Startuje další fyzikální soutěž Vím proč
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Oblast současného výzkumu umělé inteligence, jako jsou například neuronové sítě nebo genetické programování, odvozuje své výsledky na základě náhodného kombinování elementárních schopností. Často jde o snahu napodobit funkci biologických systémů. Dosud však nemáme nástroj, který by umožnil získat správné výsledky a současně i algoritmus, který zadaný problém řeší.
Pomocí simulátoru Yunimin se podařilo odsimulovat skupinu robotů, jejichž úkolem bylo najít způsob, kterým si mohou udržet stále klesající energii vlastních baterií. Uvedený algoritmus tento problém úspěšně vyřešil ve velmi krátkém čase.
Vývoj simulátoru, který jsem programoval v rámci Středoškolské odborné činnosti, dospěl do víceuživatelské klient‑server aplikace, která umožňuje neomezenému počtu uživatelů vzdáleně řídit celou simulaci pomocí internetu, definovat parametry přidávaných robotů a sledovat celou simulaci v reálném čase. Výsledek lze vyrenderovat (převést vektorovou 3D grafiku na snímek či animaci, pozn. red.) jako 3D animaci (obr. 3, 4, 5, a 6) nebo ho uchovat jako textová data v tabulkovém formátu.
Zajímalo mě chování umělé inteligence na dnešním stupni vývoje (vývoj umělé inteligence lze datovat již od definování Turingova stroje, vývoj pokračoval přes počítačového psychiatra Elizu a přes mnoho neúspěšných pokusů až po současné neuronové sítě nebo genetické programování, pozn. red.). Proto jsem tuto inteligenci postavil proti programům získaným soutěží. Vyzkoušel jsem přitom bezplatné distribuce neuronových sítí a genetického programování. Po nastudování odborné literatury jsem došel k názoru, že inteligenci, o níž se v literatuře píše, doprovázelo několik nedostatků. Ty podle mého názoru uživateli výrazně snižovaly možnost umělou inteligenci řídit a podrobně sledovat její chování.
Rozhodl jsem se proto vymyslet velmi jednoduchý program, který umožňuje postupnou aplikaci všech funkcí nadefinovaných uživatelem na zadaný problém. Simulátor Yunimin mi svým náhledem do virtuálního světa pomohl algoritmus postupně upravovat a vyvinout nové moduly. Výsledkem je nový algoritmus umělé inteligence, který ke své funkci nevyužívá náhodných procesů a nesnaží se ani o napodobování biologických systémů. Tento nástroj mohu plně uživatelsky editovat a jeho pomocí ovlivňovat hledání nových řešení.
Robotika, informatika a matematika jsou propojené disciplíny, kterým bych se chtěl věnovat na profesionální úrovni. Věřím, že simulátor Yunimin i vyvíjená umělá inteligence pomohou odpovědět na otázky, na které v reálném světě hledáme odpovědi jen velmi těžko.
Autor se zúčastnil celostátního kola soutěže EXPO Science Amavet 2011, které se konalo ve dnech 28. a 29. 4. 2011. Díky tomu vznikl i článek o umělé inteligenci pro čtenáře 3pólu.
CorMac Technologies Inc., NeuNet Pro [online]. 2011 [cit. 2011‑05‑10]. NeuNet Pro 2.3 for Windows.
http://www.cormactech.com/neunet
Lawrence, Jeanette (1994) Introduction to Neural Networks, California Scientific Software Press. ISBN 1‑883157‑00‑5
RML Technologies [online]. 2010 [cit. 2011‑05‑10]. Discipulus&™ 5 Genetic Programming Predictive Modelling.
http://www.rmltech.com
Projekt a dokumentace je k dispozici na adrese:
http://www.bitbucket.org/bsaid
Závody robotů po předkreslené dráze
http://www.youtube.com/watch?v=OdZmmjhy5oU
Robot najde cestu i za překážkou
http://www.youtube.com/watch?v=yiBZLZeftIE
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.