Ekologická dálnice a biomasa

Obnovitelné zdroje představovaly r. 2002 asi 2% tuzemských primárních zdrojů a 3,2 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do r. 2010 se má ČR získat asi 8% elektřiny z obnovitelných zdrojů. EU si vytkla cíl do r. 2010 dosáhnout 12% obnovitelných zdrojů ve spotřebě primární energie a 22% ve výrobě elektřiny, tedy téměř 3x více, než u nás. V ČR se má do 2010 zvýšit podíl energetického využití biomasy na celkem 133,6 PJ ( 1 PJ = 10 15 joulů). Biomasa z energetických rostlin má dát 63 PJ, z toho 47,7 PJ pro výrobu tepla a 945 GWh elektrické energie.

  Do r. 2010 se má výroba tepla z obnovitelných zdrojů zvýšit u nás o 50 %. Od roku 2008 má každé nové zařízení o výkonu 1- 10 MW vyrobit minimálně 20% tepla z obnovitelných zdrojů. Všechna zařízení, která produkují více než 10 MW, by měla od konce roku 2015 vyrábět alespoň 10% procent tepla z ekologických zdrojů. Pokud budeme mít vládu a pokud tyto návrhy budou schváleny bude to asi obvyklý boj o vyjímky. Je Temelín s 2x 3 000 MW tepelnými a s 2x 1 000 MW elektrickými výrobcem tepla? Pokud se odpadní teplo začne po roce 2008 využívat pro teplovod, tak ano a bude muset někde na dvorku začít ekologicky spalovat brikety ze slámy...
  Údajně až 1/6 zemědělské půdy ( asi 500 000 ha, jde se uvádí 465 000 ha) představuje nevyužitou půdu, kterou bychom mohli využít pro pěstování biomasy. Zvláště se mluví o energetickém šťovíku. Při jízdě příhraničními cyklostezkami Novohradských hor vidíme nevyužitou půdu ve formě plantáží plevele a náletů dřevin všude. A to je teprve začátek nevratných změn. Stačí přejet cykloturistickým přechodem do Rakouska např. na Harbach asi ve výšce 800 m nad mořem a jsme v jiném světě. Už pár metrů za hranicemi jsou včas zoraná pole a sklizené louky svěže zelené barvy. Rakousko netrpí nedostatkem energie, nemá jaderné elektrárny, v hrubém národním produktu na obyvatele je mezi prvními pěti v Evropě a mezi deseti na světě. Před 100 lety jsme žili s Rakouskem ve společném státě, který byl čtvrtý nejprůmyslovější na světě a 80 % tohoto průmyslu bylo v Čechách. Za 100 let jsme se dopracovali asi k desátému názvu našeho státu a asi 34. místu na světě v hrubém národním produktu na obyvatele. Změny systému vlastnictví změnily i nás samotné.

  Podle dohody hlav států EU z r. 2001 je nezbytné „zastavit snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 a obnovit stanoviště a přírodní systémy“. Zásadně se má omezit vliv invazivních cizích druhů a cizích genotypů na biologickou rozmanitost v EU. Obávám se, že pěstování energetického šťovíku ve velkém je s těmito plány v přímém rozporu. A to i tehdy, když zohledníme příznivý vliv hlubokého zakořenění energetického šťovíku na vznik humusu. Srovnání vysokých protierozních schopností porostu šťovíku a nízkých u kukuřice asi nic neřeší – kukuřice se pěstuje na dobrých polích, energetické rostliny mají být na nevyužitých zemědělských plochách, kde eroze na nezoraném poli nehrozí.

