. asi jeden a půl Eiffelovy věže. Pomocí satelitních dat vědci odhadují rychlost úniku atmosféry. To je přibližně 75 000 tun neboli 7,5 Eiffelových věží. To znamená, že Země ztrácí asi 60 000 tun materiálu ročně. I když to zní jako hodně, v kontextu celé planety je to velmi, velmi, velmi málo. S využitím odhadů pro únik z atmosféry stanovených za posledních 100 let Gronoff vypočítal, že při rychlosti 60 000 tun atmosféry ztrácené ročně by trvalo 5 miliard let, než by Země zcela ztratila svou atmosféru, pokud by ovšem planeta neměla způsob, jak ji doplňovat. Doplňovat zemskou atmosféru pomáhá vypařování oceánu, sopečné erupce a další procesy. Takže by trvalo ještě více než 3 000 krát déle – zhruba 15,4 bilionu let – než by Země ztratila svou atmosféru. Je to asi 100 krát více než odhadovaný život vesmíru.
Země zanikne mnohem dříve než její atmosféra
Ale dlouho předtím, než se to stane, bude Země pravděpodobně neobyvatelná kvůli vývoji Slunce, u kterého se očekává, že se změní na červeného obra asi za 5 miliard let. Únik atmosféry není z dlouhodobého hlediska problémem. Můžeme Zemi tleskat za to, že je dobrým filantropem, který milostivě předává své atmosférické plyny do vesmíru, ale můžeme si být také jisti, že zmenšující se velikost Země neohrožuje život na Zemi.
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Dá se měřit tempo evoluce? Některé druhy se mohou vyvíjet velmi rychle - jen několik generací. Některé se nevyvíjejí, jsou statisíce let stejné. Když Charles Darwin v polovině 19.
Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?