Startuje další fyzikální soutěž Vím proč
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Článků v rubrice: 222
3. května 2012
Teleskopické lopatky větrných turbín
Velké větrné turbíny získávají z větru více energie než turbíny malé. Na druhou stranu jsou dlouhé lopatky nevýhodné, protože na vnitřní mechanismus zařízení vyvíjejí velký tlak a mohou ho poškodit až zničit. Projektanti turbín se proto uchylují ke kompromisu mezi účinností a trvanlivostí větrné turbíny.
Fotogalerie (1)
Ilustrační foto
Rajnish Sharma z University of Auckland z Nového Zélandu vypočítal, že turbína s lopatkami, které by bylo možné za provozu vysouvat, by mohla za rok vyrobit dvakrát tolik elektřiny, než turbína obyčejná. Navíc by byla bezpečná i při vysokých rychlostech větru. Pro ověření této myšlenky postavil prototyp větrné elektrárny o výkonu 1,5 kW s teleskopickými lopatkami. Turbína této elektrárny vyrobila za silného větru stejné množství elektřiny jako turbína standardní, zatímco při nižších rychlostech větru své konkurenty dokonce předčila.
Výroba teleskopických lopatek je sice nákladnější, ale podle výpočtů Rajnish Sharmy by lopatky byly ekonomicky výhodné i při čtyřnásobně vyšších nákladech. Novými lopatkami by se mohly osazovat i již existující běžné turbíny. Na průmyslově vyráběných větrných turbínách však Sharma svůj nápad dosud neověřil.
Zkrácený překlad podle: New Scientist, 2011, č. 2835, s. 26.
Nejnovější články
Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Litevské lasery
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Gravitační díra v Indickém oceánu
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
