Hledání

V posledních letech prošla datová centra velkými změnami. Kvůli obrovské spotřebě energie a s tím souvisejících emisí oxidu uhličitého jsou považovaná za subjekty, které přispívají k ničení životního prostředí.

Třípól vypisuje pro své čtenáře velkou literární soutěž! Jejím tématem je napsat krátkou sci‑fi povídku, která by se odehrávala v roce 2085, tj. v roce, kdy nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží, a elektrárna slavnostně ukončí svůj provoz.

Soutěž čtenářů 2013 Silnice, po kterých už dávno necestovalo nic jiného než vánek nesoucí prach, vedly do měst naprosto vylidněných. Svět už dávno nebyl takový, jak si ho pamatujeme. Vyčerpatelné zdroje energie byly vyčerpány, a obnovitelným se nevěnovalo dost pozornosti.

Na téma dalšího osudu jaderných odpadů jsme si povídali s paní Ilonou Pospíškovou ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Paní Ilona vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI), obor jaderně chemické inženýrství.

Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří.

Tokamak ITER, který se právě staví a je největší na světě, má dvě data narození. První v roce 1985 v Ženevě, kdy se zrodil jeho návrh, druhé před jedenácti lety (21. listopadu 2006), kdy byla v Paříži podepsána mezinárodní smlouva o založení ITER International Fusion Energy Organization, která má společně se všemi signatáři tokamak ITER postavit.

Pokračujeme v seriálu (první díl vyšel 24. 6. 2015 a najdete ho zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni). Možná někoho překvapí, že ani špičkoví vědci ověnčení mimořádným oceněním nemají cestu umetenou.

Kulový (nebo kulatý?) tokamak je už dlouho v hledáčku fúzních fyziků, ať už v Culham Science Centre ve Spojeném království, nebo Princeton Plasma Physics Laboratory ve Spojených státech. Britské tokamaky Start, modernizovaný MAST, nebo americký NSTX jsou dnes pojmy a výzkumy na nich pokračují přinejmenším stejně intenzivně, jako na klasických tokamacích.

Příběh vojáka Rudé armády ze Sachalinu Olega Alexandroviče Lavrentěva je takřka neuvěřitelný. Sedmnáctiletý chlapec se zájmem o atomovou fyziku dobrovolně narukoval na vojnu a při sovětsko-finském konfliktu získal medaili za statečnost.

Maják termojaderné fúze, coby zdroje energie, se tyčí na rozmezí tří oblastí vědy: atomové fyziky, astrofyziky a fyziky výbojů v plynech. Astrofyzika položila otázky, atomová fyzika je vyřešila a fyzika výbojů v plynech nabídla možnosti jak poznatky průmyslově využít.