Tajemství komplexu menších spliceozomů
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Po úspěšných komplexních zkouškách odstartovala 1. července 2016 provoz dvojice tzv. vírových turbín v areálu malé vodní elektrárny Želina u Kadaně. Vynález fungující s účinností až 85 %, který vznikl na základě spolupráce VUT Brno a Výzkumu a vývoje energetické firmy ČEZ, umí využít energie vody i na malých spádech, kde by jiné turbíny nestačily. Měl by být novým impulsem pro rozvoj malých vodních elektráren v ČR. O vynálezu a principu vírové turbíny jsme psali v Třípólu zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/986-virova-turbina
Tam kde by klasické turbíny z důvodu malých spádů vody přišly o sílu, může pomoci unikátní novinka. Nová násosková vírová turbína je završením několikaletého společného projektu Výzkumu a vývoje ČEZ a Odboru fluidního inženýrství V. Kaplana VUT Fakulty strojního inženýrství Brno.
„V podmínkách České republiky, kde jsou ekonomicky efektivní lokality pro velká vodní díla už vyčerpané nebo z různých příčin nereálné, jsme se zaměřili na využití potenciálu nízkoprůtokových a nízkospádových lokalit. Do projektu Vývoj vícestupňové vírové turbíny investovala energetická společnost ČEZ téměř 3 miliony korun,“ říká Aleš Laciok, manažer projektů výzkum a vývoj ČEZ.
Revoluční řešení
Ve vírové turbíně vstupuje voda do oběžného kola ve směru osy rotace, zatímco ven vystupuje voda rotující. Jde tedy o opačný princip než např. u turbíny Kaplanovy, kde se rozvaděčem naopak voda roztočí před vstupem do turbíny. Vírová turbína proto funguje bez spirály a rozváděcího kola. Protože je navíc schopna pracovat s vyššími otáčkami, není nezbytné instalovat převodovku. Celkově je vírová turbína konstrukčně jednodušší a tedy finančně méně nákladná. Předurčuje jí to k širokému nasazení v české hydroenergetice budoucnosti!
V Kaplanových stopách
„Vírová turbína najde uplatnění v lokalitách se spádem od jednoho do pěti metrů a s průtokem již od 0,2 m3/s.Využití proto předpokládáme na jezech, starých náhonech a vodních elektrárnách určených k rekonstrukci, při projektech využití odpadní vody z tepelných elektráren nebo jiných vhodných provozů a podobně,“ vypočítává otevírající se možnosti prof. František Pochylý z VUT Brno, jehož tým pracuje na vývoji novinky už od roku 2000. Za tento objev mu byly uděleny Cena města Brna za technický pokrok, Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum, Cena inženýrské akademie ČR a cena Česká hlava v kategorii ministra životního prostředí. Vírová turbína vznikla v Brně na stejném místě jako v letech 1910 až 1912 turbína Kaplanova.
Dvě nové turbíny na Želině
Premiérově komerčně byla dvojice nových vírových turbín instalována na malé vodní elektrárně Želina, která už od roku 1908 mění energii řeky Ohře v ekologickou elektřinu. Ke dvojici více než 100 let starých Francisových turbín, každé o výkonu 294 kW, se letos přidalo duo turbín pro energetiku 21. století. Celkový instalovaný výkon obou vírových turbín činí 29 kW. Je zde tedy možné vyrobit ze stejného množství protékající vody dalších zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu téměř stovky dalších domácností v severních Čechách.
V ČR dosud existovaly jen dvě prototypové instalace vírových turbín – na MVE Krásněves na Vysočině a na MVE Podhradí ve Slezsku na řece Moravici.
Hlavní technické parametry
Typ turbíny |
Vírová násosková |
Účinnost zpracování hydropotenciálu |
až 85 % |
Instalovaný výkon |
2 x 14,5 kW |
Spád |
1,9 - 2,4 m |
Kapacita celkového průtoku oběma turbínami |
2 m3/s |
Více informací o elektrárně Želina najdete nahttp://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/zelina.html
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.