Dýchání
Kontrola (řízení) dechu dokáže více, než jen pomáhat lépe dýchat. Také zlepšuje zdraví a pomáhá vám více porozumět sami sobě.
Evropská kosmická agentura ESA oznámila výsledek výběru 4 kandidátů (ze 47 podaných návrhů) na středně velkou vědeckou kosmickou misi ESA se startem v období let 2020‑22. Vybrané družicové projekty pokrývají velmi odlišné obory vědeckého výzkumu, od výzkumu černých děr a projevů obecné relativity až k sondě s návratem vzorku materiálu z asteroidu nebo výzkumu planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle slov představitelů ESA byl zájem badatelských týmů o účast na projektech největší v historii výzkumu kosmu. Výzvu k podávání návrhů pro třetí střední vědeckou družici v rámci dlouhodobého vědeckého plánu „Kosmické vize 2015‑2025“ vypsala ESA 29. 7. 2010. Na přípravě jednoho z projektů se účastní i autor tohoto článku.
Čtyři vybrané projekty projdou podrobnou analýzou, realizován bude ten nejvhodnější. Mezi vybrané projekty patří návrhy družic EChO, LOFT, MarcoPolo‑R and STE‑QUEST.
Exoplanet Characterisation Observatory (EChO) by se mohla stát první družicí specializovanou na výzkum atmosfér exoplanet, studující jejich vhodnost pro potenciální život ve srovnání s naší sluneční soustavou.
Large Observatory For X‑ray Timing (LOFT) je rentgenová astronomická družice zaměřená na studium základních otázek spojených s pohybem hmoty v okolí černých děr a stavu hmoty v neutronových hvězdách prostřednictvím pozorování jejich velmi rychlé proměnnosti v rentgenovém oboru spektra. Analogické studie by se měly zaměřit i na supermasivní černé díry v jádrech aktivních galaxií.
MarcoPolo‑R je misí na odebrání a návrat vzorku materiálu z primitivního asteroidu v blízkosti Země pro detailní analýzu v pozemních laboratořích. Tato data by mohla zodpovědět klíčové otázky o procesech, které proběhly během formování planet a o evoluci hornin, které se staly stavebními prvky Zemi podobných planet, a snad i osvětlit otázku původu molekul nezbytných pro život.
Principle Space Test (STE‑QUEST) je mise určená na přesné měření vlivu gravitace na čas a hmotu. Jejím hlavním cílem bude ověření principu ekvivalence jako základního předpokladu Einsteinovy teorie obecné relativity. Satelit by měl měřit zakřivení časoprostoru pomocí porovnání atomových hodin na satelitu s hodinami na Zemi.
Tento, v pořadí již třetí výběr navazuje na studii misí Euclid, PLATO a Solar Orbiter, s nimiž se počítá pro 1. a 2. střední misi ESA v rámci programu Kosmické vize. Finální výběr těchto projektů se uskuteční již letos s předpokládaným startem do vesmíru v letech 2017‑2018.
Česká republika je členem ESA již téměř 2,5 roku a větší české zapojení do některé z příštích vědeckých kosmických misí ESA nebude jistě překvapením. Česká účast by měla být jak u přípravy vlastního vědeckého programu, tak i přípravy a vývoje vědeckých přístrojů i systémů družice. Existuje i šance doplnit palubní experimenty o malý český rentgenový monitor s optikou typu račí oko.
Kontrola (řízení) dechu dokáže více, než jen pomáhat lépe dýchat. Také zlepšuje zdraví a pomáhá vám více porozumět sami sobě.
Tvořivost a nápaditost některých nadšenců je bezbřehá. Přečtěte si příběh, jak technik a konstruktér sestrojil ve Španělsku doma v garáži jednoduchý stelarátor (ve skutečnosti velmi ...
Soukromá společnost získala finanční prostředky od americké vlády, aby postavila vůbec první „pouliční osvětlení“ na Měsíci – vysoké stavby o velikosti Sochy svobody, ...
Máte chuť ponořit se do světa vědy, vyzkoušet si roli fyzika a řešit reálné fyzikální problémy? Turnaj mladých fyziků (TMF) je soutěž pro studenty středních a žáky základních ...
„Odvažte se skočit,“ radí Hildegarde Vandenhoveová všem mladým profesionálům. Tohle motto jí pomáhalo po celou dobu kariéry, která ji dovedla až na současnou pozici ředitelky divize ...