Nová dimenze astronomie aneb 30 astronomických let Hvězdárny a planetária Johanna Palisy

Dvacáté století bývá často označováno jako „Zlaté století astronomie“. Nicméně ani téměř na konci celé dekády století jednadvacátého astronomických objevů neubývá. Naopak, jejich počet roste exponenciální řadou. Možná, že se jednadvacáté tak jednou stane stoletím „platinovým“. Velmi dynamicky se rozvíjí zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie. Stejně dynamicky se snaží Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, organická součást HGF a VŠB-TU Ostrava, již 30 let popularizovat a sdělovat nové astronomické a geovědní poznatky široké veřejnosti, zejména mladé generaci.

Pohled zpět
Ve středu 15. října 1980 bylo slavnostně otevřeno tzv. sdružené pracoviště „Báňská měřická základna“, jejíž součástí byla hvězdárna a planetárium, tehdy nejmodernější v Československu. K plnému rozvoji činnosti planetária i hvězdárny však došlo až na sklonku 80. a v průběhu 90. let minulého století. V roce 1994 byla instituce Báňská měřická základna zcela zrušena a od té doby patří hvězdárna a planetárium k Institutu geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty. Původní oddělení důlního měřictví bylo zrušeno a činnost seismologické stanice se zcela automatizovala.

V letech 1992 až 1998 činnost planetária výrazně podporoval Školský úřad v Ostravě a od poloviny 90. let minulého století finančně podporuje činnost hvězdárny a planetária také statutární město Ostrava. Od roku 2000 nese hvězdárna název Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy.

Audiovizuální pořady a přednášky v planetáriu, pozorování na hvězdárně a další speciální akce každoročně navštíví více než 50 000 osob. Většina audiovizuálních pořadů je zcela původních a kromě projektoru planetária jsou v posledních letech v pořadech využívány projekce animovaných sekvencí pomocí nových dataprojektorů, včetně širokoúhlých. Jako první v republice nabídlo letos na jaře naše planetárium studentům a veřejnosti audiovizuální pořad prezentovaný stereoskopickou projekcí Infitec (3D), ve které je využito vizualizační prostředí Uniview.

Budoucnost ve znamení revitalizace
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy stále hledá nové metody popularizace vědy, zejména astronomie, a to s využitím všech moderních projekčních technologií a popularizačních metod. Třicetiletá budova spolu s venkovním areálem však dožívají a jejich funkčnost je vážně ohrožena. Proto se hvězdárna snaží o získání prostředků z programu VaVpI, tak aby mohla nabídnout moderní produkty popularizace vědy žákům, studentům a široké veřejnosti v prostředí, které nejen svým obsahem, ale i vzhledem odpovídá třetímu tisíciletí.

Hlavním cílem celkové revitalizace a modernizace budovy a areálu hvězdárny a planetária je oprava dožívajících částí objektu, náprava chyb projektu původní budovy (např. poddimenzovaná vstupní hala), pořízení moderních projekčních technologií (např. hybridní planetárium) a vybudování malé galerie interaktivních pokusů v části budovy, která dříve sloužila jiným účelům. Revitalizace umožní vznik nových edukačních produktů, které budou podporovat a rozvíjet vzdělávání v oblasti přírodních a technických věd. Galerie interaktivních pokusů bude zaměřena na zprostředkování prožitků a poznávání světa kolem nás všemi smysly. Hlavní stavební práce budou spojeny především s přístavbou vstupní haly a změnou dispozic v obou křídlech budovy. Ve venkovní části areálu vyroste amfiteátr, který bude sloužit k pozorování Slunce i noční oblohy.

Hlavním centrem budovy zůstane sál planetária, který bude vybaven novým optomechanickým projekčním přístrojem, digitálním planetáriem a novou bezešvou projekční plochou. Systém dataprojektorů umožní i pokročilou stereoskopickou projekci.