  Modelovou situací k využití biomasy jsou zimní polomy na Třeboňsku, kterým padlo za oběť asi 1 milion plnometrů ( m3 dřevní hmoty) mladých borovic. Toto dřevo zčásti i nyní leží nařezané na 2-3 m polena u lesních cest a je připraveno k odvozu. Při výhřevnosti kolem 15 MJ/kg a hmotnosti 500 kg/plnometr vychází asi 7,5 PJ energie. Jeho využití je převážně na palivo. A není pochyb , že je vyvážíme. Šumava trpí nedostatkem palivového dřeva, které nikdo za 700- 1000 Kč za plnometr nechce a možnosti samovýroby jsou omezené. V Národním parku Šumava stojí a padá spoustu suchého dřeva a ve vesnicích pod tím se bude topit uhlím a elektřinou. Před 100 lety a od středověku zásobovala Šumava dřívím Prahu , před 200 lety byly všude v pohraničí sklárny ( zůstaly často jen názvy se slovem huť) a měli jsme lesy a krajinu v pořádku. Dřevo je proti balíkům biomasy sotva suchého energetického šťovíku dobře spalitelné a skladovatelné. Biomasa se má používat i pro spoluspalování s uhlím pro výrobu energie. Jak to se promítne využití biomasy do ceny elektřiny? Náklady na výrobu elektřiny se zvýšily v roce 2005 o 4,9 %, prodejní ceny elektřiny se zvýšily o 14,3 %. Elektřina a teplo se budou i v r. 2006 zdražovat - podnikatel Tykač koupil za 10 miliard Kč akcie uhelných společností, problematické bude obnovení dlouhodobých kontraktů na dodávky uhlí pro uhelné elektrárny. Za tyto peníze by se daly pořídit teplovody , nejméně Temelín- Č.Budějovice, který by část přebytečného tepla alespoň v zimním období zhodnotil. Podmínkou je spolehlivost provozu, který nelze v zimě neplánovaně odstavit. Plánovaný přechod z amerických palivových článků ( znovu) na ruské v roce 2010 nasvědčuje tomu, že se potíže řeší, tedy jsou. Délka tohoto teplovodu je srovnatelná s existujícím teplovodem Mělník- Praha, který zjevně funguje dobře a stál patrně 4 miliardy Kč. Z jaderné elektrárny Temelín je zatím využíván pouze teplovod do Týna nad Vltavou s 8 300 obyvateli.

  ČEZ hodlá budovat a modernizovat uhelné elektrárny do 2012 s investicemi asi 100 miliard Kč. Přitom výroba elektřiny z uhelných elektráren má poklesnout do r. 2012 na polovinu. Zatím se s 12,5 tunami emisí oxidu uhličitého na osobu za rok se řadíme do první desítky na světě a na třetí místo v Evropě. Kogenerační výroba elektrické energie a tepla je vyřešena s celkovou účinností blížící se 90% u plynných paliv. Při kogeneračním spalování hnědého uhlí a případně biomasy je nízká účinnost výroby elektřiny ( 8-20%) , využití tepla je 62-76% , celkově 77-87 %. Je tedy důvod elektrárny přestavovat. Současné uhelné bloky pracují s účinností kolem 30-35 % ( při tlaku páry 15-18 MPa a teplotě 530 °C). Moderní uhelné technologie (nadkritické a ultrakritické bloky), jsou dnes schopny zajistit výrobu elektřiny s účinností až 50 %, kdy tlak pracovní látky se pohybuje v rozmezí 25-35 MPa a teploty kolem 600 °C (výhledově až 700 °C). To však naráží na problém vhodných materiálů, které jsou součástí výzkumu a vývoje.

  ČEZ investuje v zahraničí, naše republika je druhá v Evropě za Francií ve vývozu elektřiny - to vše za cenu zatížení životního prostředí, které se z hlediska karcinogenů v ovzduší dostává znovu na úroveň roku 1989. Hrubá výroba elektřiny za rok 2005 byla 82 578 GWh a rozdíl vývoz – dovoz činil 12 634 GWh, to je 15,3 %. ČEZ bude investovat v příštích 15 letech až 30 miliard do obnovitelných zdrojů energie, z toho 20 miliard do větrné energie. Celkové investice během 10-15 let budou stovky miliard Kč.

