Startuje další fyzikální soutěž Vím proč
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Chcete se dozvědět něco o tom, jak potřeba energie provázela lidstvo od samého jeho zrodu a jak se posléze stala hybnou silou a stěžejním problémem moderní technické civilizace?
Od okamžiku, kdy se pravěký člověk naučil ovládat oheň, který mu přinášel teplo i ochranu, získal významný zdroj energie. A byla to energie skrytá ve větru, která poháněla lopatky větrných mlýnů a plachetní lodě na jejich dalekých cestách za neznámem. Vod-ní energie zase roztáčela kola mlýnů, hamrů či čerpadel a dodnes žene turbíny vod-ních elektráren vyrábějících elektřinu – energii, bez které bychom si dnešní svět už vůbec nedovedli představit.
Pokrok přinesl lidstvu majestátní parní stroj a spalovací motor pohánějící dnes miliony automobilů. A nakonec se vědě podařilo proniknout až do samého nitra hmoty, spoutat jadernou energii a využít její obrovskou sílu.
Zasvěcené a zajímavé pohledy na energii z různých stran, pestrý kaleidoskop technických vynálezů, stovky jmen a osudů významných techniků a vědců, desítky pozoruhodných příběhů i problematiku energetických nároků na životní prostředí podává populární obrazová encyklopedie Velká kniha o energii kolektivu českých autorů, která se na pultech knihkupectví objevila koncem dubna tohoto roku.
Kniha shrnuje přístupnou formou vše podstatné v tomto oboru, je však mimořádná především zpracováním, které se v mnoha směrech blíží formě umělecké publikace.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.