Do západní kopule pořídíme moderní dalekohled pro pozorování veřejností a obě kopule budou automatizovány tak, že bude možné i tzv. vzdálené pozorování po internetu.

Zcela novým prostředím nabízeným návštěvníkům se stane galerie interaktivních pokusů, která bude obsahovat na 25 pokusů rozmístěných v interiéru a pět venkovních exponátů.

Plány do vzdálenější budoucnosti
V další etapě rozvoje areálu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy bychom rádi nechali postavit samostatnou budovu, která z větší části zapuštěna pod úrovní terénu a budou v ní umístěny interaktivní exponáty. Realizace tohoto projektu počítá s využitím zkušeností s provozováním galerie interaktivních pokusů vybudované v současných prostorách hvězdárny a planetária v rámci projektu Vesmírná brána. Experimentárium umožní zásadní rozšíření počtu experimentů, včetně těch, které z důvodů prostorové náročnosti nemohly být zařazeny do galerie interaktivních pokusů. Tematické zaměření všech expozic Experimentária bude navazovat na hlavní studijní obory Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU.

---

Co je to planetárium
Pojem planetárium ještě před sto lety označoval mechanické modely pohybu těles ve Sluneční soustavě. Dnes se planetáriem rozumí přístroj, který na sférickou projekční plochu promítá obraz hvězdné oblohy s planetami, Měsícem a dalšími vesmírnými tělesy.

Planetárium je nejdokonalejší názorná pomůcka, kterou je při výuce a popularizaci astronomie a příbuzných věd možné použít. V současné době se kromě klasických optickomechanických planetárií vyrábějí také planetária digitální (obloha je promítána několika dataprojektory, obraz generuje soustava počítačů) a dokonce planetária, která umožňují návštěvníkovi vybavenému triedrem vidět při pohledu na oblohu stejné podrobnosti, jako je tomu pod skutečnou hvězdnou oblohou (Megastar).

---

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
Ostravské planetárium vyrobila německá firma Carl Zeiss a je přístrojem středního typu (Raumflug Planetarium DP 2). Projekční plochou je kopule klenoucí se nad sálem o průměru 12,5 metru. Nejvyšší bod kopule je 8,5 metru nad úrovní podlahy.

Planetárium zobrazuje téměř 9000 hvězd severní a jižní oblohy, které si můžeme prohlédnout z libovolné zeměpisné šířky. Na hvězdné pozadí lze promítat také obrazce vybraných souhvězdí, což usnadňuje orientaci v hvězdných polích. V oblasti zvířetníkových souhvězdí září kotoučky planet, Měsíce a případně také Slunce. Jednoduchým způsobem lze ukázat různé druhy zatmění a zákrytů těles. Projektor sluneční soustavy umožňuje předvedení významných poloh planet, například opozice, konjunkce a elongace. Další přídavné projektory mohou znázornit pohyb čtyř největších měsíců planety Jupitera, pohyb komety mezi souhvězdími, záblesky meteorů, let umělé družice a mnoho dalších úkazů.

Při projekci se planetárium otáčí kolem čtyř různých os. Vzniká tak možnost simulovat pohyby naší Země i důsledky těchto pohybů, například otáčení hvězdné oblohy, pohyb Slunce po ekliptice, změnu polohy severního světového pólu v důsledku precesního pohybu a další.

---

Johann Palisa (* 1848 † 1925)
Tento významný astronom se narodil roku 1848 v Opavě. Po absolvování opavského gymnázia studoval ve Vídni, kde také strávil většinu svého života. Vizuální metodou objevil více než 120 planetek a jednu kometu. Tak velké množství planetek vizuální metodou se nikomu jinému na světě objevit nepodařilo. Palisa se rovněž zabýval sestavováním map hvězdné oblohy a popularizací astronomie.

Další informace:
http://planetarium.vsb.cz
http://planetarium.vsb.cz/kronika
http://planetarium.vsb.cz/shared/uploadedfiles/planetarium/Bulletin_Special.pdf