Výroba elektřiny 2005 / GWh

Parní elektrárny / 52 137
Jaderné elektrárny / 24 728
Vodní elektrárny / 3 027
Paroplynové a plynové / 2 665
Větrné elektrárny / 21
Sluneční elektrárny / 0,1

Zdroj : Český statistický úřad. Celkem hrubá výroba elektřiny v roce 2005 činila 82 578 GWh. V plynových elektrárnách je zahrnuta výroba elektřiny z bioplynu, která činila jen 85,4 GWh, což je asi 1 promile.

  Ze zprávy vypracované společností BIOM roku 2003 vyplývá, že téměř polovinu z plánované biomasy do roku 2010 by měly tvořit energetické rostliny, hlavně tzv. energetický šťovík ( Rumex OK 2 - krmný šťovík Uteuša). Plodina Uteuša každý rok pravidelně obrůstá, takže vydržela bez problémů na svém stanovišti již plných 12 let. Jak ji pak vyhubit jsem se zatím nedočetl. Dosahuje výšky 1,8 až 2,5 m a poskytuje vysoké výnosy suché hmoty, zabraňuje půdní erozi. V pokusných podmínkách se výnosy sušiny pohybovaly mezi 12 až 16 t/ha, reálně až 10 t sušiny na hektar.

  Zkusme letmo počítat. Jeden balík slámy a snad i tohoto šťovíku představuje asi 1 m3, asi 120 kg - tedy na 1 tunu bude asi 8 m3 balíků. Náklady na sbalení jednoho balíku budou asi 100 Kč. Plocha 500 000 ha nevyužité zemědělské půdy tedy vytvoří balíky hmotnosti 5 000 000 tun a objemu 41 600 000 m3, náklady jen na balíkování vyjdou na 4,16 miliardy Kč. Takzvané nevyužité plochy jsou a budou pro těžkou techniku nepřístupné , přeprava takového objemu po našich komunikacích je neproveditelná a skladování pod střechou je nereálné. Objem asi 42 milionů m3 balíků představuje kvádr 1 m* 18 m * 2 300 km - je to ekologická balíková dálnice kolem celé republiky, která se do jara spálí. Kdo viděl a cítil hořící slámu, má na její spalování svůj názor- bez briketování nebo peletování a speciálních hořáků to nepůjde. Množství energie potřebné pro získání biomasy 1-15% z její využitelné energie, průměr kolem 10% je srovnatelné např. s uhlím . Ale uhlí se těží na jednom místě a vyplatí se ho převážet na lodích do Mělníka, což je výhodnější, než přenos elektřiny na dálku. Jak se využije teplo a elektřina z biomasy v pohraničních kopcích bez infrastruktury? Rodinný domek spotřebuje asi 20 000 kWh/rok to je 72 000 MJ/rok, což při výhřevnosti biomasy 15 MJ/kg představuje 4 800 kg, to odpovídá suchému skladovacímu prostoru 35-40 m3. Připravit balík slámy do nějakého podavače a odejít na celý den z domu do práce, to bude chtít z hlediska požární bezpečnosti hodně silné nervy. Východiskem mohou být pelety – komprimovaná biomasa válcového tvaru o průměru do 25 mm a do vlhkosti 12%, která při přesypávání vlastnostmi připomíná přelévání kapaliny. Výhřevnost pelet je 17-19,5 MJ/kg s minimálním množstvím popela a škodlivin. Sypaná hmotnost pelet ze stébelnin je 550 -600 kg/m3.

