Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Petr Skala
Když jsem končil dopravní průmyslovku v Břeclavi, kde jsem studoval obor Elektrická trakce v dopravě, myslel jsem si, že přijetí na brněnskou techniku udělá čáru za nutností psaní mnou neoblíbených slohových cvičení. Bohužel tyto řádky jsou dokladem toho, že jsem se ve své předpovědi trošku spletl. Nicméně nebyl to jediný odhad, který mně nevyšel. Přestože v 1. ročníku průmyslovky jsem si nedovedl představit, že bych pracoval jinde než na dráze, v 1. ročníku vysoké jsem už připouštěl možnost, že se budu profesně věnovat „klasické“ elektroenergetice a železnice zůstane jen mým koníčkem. Nakonec jsem ale měl to štěstí, že na seznamu témat diplomových prací pro náš ročník figurovalo téma „Trakční napájecí stanice Modřice“ a nebylo tedy třeba dlouze vybírat. Znovu jsem měl pádný důvod se pohybovat kolem kolejí a s náruživostí shánět a číst odborné články z železničních periodik. Čas věnovaný závěrečné fázi studia na FEI rychle a příjemně utekl a výsledkem je, při troše neskormnosti, snad alespoň obstojná diplomová práce, která se věnuje dvou základním tématickým okruhům – elektromagnetické kompatibilitě napájecích stanic jednofázové trakční proudové soustavy 25 kV, 50 Hz a ochranám trakčních napájecích obvodů této soustavy. Jednoduše, když je vaše práce současně i vaším koníčkem, jde všechno snáz a radostněji.
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.