Hledání

Už dnes jich má devět - šest energetických v Dukovanech a Temelíně, které vyrábějí elektřinu pro třetinu republiky, dva výzkumné v Řeži u Prahy a jeden školní experimentální na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Česká softwarová společnost eMan dokazuje, že světový byznys jde dělat i z Česka. Příkladem je pomoc společnosti Tenaris, která se rozhodla vylepšit svůj způsob práce v oblasti sběru a sdílení dat z provozu ropných vrtů v americkém Texasu.

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky.

Mladí Češi se do podnikání příliš nehrnou. Velký podíl na tom má nezkušenost. Pokud se studenti s reálným byznysem setkají už v rámci školní výuky, pravděpodobnost, že v budoucnu založí vlastní firmu, je dvakrát větší.

Index digitální kvality života společnosti Surfshark ukazuje, že Česká republika má 4. nejlepší elektronickou bezpečnost na světě, zatímco v celkovém indexu se umístila na 25.

Koncem ledna proběhlo v Rakousku mistrovství Evropy kamnářů. V silné konkurenci obstál i český kamnář a z dvoudenního soutěžního klání přivezl bronz.

Ve středu 23. března 2022 oznámila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), že od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) získala povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2.

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Mezníkem, který u nás urychlil rozvoj všech vědeckých a technických oborů, byl vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Právě s osudy nově vzniklého demokratického státu jsou spojeny počátky mnohostranné vědecké a pedagogické činnosti významného českého geologa a mineraloga, univerzitního profesora RNDr.

Člověk se s různými projevy živé i neživé přírody, které si neuměl uspokojivě vysvětlit, setkával od pradávna. Patřily mezi ně i elektrické a magnetické jevy. Významnou měrou k jejich pochopení a využití přispěl lékař a přírodovědec Jan Křtitel Boháč.