Pro rodinný domek se spotřebou 72 000 MJ/rok to představuje přijatelných asi 6,5 m3 pelet. Švédsko v současné době vyrábí 750 000 tun pelet za rok a výroba pelet ve vyspělých státech prudce roste. Sousední Rakousko v r 2005 vyrobilo 490 tisíc tun pelet a spotřebovalo 280 tisíc tun pelet. V ČR bylo v r. 2005 vyrobeno 20 875 tun pelet a 102 303 tun briket, z toho přes 90% jde na vývoz. Takže spalování briket a pelet představuje malou část z celkového množství biomasy spálené u nás , která činí nejméně 2,85 milionů tun převážně dřeva ( zdroj www.mspo.cz). Pohled na opuštěné a zdevastované zemědělské objekty v příhraničních oblastech si vynucuje zvažování možností tyto objekty využít na výrobny briket a pelet z biomasy- nemuselo by se jednat jen o experiment s energetickým šťovíkem. Nabízí se omezení dopravy velkých objemů biomasy, možnost zhodnocení stavebních pozemků a budov, pracovní příležitosti v místě bydliště, podpora a dotace drobného podnikání v perspektivní oblasti. Nevíme, jestli za 10 let bude naše země prosperovat díky velkým štědře dotovaným montovnám zahraničích firem s naší lacinou pracovní silou. Teplo na vytápění domů bude třeba jistě.

  Zatím lidstvo ani za několik tisíc let nezvládlo ekologické spalování dřeva. To potvrdí sousedé rodinného domku, který spaluje pouze dřevo tak, že se celý den nechá kotel dusit minimem vzduchu, aby se večer nemuselo znovu zatápět. Topení je projektováno na průměrnou venkovní celodenní teplotu -12 stupňů celsia ( mínus 12 stupňů), přičemž topná sezona je zhruba 250 dní a s průměrem silně nad nulou. Z toho plyne, že kotle dlouhodobě pracují na 2O – 25 % projektovaného výkonu , nesplňují normy emisí a nespalují ekonomicky. V Praze může správně projektovaný kotel spalovat optimálně snad jeden den za 1000 let. Vhodným řešením jsou krbová kamna s akumulačním zásobníkem vody. Takovýto krb může hořet krátkodobě na optimální výkon , vyhoví emisím a zajistí účinné spalování dřeva. Navíc vyrobí teplou užitkovou vodu . Přetápění místnosti s krbem lze snížit . Asi 20% energie je vyzařováno sáláním krbu, což lze snížit vložením dalšího výměníku do kouřové komory. Výměník tepla o objemu 2,5 m3 pro rodinný domek nahradí i expanzní nádobu. Akumulace tepla by měla umožnit temperovat dočasně neobydlené chalupy po několik dní. Dotovat kotle na dřevo s akumulačními nádržemi by byla z hlediska ekologie výhodná investice, stejně jako podpora prakticky neexistujícího vnitřního trhu s palivovým dřevem, briketami a peletami z biomasy.

  V lese se mají ponechat živiny ve větvičkách a jehličí, méně hodnotné dřevo se přemění na štěpky a dřevěný popel se má vrátit do lesa. To vše místo neúčelného spalování dřevního odpadu v lese. Proč tedy v Šumavském národním parku leží kůrovcem zničené původně hodnotné ne-li přímo rezonanční smrky na housle, když samotné dřevo má málo živin potřebných pro obnovu lesa?

