Vydra slaví narozeniny

Při toulkách Šumavou by si žádný ze zájemců o technické památky neměl nechat ujít prohlídku malé vodní elektrárny Vydra. Najdete ji poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní na Sušicku. Řeka Vydra se zde stala zdrojem energie právě před 70 lety. Spolu s hlavním informačním střediskem obnovitelných zdrojů ve východočeské vodní elektrárně Hučák patří malá vodní elektrárna Vydra k našim nejvyhledávanějším turistickým cílům.

Z prehistorie projektu využití vodní energie na Vydře
Z podnětu Národní Jednoty Pošumavské se v Sušici uskutečnila 28. listopadu 1926 manifestační schůze, které se kromě místních občanů zúčastnili i zástupci poslaneckých klubů, Zemského správního výboru, jihočeských okresních správních komisí, Ústřední jednoty hospodářských družstev, Zemědělské rady, Obchodní komory v Plzni, města Plzeň, Jihočeských elektráren, Otavského a Povltavského elektrárenského Svazu. Schůzi předsedal starosta města Sušice Seitz. O záměru využití energetického potenciálu šumavských toků referoval projektant díla, vrchní stavební rada Ing. Josef Korous.

„Na Vydře, pod Antiglem, se navrhuje postavit 35 m vysokou přehradu, která vytvoří vodní nádrž s obsahem 6 mil. m3, z níž bude voda odváděna tunelem dlouhým cca 6 km k Čeňkově Pile. Tím bude získán spád cca 320 m. Na Křemelné, Pod Stodůlkami, bude přehrada 52 m vysoká s obsahem vodní nádrže téměř 10 mil. m3, z níž bude voda odváděna tunelem dlouhým 3,5 km k Čeňkově Pile. Tím bude získán spád cca 180 m. Pod soutokem Vydry a Křemelné bude postavena hydrocentrála, do níž budou oba tunely ústit. Asi 3 km nad Rejštejnem bude vyrovnávací nádrž k zadržování vody pro potřebu podniků na dolním toku Otavy. Výška přehrady bude asi 15 m a získaného 13 m spádu bude využito v druhé hydrocentrále pod přehradou. Instalovaný elektrický výkon v obou elektrárnách bude cca 20 MW, očekávaná roční výroba min. 60 mil. kWh. Celková doba výstavby nejméně 10 let. Nutnou podmínkou realizace díla je výstavba železniční trati Sušice – Kašperské Hory.“

Ředitel Jihočeských elektráren Ing. Karel Mates výstavbu díla odborně zdůvodnil rychlým rozvojem elektrizace a očekávaným zájmem o elektrickou energii. Koncem dvacátých let měla být potřeba elektřiny na jihu Čech cca 46 mil. kWh, v oblasti ZČE a tachovského svazu minimálně 27 mil. kWh.

I přes spontánní nadšení účastníků manifestační schůze však k realizaci díla na Vydře a Křemelné nedošlo. Vedle věcných problémů, jako byl výkup pozemků, omezení plavení dříví a zcela nedostatečné komunikace, to byly především vysoké finanční náklady. Odhadovaných 160 mil. Kč bylo zřejmě nad síly všech možných investorů. A tak zhruba po dalších 10 letech se začal naplňovat daleko realističtější projekt, využívající k výrobě elektrické energie hydroenergetického potenciálu Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

S výstavbou pomohla Plzeň
K výstavbě elektrárny došlo v druhé polovině 30. let minulého století na základě projektu Ing. Karla Koska. Po dohodě s Jihočeskými elektrárnami (lokalita se v té době nacházela na území spravovaném Jihočeskými elektrárnami) rozhodla se správní rada Západočeských elektráren (ZČE) navázat spolupráci s městem Plzeň. Ta spočívala v zajištění dodávky elektrické energie z nově budované elektrárny Vydra pro Elektrické podniky města Plzeň a městskou vodárnu. Na výstavbu elektrárny poskytlo město Plzeň půjčku 5 mil. Kč, z toho 3 mil. z prostředků Elektrických podniků, 2 mil. Kč z rozpočtu městské vodárny. Stavba elektrárny byla zahájena na jaře 1937, stavba venkovní rozvodny 60 kV v březnu 1938. V roce 1939 byla elektrárna zprovozněna jako průtočná. Provozní zkoušky elektrárny v průtočném režimu se prováděly v dubnu. Kolaudace venkovní rozvodny 60 kV byla provedena v červnu 1940, do úplného provozu byla elektrárna uvedena po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942.

