Když vlak ničí zásuvky v domě
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Petr Skala
Když jsem končil dopravní průmyslovku v Břeclavi, kde jsem studoval obor Elektrická trakce v dopravě, myslel jsem si, že přijetí na brněnskou techniku udělá čáru za nutností psaní mnou neoblíbených slohových cvičení. Bohužel tyto řádky jsou dokladem toho, že jsem se ve své předpovědi trošku spletl. Nicméně nebyl to jediný odhad, který mně nevyšel. Přestože v 1. ročníku průmyslovky jsem si nedovedl představit, že bych pracoval jinde než na dráze, v 1. ročníku vysoké jsem už připouštěl možnost, že se budu profesně věnovat „klasické“ elektroenergetice a železnice zůstane jen mým koníčkem. Nakonec jsem ale měl to štěstí, že na seznamu témat diplomových prací pro náš ročník figurovalo téma „Trakční napájecí stanice Modřice“ a nebylo tedy třeba dlouze vybírat. Znovu jsem měl pádný důvod se pohybovat kolem kolejí a s náruživostí shánět a číst odborné články z železničních periodik. Čas věnovaný závěrečné fázi studia na FEI rychle a příjemně utekl a výsledkem je, při troše neskormnosti, snad alespoň obstojná diplomová práce, která se věnuje dvou základním tématickým okruhům – elektromagnetické kompatibilitě napájecích stanic jednofázové trakční proudové soustavy 25 kV, 50 Hz a ochranám trakčních napájecích obvodů této soustavy. Jednoduše, když je vaše práce současně i vaším koníčkem, jde všechno snáz a radostněji.
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...
Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.