  Vyrábět z biomasy na statisících hektarech použitelné brikety a pelety, to je na celé tovární komplexy, které jsou velkou investicí. Nejsme schopni převézt přebytky dřeva z Třeboňska ani na Šumavu , i když kalamita se zvládla jen za pomoci šumavských firem těžících dřevo. Nebylo by rozumnější za přiměřené dotace pěstovat v odlehlých polohách místo energetického šťovíku znovu obilí a traviny a nechat pást dobytek, když to hned za kopcem v Rakousku jde? Zdá se, že naši zastupitelé v Bruselu něco špatně vyjednali. Rozdíl zisků a příspěvků do UE byl loni nulový a i letos snad budeme beze ztrát. Vysokostébelnaté obilí může poskytnout suchou slámu i zrno a podstatně lépe samo zničí plevel, který nízkostébelnaté obilí trvale bez postřiků přerůstá. Spalování přebytečného zrní je určitě menší prohřešek proti krajině, než ji nechat zpustnout a radovat se v mokré džungli plné komárů a klíšťat z kvákání žab nebo z poletujících semen bodláku a náletových dřevin. Jak se udrží úrodnost polí, když se nebude vracet organická hmota slámy nazpět? Kdosi před staletími využití slámy vymyslel a funguje to. Letité pokusy s bioplynem ze skládek hnoje v zemědělství zůstaly u pokusů mimo jiné i z důvodu ztráty humusu a jeho adsobčních vlastností. Limitujícím faktorem přírůstku biomasy není sluneční záření, které se využije z 1% snad 2%, ale přiměřené množství vody a živin. Není to žádná věda, stačí pohled na letokruhy borovic desetiletí živořících na místech, kde se dříve hrabala hrabanka pro stlaní dobytku. Naproti tomu na náplavových půdách v blízkosti rybníků jsou letokruhy borovic nebo dubů neuvěřitelně široké. Hospodářsky využívaná louka je složité společenství, na 1 m2 je asi 1 km délky kořínků. Rozoráním louky se uvolní z půdních zásob stovky kilogramů živin na hektar, zvláště dusičnanů, které snadno odtékají do povrchových vodotečí. Zelená biomasa roste dobře proto, že se po desetiletí a staletí před tím tyto vázané živiny vytvářely. Louky se hnojily močůvkou, komposty ( za protektorátu subvencovanými), vertikálně byly promíchávány činností krtků a žížal. Dusičnany jsou potřebné pro růst zelené hmoty a s ní jsou také z luk a polí odváděny. Pokud se živiny nebudou vracet, výnosnost energetických plantáží asi hodně poklesne. Jistě se nepočítá s energeticky bezvýchodným kruhem - dodáním živin z umělých hnojiv nesmírně energeticky náročných. Stačí zhruba 10 let zkušebního pěstování energetického šťovíku na vybraných místech k tak závažnému rozhodnutí jako bezpochyby je jeho pěstování na statisících hektarech? V dobré paměti jsou meliorace prováděné leckde necitelně kvůli proinvestování dotací. Orná půda tmavé barvy jako ze zahrádky přešla do barvy písku a smíchala se se štěrkovitým kamením z hloubky.

  Energie biomasy se má získat i spalováním slámy, která obsahuje málo živin. V obilí mají být podsevy, jehož kořínky pomohou vytvoření humusu. Postup je vyzkoušený – do žita se podséval jetel schopný vázat atmosférický dusík. Pole se na 2 roky stalo jetelotravinou s hodnotným krmivem pro dobytek. Čemu se zelená hmota bude zkrmovat nyní, když v pohraničí nevyužijeme ani nabalíkované seno z luk, které tam sečou jen kvůli dotacím ?

  Kotle s hořákem pro spalování obilnin vyvinutým a vyrobeným ve Švédsku lze připojit k mnoha stávajícím kotlům, ve kterých se topilo dřevem, uhlím, topným olejem atd. Hořák se zásobníkem paliva je vybaven promíchávačem paliva, který zabezpečuje jeho dodávku do dopravního šneku umístěného ve spodní části zásobníku. Hořák je určen pro spalování obilnin jako oves, pšenice, ječmen, ale také kukuřice, pelet, štěpků, pilin, hoblin, alternativních pelet a dalších paliv. Účinnost spalování je 91 %.

  Dle požadavků EU lze v příštích letech očekávat, že bioetanol vyrobený v ČR z pšenice nebo z tritikale bude přidáván do benzinu v množství až 5 %. Nahrazení části fosilních paliv biopalivy vyžadují směrnice EU s tím, že v roce 2010 má být podíl paliv z obnovitelných zdrojů 5,75 %. Sněmovnou přijatá novela by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Tak zvaná bionafta (methylester řepkového oleje) není čistě přírodním palivem a má nežádoucí vedlejší účinky. Jiným biopalivem je čistě přírodní rostlinný olej. Traktory mohou jezdit na řepkový olej, tím se zvýší samostatnost zemědělců asi lépe, než naftou dnes možná dotovanou a zítra možná ne.

