Hledání

Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.

Před čtyřmi roky se předpokládalo, že nastává renesance jaderné energetiky. Dnes jsou však jaderné elektrárny postupně odstavovány z provozu, a to dokonce i před ukončením své životnosti. V poslední době byla například uzavřena jaderná elektrárna v Cumbrii za 15 miliard liber.

Největší hrozbu pro jaderné elektrárny nepředstavují ani teroristické útoky, ani extrémní živelné pohromy, ale stav „bezproudí“. Jak je na podobné riziko připravena Jaderná elektrárna Dukovany, která se ke svým 30 letům provozu chystá přidat dalších nejméně deset?

Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem.

Mnoho světových zemí sází na jadernou energetiku, vidí v ní čistý a bezpečný zdroj elektrické energie. Zejména v Evropě půjde o nezbytnou součást moderního energetického mixu.

Více než půlstoletí se člověk snaží poznat a ovládnout nejbližší okolí mateřské planety Země, prozkoumat Měsíc a vydat se ke vzdálenějším planetám sluneční soustav. Automatické vesmírné sondy obvykle vystačí s menším zdrojem elektřiny, ale dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru vyžaduje podstatně větší výkon velmi spolehlivého zdroje.

Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.

Odhaduje se, že pětina populace Země nemá přístup k pitné vodě. Nejhůře postižené oblasti jsou v Asii a severní Africe. Studie IAEA z roku 2006 odhaduje, že v těchto oblastech žije 2,3 miliardy lidí, dalších 1.

Cenu rektora České zemědělské univerzity v Praze za nejlepší publikaci roku 2012 získala publikace Jaderná energie. Autorsky se na nové knize, kterou finančně podpořila Skupina ČEZ, podíleli Martin Libra, Jan Mlynář a Vladislav Poulek.

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou.