Tajemství komplexu menších spliceozomů
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Elektromagnetické vlny na nás útočí ze všech stran – rozhlas, televize, mobily, GPS, bezdrátové připojení k internetu atd., atd.
První teoretické úvahy z poloviny 19. století o existenci elektromagnetického vlnění pocházejí od anglického fyzika Jamese Clerka Maxwella. Když se v roce 1888 podařilo Heinrichu Hertzovi experimentálně prokázat, že toto vlnění skutečně existuje, začala nová „bezdrátová“ kapitola sdělovací techniky. Prakticky současně a nezávisle na sobě sestavili roku 1895 první rádiové aparatury v carském Rusku Alexandr Stěpanovič Popov (1859–1906) a italský fyzik Guglielmo Marconi (1874–1937). Chcete-li se dozvědět podrobnosti nejen o jejich životních osudech, ale i o dalších zajímavostech ze světa sdělovací techniky, zkuste třeba stránku www.connected-earth.com. Nejde v ní o technické detaily, ale spíš se snaží ukázat vývoj a souvislosti jednotlivých odvětví oboru.
Adresu www.howstuffworks.com si rozhodně zařaďte mezi Oblíbené – je to výborně zpracovaná encyklopedie různých oborů (věda, elektronika, počítače, zdraví atd.), určená pro laiky. Hledáte-li např. ilustrované poučení o principu rádia (a ještě se chcete pocvičit v angličtině), s důvěrou se obraťte na její dílčí stránku entertainment.howstuffworks.com/radio.htm
Rozhlas už u nás vysílá své programy více než 80 let. Seriál zajímavých článků o pionýrských začátcích rozhlasového vysílání v našich zemích má na svých stránkách nejen Český rozhlas (www.rozhlas.cz), ale i rozhlasový fanda a sběratel (www.speaker.cz). Zajímáte-li se blíže o historii sdělovací techniky, nalistujte také stránku www.cedmagic.com. Na mnoha komentovaných fotografiích si můžete v sekci „Museum“ prohlédnout originální přístroje, například mechanický (!) televizor s rotujícím Nipkowovým kotoučem. Jeho konstruktérem byl v r. 1926 legendární britský vynálezce John L. Baird.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.