  Les představuje hodnotu asi 4x větší, než je hodnota vytěženého dřeva. Krajina rozumně zemědělstvím obhospodařovaná má nevyčíslitelnou hodnotu. Představme si ekologicky šetrné vytěžení osamocených pro pilařské zpracování nevhodných starých stromů ( například smrků nad 100-120 let nebo dubů). Jeden takový strom bude mít asi 2 plnometry dřeva ( kolem 10 metráků ), které spálíme. V okamžiku spálení budeme na tom s emisí oxidu uhličitého stejně jako při spálení energeticky srovnatelného množství uhlí ( řekněme 6-8 metráků). Nelze zpochybnit, že za 100 -120 let na místě našeho smrku může vyrůst strom, který stejné množství oxidu uhličitého zpracuje zpět fotosyntézou na dřevo. Ale nemusí. Za 5 let bude stromek silný jako prst a uneslo by ho dítě. Za 50 let zpracuje nový strom sotva polovinu původně uvolněného oxidu uhličitého zpět na dřevo. A nebude už pozdě? Až 80 % tropických pralesů se ničí vypalováním, nikoli těžbou dřeva. Jde o velké emise oxidu uhličitého, který se patrně nikdy nevrátí zpět na témže místě jako biomasa. Registrovat požáry lze jistě ze satelitů. Proč tímto směrem nezaměřit mezinárodní legislativu a vytvořit účinné finanční postihy? Prodej emisních povolenek má k očekávaným důsledkům na klima hodně daleko. Alarmující zpráva BBC sděluje, že změny klimatu mohou vést ke snížení globálního růstu až o 20%. Pokud svět bude nečinný, může se až 200 milionů lidí stát uprchlíky, protože jejich domovy budou zaplaveny nebo budou v oblastech zasažených ničivým suchem. Vyhynout by mohlo až 40 % živočišných a rostlinných druhů. Kvůli tání ledovců by se až jedna 1/6 lidí mohla potýkat s nedostatkem vody. Na kroky, které by měly dopadům změn klimatu zabránit, je třeba ve vyspělých zemích vynaložit 1% celkového hrubého domácího produktu. Náklady doporučené na armádu se v EU pohybují kolem 2% celkového hrubého domácího produktu. Za 17 let jsme investovali 1 bilion Kč do přeměn armády, zařízení, budov a zbrojních systémů - a nemáme ani jednu komplexně vybavenou divizi.

  ČEZ ručí za škody způsobené provozem jaderných elektráren do výše 6 miliard Kč. Čili ručení převzal za ČEZ stát. Nemohl by stát vytvořit srozumitelná dlouhodobá pravidla, aby se dalo posoudit, zda je rentabilní výstavba teplovodů nebo je lepší i nadále vypouštět chladícími věžemi v elektrárnách skoro 60% energie a mezi tím diskutovat o množství emisí oxidu uhličitého? Je otázka, kdo ručí za vodní elektrárny považované za vzorný obnovitelný zdroj. Nádrže Lipno nebo Orlík mají každá až 0,7 km3 vody. Velké povodni nezabrání , ale jsou schopné zaplavit Prahu do poloviny Václavského náměstí. Kdopak asi hlídá před teroristy vstupy do tunelů hrází, kde se kontrolují průsaky?

  Emise oxidu uhličitého podle www.ekolist.cz ( 4. října 2006), který se odvolává na MF Dnes podle žebříčku, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí - nejvíce vypouští do ovzduší nejvíce oxidu uhličitého elektrárny v Prunéřově, Počeradech a Tušimicích. Prunéřovská elektrárna vypustila v loňském roce do ovzduší 8,12 tuny oxidu uhličitého. To je téměř stejné množství jako všechny české osobní automobily dohromady. Tento plyn poškozuje ozonovou vrstvu a podle vědců přispívá k oteplování Země.
  Komentář : MF Dnes sice uvedla 8,6 tun oxidu uhličitého, což je skoro stejný nesmysl. V Prunéřově se jedná 8,12 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Emise 8,12 tun oxidu uhličitého odpovídá spálení asi 22 metráků hnědého uhlí, což je řádově množství uhlí na vytápění rodinného domku za rok. Emise oxidu uhličitého na vytápění rodinného domu jsou uváděny na 11,6 tuny/rok. Auto, které spotřebuje 7 litrů na 100 km, vyprodukuje za 40 000 km asi 8,2 tuny oxidu uhličitého.

