Hledání

Donedávna jsme slovo „šrot“ slýchali ve spojitosti s rakouskými invektivami proti Temelínu. Přestože to je stále nejmodernější jaderná elektrárna v Evropě (dvě novější se teprve ve Finsku a Francii stavějí), naši sousedi ji nazývají „schrotenreaktor“.

V letadle letušky zpravidla žádají, aby cestující své mobilní telefony a jiné elektronické přístroje před startem vypnuli. Víte však, že je přesto můžete nechat zapnuté a použít tzv. „Airplane Mode“, který vám vaše elektronické hračky nabízejí?

Věřili byste, že se v každém okamžiku nachází ve výšce 10 km nad zemí  více než půl milionu lidí? Ano, tak hustá je letecká doprava. Odhaduje se, že se stává největším zdrojem emisí CO2. Lidé se cestování letadly už nevzdají, mimo jiné i kvůli stále levnějším letenkám.

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu.

(nebo vás nezajímá, ale prostě to potřebujete) najdete na http://fyzweb.mff.cuni.cz

Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity.

Cílem výzkumu bylo zjištění znalostí jaderné fyziky mezi laickou veřejností. Autoři sestavili dotazník, který obsahoval 30 otázek, a předložili ho padesáti respondentům ve věku 10–60 let. V dotazníku byly zařazeny otázky na historii jaderné fyziky, fyzikální znalosti, představy o atomu a jádře a otázky související s aplikací jaderné fyziky.

Koncem loňského roku proběhlo pod názvem Co víš o jaderné energetice? další kolo celostátní soutěže pro studenty středních škol. Zúčastňují se třídní družstva škol, na kterých se v uplynulém půlroce uskutečnily besedy o jaderné energetice.

Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima se hodně začalo mluvit o testování jaderných elektráren. Řada jaderných elektráren byla dočasně uzavřena, podrobena přísným testům, a teprve poté byly některé z nich opětovně uvedeny do provozu.

Farmaceutický výzkum často dosáhne zajímavých výsledků - ovšem jako vedlejší produkt vývoje soustředěného na úplně něco jiného. Lékaři byli příjemně překvapeni účinky Memorinu, léku zlepšujícího paměť - jenže pak zjistili, že jeho vynikající klinické účinky jsou založeny na něčem úplně jiném.