Hledání

Přijďte se podívat na větrné elektrárny! V sobotu 12. června 2010 od 10 do 16 hodin se budou vrtule lesknout a točit jen pro vás. Navíc na každé z 12 lokalit bude odborník připravený odpovídat na Vaše otázky.

Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti.

Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily.

Pojmem „globální oteplování“ rozumíme pozvolný nárůst průměrné teploty zemského povrchu, oceánů a atmosféry. Zatímco na samotné existenci oteplování se většina odborníků shoduje, příčina tohoto jevu jednoznačně objasněna není.

V minulém příspěvku jsme popsali několik jednoduchých pokusů, které nás přesvědčily o tom, že k údajnému zvyšování hladin moří a oceánů nemůže docházet táním plujících ledových ker. Při přípravě pokusů a v jejich průběhu si můžete všimnout několika zajímavých (případně i zdánlivě nepochopitelných) jevů, z nichž některé odporují tzv.

Minule jsme se zastavili u tří jevů, kterých jsme si jako pozorní experimentátoři všimli při přípravě pokusů na téma „globální oteplení“. Připomínáme, že „sladkou“ a slanou vodu (či led) odlišujeme pomocí potravinářského barviva: červená barva = „sladká“ voda, modrá barva = slaná voda.

Od počátku průmyslové revoluce se do atmosféry dostává stále více znečišťujících látek. Řada z nich se udržuje jako aerosoly. Projevují se občas dokonce jako viditelný hnědý opar, který zahaluje povrch země.

Pojem globalizace se stal zaklínadlem moderní doby. Málokdo ale ví, co znamená. Pro moderní svět je charakteristická takzvaná časoprostorová komprese. Zkracují se vzdálenosti i doba nezbytná k jejich překonání.

Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, se podílejí na novém vědeckém projektu programu GLORIA (GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e‑Science, čili Globální inteligentní síť robotických dalekohledů pro e‑vědu).

67. Generální konference IAEA (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) ve Vídni letos v létě vyzvala státy světa, aby se připojily k nové iniciativě – laboratorní síti, která bude generovat a uchovávat data potřebná k efektivnímu hospodaření s vodními zdroji.