  Ekologii propaguje Strana zelených všude, její předseda napomínal prezidenta, že má lustr se žárovkami. Jak zběžně spočítal dělá to asi 10,5 kilowattů, což opravil na 10,5 kilowatthodin. Nejspíš tím chtěl říci, že příkon je 10,5 kW , to je více než 100 ks žárovek 100 W ( =0,1 kW). To asi těžko. Nebo tam šlo o například o to, že 20 žárovek 100 W svítilo 5 hodin, pak by byla spotřeba 20*5*0,1 = 10 kWh ( kilowathodin). A nebo nešlo o nic podstatného.

  Reprezentační místnost zřídka využívaná a osvětlovaná je hezkým příkladem, kdy využití kompaktních zářivek se vyplácí až za dlouhou dobu. Jedna kompaktní 23 W zářivka s životností 6 000 – 10 000 hodin ušetří ve srovnání se 100 W žárovkou za dobu své životnosti až 770 kWh elektrické energie (0,077kW * 10 000h). Při ceně 3,50 Kč/kWh to je 2 695 Kč. Jenomže kompaktní zářivka nešetří proud tím, že je zašroubována, ale tím, že hodně často a smysluplně svítí. Rozdíl ceny žárovky a kompaktní zářivky je zhruba 100 Kč. Při provozu 400 hodin je to teprve vyrovnané – kolem 152 Kč.

Kompaktní zářivka : 400*0,023*3,5 + 120=152 Kč. Žárovka : 400*0,1*3,5 +12 = 152 Kč

  Předpokládám, že příště na Pražském hradě někdo doporučí historicky nejvýznamnější budovu naší země zateplit fasádou s polystyrenem a zběžně nám to spočítá. Mezi tím utíká čas na podstatná rozhodnutí. Z údajů Hydrometeorologického ústavu nezpochybnitelně plyne, že v ČR průměrná teplota zvýšila od r. 1921 do r. 2002, tj. za 82 let, o celé 2°C, přičemž zvýšení teploty o 0,5 stupně za 50 let je považováno za znepokojivé z hlediska klimatických změn. V minulém století došlo ke globálnímu oteplení o 0,6 stupně Celsia. Vědci se shodují na tom, že pokud se podaří zastavit nárůst oxidu uhličitého z dnešních 380 ppm na 450 ppm, povede to ke globálnímu oteplení o 2 oC. A je možné, že se nepodaří nárůst oxidu uhličitého zastavit ani na 550 ppm. Roční přírůstek koncentrace oxidu uhličitého v posledních pěti letech je 4x větší, než průměrný roční přírůstek v letech 1990-2000. Jisté je, že klimatické změny zasáhnou nejtíživěji státy s nízkou životní a technickou úrovní. Vyspělé státy klimatické změny zbrzdí v rozvoji, ale budou mít prostředky na hmotné a energetické zabezpečení obyvatelstva. A co my? Plánované 1% ze světového hrubého národního produktu ročně představuje asi 450 miliard dolarů. To jsou obrovské peníze, které představují zlomek částky potřebné k zabezpečení rozvojových zemí pitnou vodou, základními potravinami a lékařským zabezpečením. Vždyť jen nadace manželů Gatesových ( dnes asi 26 miliard dolarů) věnující se očkování v Africe zachránila 700 000 dětí. Omezení investic povede ke zhoršení kvality života – oxid uhličitý není přímo pro člověka škodlivý, kdežto nárůst škodlivin např. v mikroprachu může přinést silná zdravotní rizika. Přitom tyto obrovské investice do omezení emisí oxidu uhličitého mohou ovlivnit změnu teploty o desetiny stupně za 100 let. Podíl přírodního a lidského vlivu na produkci skleníkových plynů je podle www.3pol.cz v poměru 260 : 7. To je lidský faktor má vliv asi jako 2,7% z vlivu přírodního. Na základě protokolu z Kjóta z roku 1997 má 35 průmyslových zemí světa snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 o 5% pod úroveň z roku 1990. Tento pokles 5% emisí představuje asi 1,35 promile celkového přírodního vlivu. Jestliže v dřevní hmotě je 1,5 x více oxidu uhličitého, než v atmosféře - pak je toto celé toto úsilí o omezení emisí 1990 až 2012 je ekvivalentní zvětšení množství dřeva asi o 1 promile. To znamená třeba jeden vzrostlý strom z 1000 uchránit a jeden strom z tisíce raději navíc vysadit. To se zdá realizovatelné. Strom nakonec padne a rozloží se na skleníkové plyny, ale větší množství stromů znamená určitý odklad a zpomalení nárůstu oxidu uhličitého.V geologické minulosti Země právě v době nejvyššího rozšíření rostlinstva ( obdoba lesů), byla hladina oxidu uhličitého nejmenší. Spojené státy, které do ovzduší vypouštějí nejvíc plynů, ale odmítají k dohodě z Kjóta přistoupit a není jednotná vůle tento protokol prodloužit po roce 2012. Podle prezidenta George Bushe by to poškodilo americkou ekonomiku. Jisté je, že klimatické změny zasáhnou nejtíživěji státy s nízkou životní a technickou úrovní. Vyspělé státy klimatické změny zbrzdí v rozvoji, ale budou mít prostředky na hmotné a energetické zabezpečení obyvatelstva. A co my?

