Tajemství komplexu menších spliceozomů
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Druhé místo v soutěži německých gymnázií Jugend Forscht (mládež bádá) v zemi Horní Franky překvapivě získali Fabian Kopel a Pedro Krapp z Gymnazia Bamberg s neobvyklým projektem, který jsem navrhl a vedl. Šlo o výzkum kosmických záblesků velmi neobvyklou metodou.
Vědecká spolupráce s observatoří Univerzity Erlangen v Bambergu je již tradičně založena na využití a výzkumu tamního unikátního archivu asi 40 000 skleněných astronomických desek, většinou jižní hvězdné oblohy. Na těchto deskách jsme například studovali dlouhodobé optické chování řady rentgenových a gama zdrojů.
„Průlet“ párem desek
Vloni se mne tamní kolega profesor Uli Heber zeptal, zda bych neměl nějaký úkol pro mladého 15letého studenta místního gymnázia. V té době jsem zrovna studoval unikátní měřicí deníky bývalého ředitele hvězdárny v Bambergu profesora Strohmeiera, který na párech zmíněných desek asi před 50 lety s velkým časovým nasazením vyhledával nové proměnné hvězdy na unikátním přístroji zvaném Blinkmikroskop. Tento přístroj umožňuje na pár sekund spatřit určitou oblast oblohy na jedné a poté i na druhé desce – hvězdy, které mění jasnost, jsou tak viditelné díky své pulsaci. V Bambergu byly prostudovány stovky párů desek, přičemž prohlédnutí jednoho páru desek trvalo kolem 5 až 6 hodin; to představuje celkem více než tisíc hodin za přístrojem.
Záhada?
Kromě proměnných hvězd našli naši předchůdci i záhadné objekty, které na desce i v protokolu sice označili, ale dále nestudovali, protože si s nimi tehdy nevěděli rady. Většinou šlo o takové hvězdy, které byly viditelné jen na jedné desce a nikdy jindy Po mnoha letech výzkumů dnes víme, že ve vzdáleném vesmíru existují velmi energetické zdroje, takzvané gama záblesky. Ty často provázejí i záblesky či zjasnění ve viditelném světle. Některé tyto jevy, jakkoli pocházejí ze samé hranice pozorovatelného vesmíru, jsou tak jasné, že mohou být pozorovatelné i pouhým okem.
Úkol je na světě
Nápad zadání pro oba studenty byl nasnadě – zpracovat veškeré měřicí protokoly a systematicky se věnovat unikátním optickým projevům viditelným jen jednou. Oba hoši jich našli téměř 200 a nyní pokračují jejich další analýzou.
Jistě, mnoho objektů bude ve skutečnosti představovat jiné druhy optických transientů nebo planetky, ale právě jejich klasifikace se stane hlavní náplní druhého roku výzkumů. Uvidíme, co zbyde „v sítu“.
Komise v Landshutu ocenila unikátní nápad i netradiční prezentaci obou studentů (vložili do prezentace vlastní video názorně ukazující, jak objekty v Blinkmikroskopu pulsují) druhou cenou. Pro ně i pro mne to byl zcela nečekaný úspěch. A pro studenty zcela jistě motivace k pokračování s cílem se zúčastnit dalšího ročníku 2011. A co bude dál? V plánu máme náš nápad a první výsledky prezentovat na mezinárodním kongresu o výzkumu gama záblesků v listopadu 2010 v americkém Annapolis.
Vysvětlivky:
Optické transienty = kosmické zdroje viditelného světla, jejichž viditelnost je přechodná – laicky řečeno objeví se na daném místě oblohy jen jednou a pak zmizí.
Planetky = malá tělesa pohybující se kolem Slunce ve sluneční soustavě. Pouhým okem je neuvidíme.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.