ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Petr Skala
Když jsem končil dopravní průmyslovku v Břeclavi, kde jsem studoval obor Elektrická trakce v dopravě, myslel jsem si, že přijetí na brněnskou techniku udělá čáru za nutností psaní mnou neoblíbených slohových cvičení. Bohužel tyto řádky jsou dokladem toho, že jsem se ve své předpovědi trošku spletl. Nicméně nebyl to jediný odhad, který mně nevyšel. Přestože v 1. ročníku průmyslovky jsem si nedovedl představit, že bych pracoval jinde než na dráze, v 1. ročníku vysoké jsem už připouštěl možnost, že se budu profesně věnovat „klasické“ elektroenergetice a železnice zůstane jen mým koníčkem. Nakonec jsem ale měl to štěstí, že na seznamu témat diplomových prací pro náš ročník figurovalo téma „Trakční napájecí stanice Modřice“ a nebylo tedy třeba dlouze vybírat. Znovu jsem měl pádný důvod se pohybovat kolem kolejí a s náruživostí shánět a číst odborné články z železničních periodik. Čas věnovaný závěrečné fázi studia na FEI rychle a příjemně utekl a výsledkem je, při troše neskormnosti, snad alespoň obstojná diplomová práce, která se věnuje dvou základním tématickým okruhům – elektromagnetické kompatibilitě napájecích stanic jednofázové trakční proudové soustavy 25 kV, 50 Hz a ochranám trakčních napájecích obvodů této soustavy. Jednoduše, když je vaše práce současně i vaším koníčkem, jde všechno snáz a radostněji.
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.