  Z hlediska celého světa je jaderná energie je nezbytná. Energetické úspory mohou uspořit snad 50 % a využití obnovitelných zdrojů dalších 10 %, zbytek není kde vzít. . Především kvůli závislosti naší civilizace na ropě. V roce 2015 začne produkce ropy klesat, v některých oblastech jsou její zásoby už téměř vyčerpány, například v Indonésii, Kataru nebo Venezuele, pouze Irák má ještě rezervy. Přitom v posledních 20 letech už nebyly nalezeny žádné nové zdroje a geologové tvrdí, že už velké šance najít nový zdroj nejsou. Uran je relativně levný – v jaderné elektrárně Temelín tvoří náklady na uran 8% nákladů, prozkoumané zásoby uranu představují asi 150 let dnešní spotřeby. Přitom lze s jistotou očekávat další hůře těžitelné zásoby uranu ve vyšší cenové oblasti. Množivé reaktory a termojaderná fúze mohou dlouhodobě zabezpečit dostatek energie převeditelné do vodíkové energetiky a elektřiny. Perspektivní jsou auta poháněná elektřinou z akumulátorů, kde je očekáván prudký rozvoj za pomoci nanotechnologií. ( zdroj : www.ekolist.cz)

  Koncem roku 2006 vědci zjistili, že se celosvětově podařilo zastavit úbytek lesů a dokonce i dřevní hmoty. Lesy naší planety obsahují 283 gigatun uhlíku, to je o 50% více, něž je ho v atmosféře. To je dobrý argument pro spalování dřevní biomasy nebo proti spalování? Zdůvodnit se dá skoro všechno. Po obsazení Alexandrie Araby roku 643 se čtyři měsíce topilo v místních lázních svitky Alexandrijské knihovny, která v době svého rozkvětu měla asi 700 000 svitků nevyčíslitelné hodnoty. Zdůvodnění pro jejich využití jako paliva bylo jednoduché – co je v koránu, není třeba psát znovu. Co v koránu není, je škodlivé.
A co si z toho všeho vybrat? Třeba to, že jeden v dané době jakoby správný názor může být v budoucnosti ten nejhorší.

  Zdroje : www.czso.cz (Český statistický úřad), www.oze.cz ( obnovitelné zdroje energie), www.ceacr.cz ( česká energetická agentura), www.ekowattt.cz ( úspory energie), www.tzb-info.cz ( technické vybavení budov), www.mpo.cz (ministerstvo průmyslu a obchodu).