Mikrobiomy se propojují v planetárním měřítku
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Mnoho předmětů denní potřeby se vyrábí ze slitin různých kovů, mimo jiné i niklu. Předměty z chemicky méně odolných kovů také často poniklujeme, aby byly odolnější vůči vodě a atmosférickým vlivům. Nikl se využívá i v mincovním průmyslu a při výrobě šperků. V poslední době však bohužel vzrůstá počet alergiků na tento kov; ti pak musejí ze svého okolí odstranit všechny předměty, které tento alergen obsahují.
Cílem mé studentské práce bylo kvantifikovat množství niklu uvolňované z dětských prstenů při kontaktu s potem, z piercingu při kontaktu se slinami a také množství niklu, který se při kontaktu s potem uvolní z českých korun a z euro mincí.
Malé množství niklu je pro člověka pravděpodobně důležité, nicméně zatím nebyla nikdy zaznamenána negativní odezva organismu na jeho nedostatek. Vyšší obsah niklu obsahují luštěniny, zvláště sója, oves, ořechy, kakao, ze zeleniny hlavně špenát. Většinou není nutné tyto potraviny zakazovat, jen u alergiků omezit jejich příjem a hlavně jejich konzumaci nekumulovat do jednoho dne.
V letech 2001–2008 se zkoumala kontaktní přecitlivělost na alergeny pomocí tzv. Evropské standardní sady. Hodnotila se frekvence citlivosti na alergeny v souboru 2 218 pacientů ekzematiků (průměrný věk 44,4 let, 1 531 žen, 687 mužů). Nejvýznamnějším kontaktním alergenem byl síran nikelnatý s 12,7 % jedinců, u kterých se projevily příznaky ACD. Nejčastěji se ACD projevovala u žen (28,3 % žen) ve věkovém rozmezí 21–30 let. Nikl tak zůstává stále nejvíce aktuálním kontaktním alergenem mladých žen.
Spektrofotometrické stanovení niklu
Absorpční spektrofotometrie je jednou z nejčastěji využívaných metod analytické chemie. Jde o optickou metodu stanovení látek absorbujících elektromagnetické záření. Molekuly analyzované látky absorbují světlo o určité vlnové délce procházející vrstvou roztoku této látky. Pomocí spektrofotometru měříme absorbanci daného roztoku a s využitím Lambert – Beerova zákona zjistíme koncentraci látky obsažené v roztoku.
Množství nikelnatých solí lze určit spektrofotometrickým stanovením obsahu niklu ve vzorku po jeho extrakčním oddělení ve formě dimethylglyoximátu nikelnatého. Na základě měření lze tedy provést kvantitativní stanovení neabsorbujících kationtů.
K oddělení a spektrofotometrickému stanovení nikelnatých solí lze využít klasické Čugajevovy reakce iontů Ni2+ s dimethylglyoximem. Vzniklý dimethylglyoximát nikelnatý, nerozpustný ve vodě, můžeme od komplexů ostatních kationtů oddělit právě extrakcí do organických rozpouštědel.
Ze získaných hodnot obsahu niklu ve slinách je patrný větší obsah niklu v ranních slinách (10,3 μg/10 ml slin) než ve večerních slinách (6,61 μg/10 ml slin). Je to způsobeno menší tvorbou slin v noci a ráno, takže sliny setrvávají v dutině ústní delší časový interval a působí na piercing déle.
Při porovnávání naměřených hodnot bylo zjištěno, že z euromincí se uvolňuje větší množství niklu než z českých mincí. To se stává v podmínkách rozšiřování jednotné evropské měny problémem, protože počet lidí trpících ACD vzrůstá. Množství uvolněného niklu také závisí na míře narušení povrchu a opotřebení mince.
Zdroje: Novotný, F.: Ekzémová onemocnění v praxi
Česko‑slovenská dermatologie: Kontaktní přecitlivělost na alergeny evropské standardní sady
http://www.bezjedu.arnika.org/chemicke‑latky/nikl
http://www.epitesty.cz/downloads/nt_info.pdf
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo.
Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie.
Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.