Jak správně prezentovat výsledky vědecké činnosti

„Napsat stručnou, ale dobrou věc je těžší, než dát dohromady tlustou monografii,“ řekl kdysi slavný český lékař Josef Charvát. Když absolventům českých vysokých škol položíte otázku, zda v průběhu studií navštěvovali na univerzitě či technice kurzy psaní, s pobavením nebo s despektem vám vysvětlí, že psát se naučili již v první třídě základní školy. Pokud se však na totéž zeptáte studenta amerického, určitě vám odpoví, že ano. To proto, že psaním se zde rozumí nejen elementární schopnost zaznamenávat písmem mluvený jazyk, ale především dovednost dobře se písemně vyjadřovat a tvořit nejrůznější texty – administrativní, publicistické, umělecké, odborné a dokonce vědecké.

Schopnost srozumitelně psát není považována za dar od Boha, s nímž se člověk buď narodí, anebo ne, nýbrž je chápána jako dovednost, kterou lze cvičit, zdokonalovat i testovat. O takto pojaté kurzy byli čeští studenti až na výjimky ochuzeni a setkávají se s nimi teprve v posledních letech. Mohl za to i nedostatek vhodné studijní literatury z oblasti techniky duševní práce. Třebaže u mnoha našich studentů, a nejen jich, přetrvává jistá skepse k jakýmkoli návodům, jak psát „dobře, snadno a rychle“, zájem o takto pojaté texty stále stoupá. Tomu napomáhá také vzrůstající počet původních i přeložených, různě koncipovaných výkladových příruček pro zvyšování komunikačních kompetencí (Gruber, Geršlová, Liška, Filka, Šesták, Eco, Daneš, Šanderová a řada dalších, zaměřujících se převážně na konkrétní potřeby svých alma mater). Tlak na publikování jako určitou formu vykazování pracovních (výzkumných, vědeckých) „výkonů“ stále roste, proto všichni píší odborné texty (mnohé nemají šanci ani být přečteny), sepisují projekty, žádají o granty, jezdí přednášet na konference a symposia, vytvářejí postery atd. A otázka je, v jaké vypovídací kvalitě.

Nový příspěvek do knihovny

Zájemcům o prohlubování dovednosti odborného stylu vyjadřování a kultivaci českého písemného projevu představujeme publikaci Jak prezentovat odborné výsledky, kterou s podtitulem Průvodce pro autory, lektory, studenty i začínající redaktory technické literatury vydala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (Praha 2015,1. vyd., 200 str., ISBN 978-80-7080-935-8). Její autorka, RNDr. Eva Juláková, CSc., kterou starší a střední generace tvůrců odborných textů zná z dob dlouholetého působení v bývalém Nakladatelství technické literatury SNTL a později z Kanceláře Grantové agentury ČR, vychází z předpokladu, že má vzdělané a kultivované čtenáře s odbornou hrdostí a specializovanými vědomostmi. Proto jim stojí za to prezentovat se na úrovni a neriskovat, že budou kritizováni kvůli formálním maličkostem.

Kultivovat písemný projev

Na základě mnohaletých poznatků a zkušeností z práce redaktorky odborných knih a časopisů si vytyčila nesnadný úkol – především kultivovat český písemný projev, který bohužel s explozí textů všeho druhu upadá. Situaci zdaleka neřeší v praxi často používané sofistikované textové editory. Druhým tvůrčím záměrem je podat pomocnou ruku autorům při psaní technických a přírodovědných odborných sdělení (nejen chemických, jak by se mohlo zdát při prolistování díla vzhledem k tomu, že autorka vystudovala analytickou chemii na PřF UK v Praze) a uvést je do obsáhlé a různorodé problematiky jazykové, editorské, grafické, technické, polygrafické, typografické a nakladatelské. Ačkoliv je prezentační oblast plná nejrůznějších termínů, pravidel a předpisů, účelem průvodce není přinést pouze soubor informací jako pohotový zdroj v okamžiku potřeby, ale vysvětlit, proč je vhodné něco dělat, nebo naopak, proč je to nevhodné či přímo nesprávné.

Obsah publikace

Průvodce světem odborných prezentací je mezi stručným úvodem a závěrečným slovem uspořádán do osmi kapitol: Obecné zásady odborného sdělení (psané dokumenty, ústní prezentace, postery, aj.), Jazykové zpracování prezentace (jazykový styl, triviální chyby, záludnosti tvarosloví, pravopis, slovní zásoba, zkratky, cizí slova, interpunkční znaménka, výčty, počítačové služby), Grafická a technická úprava textu (základní prvky knihy a jejich úprava, náležitosti odborných sdělení), Odborné zpracování textu (normy a doporučení, chemické a biomedicínské názvosloví, rovnice, jednotky a veličiny), Počítače jsou naši pomocníci (textové, tabulkové, rovnicové a grafické editory, prezentace při přednáškách, programy pro finální výstupy), Jak funguje knižní nakladatelství (historie vydávání odborné literatury v Čechách, autor a nakladatel, zpracování díla v nakladatelství), Polygrafické a typografické minimum (tiskové techniky a stroje, druhy a typy papíru, tiskové barvy, typy a druhy písma a jeho historie). Uvedeny jsou také základní povinnosti a práva autorů, nakladatelů, redaktorů a odborných posuzovatelů i nezbytné minimální legislativní a ekonomické informace. Cenným pomocníkem při práci s knihou je rozsáhlý rejstřík použitých pojmů.

Publikace je určena autorům technických, přírodovědných, ekonomických a jiných odborných sdělení, redaktorům, překladatelům, lektorům, recenzentům, editorům, studentům vysokých škol, doktorandům, učitelům i všem zvídavým čtenářům.

A co na závěr? Snad společně s autorkou vyslovit přání: Chraňme spisovnou češtinu!