Moje akademická cesta po absolutoriu gymnázia je jedna velká perlička. Začal bych asi od svých gymnazijních let. Vždy mě zajímala pedagogická práce v technických oborech (informatika a fyzika), a proto jsem se rozhodoval mezi pedagogikou a technikou (která mě lákala hlavně kvůli studiu informatiky). Při testech, které jsme psali v závěrečném ročníku gymnázia, mi vyšlo, že se nehodím pro studium technické školy (což mě překvapilo), ale pedagogika je pro mě výborný obor. Podal jsem tedy 2 přihlášky do Brna na Masarykovu univerzitu na zmíněné pedagogické obory a jako "zálohu" jsem poslal přihlášku na VUT Brno, na fakultu informatiky.

Petr Skala

Možná, že vás hned zarazil název tohoto článku, ale nevymyslela jsem si to, skutečně se zakládá na pravdě. Tedy, ovšem, zatím jenom hypotetické pravdě. Není to totiž dávno, co jsem si přečetla jednu knihu o astronomii a docela jsem se musela nad tím,co jsem si přečetla, i zamyslet. A cože to bylo? Tak si to poslechněte.

Docela jistě už vás někdy někdo chlácholil slovy: „ Nic si z toho nedělej, jsou věci mezi nebem a zemí, se kterými prostě nehneš!„ Pro astronomy je jednou z „těch věcí mezi nebem a zemí„ atmosféra. V posledních letech se však ukazuje, že nebude třeba vždy opouštět zemský povrch, abychom se jejího špatného vlivu na pozorování zbavili. Technický zázrak, který to dokáže, si říká „adaptivní optika„ (dále jen AO).

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.