Hledání

Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami?

V roce 1892 byl Edvard Munch svědkem krvavě červeného západu Slunce nad norským Oslo. Přírodní úkaz ho inspiroval k vytvoření svého nejslavnějšího obrazu „Výkřik“. Neobvyklý západ Slunce byl pravděpodobně způsoben výbuchem sopky Krakatoa, která do horních vrstev atmosféry vypustila velké množství popela a plynů.

Energetika je vážná věc i z politického důvodu. Evropská unie dováží většinu energie ze zahraničí. Česká republika je na tom lépe, ale i její závislost na dovozech se prohlubuje a dokonce rychleji, než závislost ostatních členských zemí.

Při stavbě vlastního domku vás kromě písku, cihel, trámů, obkladů či střešní krytiny čeká také hromada nestavebního materiálu – papírování. Jednou z povinností stavebníka je doložit tzv. sdělení o existenci sítí pro místní stavební úřad.

Dne 7. července roku 1854, tedy právě před 150 lety, zemřel v Mnichově jeden ze zakladatelů našeho „elektrického“ věku – Georg Simon Ohm. Jeho jméno však zná dodnes každý školák, aniž si to třeba uvědomuje.

Některé části zemské kůry se více zahřívají vlivem tepla vznikajícího při radioaktivních přeměnách v ložiscích radioizotopů, nebo díky vulkanické činnosti. Energeticky je možné využít teplo z horkých pramenů nebo horké horniny – čerpá se přes ně voda, kterou ohřívají, a vzniklá pára se energeticky využívá.

Je konec února a my jsme velmi nevrlí, máme náběh na chřipku, někteří méně odolní i na angínu. Proč nejedeme na dovolenou v létě? Léto je asi tak jediná doba, kdy je v zemi alespoň trochu teplo, většina lidí je pryč, business vázne a pracovní povinnosti veškeré žádné.

V hloubce pod tzv. „supervulkánem“, o kterém se ví, že leží pod Yellowstonským národním parkem, byl objeven obrovský rezervoár roztavené horniny. Je tak velký, že množství žhavého magmatu by vyplnilo Coloradský Grand Canyon více než jedenáctkrát.

Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci posunujícími vědění lidstva o něco kupředu, se ale zákonitě objevili i vyjímeční, kteří se seriózním výzkumem neměli vůbec nic společného. Někteří postupovali seriózně jen zpočátku nebo okrajově, pak se jejich snažení ale vydalo nežádoucím směrem.

Středověká Evropa byla svázána náboženskými dogmaty a své vzdělance izolovala od učení nevěřících. Pokud k nim pronikly nové poznatky uvedené v arabských vědeckých dílech, církevní autority je okamžitě označily za černou magii a dílo ďáblovo.