Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Určitě ano. Před dvěma lety jsem totiž zavítal na Katedru teoretické elektrotechniky na FEL ZČU, kde jsem poprvé v životě uviděl magnetickou kapalinu a současně jsem se dozvěděl o probíhajícím výzkumu možností zlepšení chodu elektrických motorů právě s využitím magnetické kapaliny. Na nic jsem tedy nečekal a okamžitě jsem se ponořil do práce na lepších motorech; tu se mi podařilo uplatnit i v rámci soutěže Ceny Nadace ČEZ 2014.
Známe dva druhy magnetických kapalin: ferokapaliny a magnetoreologické kapaliny. Ferokapaliny jsou tvořeny velice malými částicemi železa v oleji. Velikost těchto částeček je menší než 10 nanometrů. Oproti tomu magnetoreologické kapaliny obsahují částice zhruba tisíckrát větší. Jejich rozměry jsou v jednotkách mikrometrů. Díky různé velikosti částeček se kapaliny i odlišně chovají. Magnetoreologická kapalina v magnetickém poli okamžitě tuhne a její tekutost můžeme řídit magnetickým polem. Oproti tomu ferokapalina zůstane v magnetickém poli tekutá. Právě tato ferokapalina byla pro můj záměr ideální.
Otáčení motoru je způsobeno magnetickým tokem mezi rotorem a statorem, mezi nimiž je vždy nezbytná vzduchová mezera. Ferokapalina klade procházejícímu magnetickému toku nižší magnetický odpor než vzduch. Vyplníme-li tedy mezeru ferokapalinou, magnetický tok a s ním i vykonaná práce se zvýší. Nevýhodou jsou ovšem vyšší třecí ztráty způsobené kapalinou.
Tato myšlenka je poměrně nová a motory se s ferokapalinou zatím nevyrábějí. Musel jsem proto začít od píky. Nejprve bylo třeba uskutečnit experimenty, které by prokázaly, že o něčem podobném má smysl vůbec uvažovat. Přes řadu pokusů s jednoduchými zařízeními se vzduchovou mezerou dokazující zvýšení magnetických toků a sil při využití kapaliny jsem se postupně dostal až k samotným motorům.
Na univerzálním komutátorovém stroji jsem provedl řadu měření s kapalinou a bez kapaliny. Naměřil jsem přitom – v závislosti na velikosti magnetické indukce v mezeře – zvýšení točivého momentu motoru při měření nakrátko o 11,4 % až 47 %. Proud potřebný pro vyzvednutí závaží motorem se podařilo snížit až o 12,4 % a díky magnetické kapalině se rozběh motoru zrychlil. Účinnost motoru se do rychlosti 300 ot/min zvýšila o 5,9 %.
Pro sestavení prototypu prvního elektrického stroje s ferokapalinou, který by bylo možné využít v běžné praxi, bude třeba provést ještě mnoho experimentů a výpočtů. Prvního září 2014 jsem nastoupil na doktorské studium a mám tedy před sebou celé čtyři roky zajímavých experimentů s magnetickými kapalinami.
Autor získal 2. cenu v soutěži Cena Nadace ČEZ 2014 v kategorii Elektrické stroje.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.