Pro potřeby budoucí elektrárny byl v délce 9,2 km – poté, co bylo skončeno plavení polenového dříví ve třicátých letech 20. století – využit původní plavební Vchynicko-Tetovský kanál. Od Mechova (Mosau) podzemním přivaděčem, podél Spáleného vrchu a poté podzemním tlakovým potrubím se voda dostávala při celkovém spádu 215 m do elektrárny, kde poháněla dvě Francisovy turbíny o výkonu 4 350 HP (3 245 kW). Stavbu provedla firma Ing. Jelínek z Plzně, strojní zařízení dodaly strojírny ČKD Blansko, elektrickou část podniky Škoda Plzeň a ČKD Praha.

Česká elektrárna v Německu
Mnichovskou dohodou ze září 1938 a následným odstoupením sudetského území se ZČE dostaly do složitých problémů. Prakticky došlo k roztržení rozvodné soustavy, když elektrárny Červený Újezd (Zbůch), Černé jezero a Vydra i s úsekem vedení 60 kV se od října 1938 ocitly na území německé říše. Zásobovací území ZČE se záborem celkem zmenšilo z původních 4 340 km2 na 3 920 km2. Šlo o okres nýrský a část okresu domažlického; podařilo se však udržet Dobřansko, které mělo být později vyměněno za okres staňkovský, zásobovaný Elektrárenským svazem severopošumavských okresů. ZČE celkově přišly o 106 km vedení 60 kV, 22 kV a 6 kV a cca 23 tisíc odběratelů. Úspěchem tehdejšího vedení bylo zachování hydroelektrárny Vydra v majetku ZČE přesto, že se nacházela hluboko v pásmu záboru přičleněného k Bavorsku. Obsluha zařízení ovšem musela být svěřena zaměstnancům německé národnosti. V roce 1939 se elektrárna stala životně důležitým zdrojem elektřiny pro celý západočeský region.

V elektrárně pracují dvě turbosoustrojí
Hydroelektrárna měla svým instalovaným výkonem 2 x 3,2 MVA zabezpečit na řadu let dodávku elektrické energie pro oblast ZČE a současně svou levnou výrobou umožnit snížení ceny za kWh. Elektrárna byla považována za jeden z pilířů zajišťujících stabilitu západočeského energetického systému. Při tehdejším maximu oblasti necelých 9 MW měl její instalovaný výkon významný podíl na pokrytí základního zatížení. V kombinaci s akumulací na Černém jezeře se jednalo o perfektní technické a provozní řešení. Postavením 60kV vedení z Vydry přes Klatovy do Zbůchu v délce 72 km měla být hydroelektrárna spojena s dalším důležitým zdrojem, tepelnou elektrárnou v Červeném Újezdu.

Dnes je voda z historického Vchynicko-Tetovského kanálu odváděna podzemním přivaděčem do akumulační nádrže o objemu 67 000 m3 u bývalé osady Sedlo. Ve strojovně jsou instalována dvě turbosoustrojí skládající se z Francisovy horizontální turbíny o výkonu 3,2 MW a třífázového generátoru.

Elektrárna Vydra je velmi zajímavou ukázkou, jak lze i v moderní době upotřebit již nevyužívaná technická díla našich předků.

Po rekonstrukci jako nová
V průběhu let 2005 a 2006 se uskutečnila modernizace obou turbín a v elektrárně byly instalovány dva nové čerpací agregáty regulace. Došlo i na převinutí generátorů obou turbogenerátorů a na instalaci nového řídicího systému elektrárny.

Od ledna 2007 se provoz vodní elektrárny změnil z průtočného na špičkový. Mimo energetické špičky dodává elektrárna elektřinu do sítě pouze tehdy, když to dostatečný přítok vody do akumulační nádrže Sedlo umožní.

V roce narozenin „moc sněhu, málo vody“
Minimální odtávání a srážky vedly v letošním roce k tomu, že výroba malých vodních elektráren ČEZ klesla oproti minulému čtvrtletí na pouhých 52 %. Samotné oslavenkyni klesla výroba ještě více než v průměru. Z loňských 9 658 MWh se propadla na 4 196 MWh. Vedoucí Vydry, Jiří Kysilka, v tom ale problém nevidí: „Sníh dolů někdy musí, a tak to hravě doženeme.“

Stálá expozice obsahuje kromě jiného krajinný model území od Modravy po soutok Vydry a Křemelné, historické přístroje i modely vodních elektráren s aktivní simulací technologického procesu. Návštěvníci mohou shlédnout některou z tematicky souvisejících videokazet a prohlédnout si i blízkou národní technickou památku, malou vodní elektrárnu Čeňkova Pila z roku 1912.

Velká část expozice je zaměřena na Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Nově zde zájemci najdou i informace o energetické Skupině ČEZ a vodních elektrárnách jejích členských společností. 

Kdy nás můžete navštívit?
V květnu jen středa a sobota, od 1. června do 30. září denně kromě pondělí. Začátky prohlídek jsou v 9.00, 11.00, 13.00 a 15.00 hodin.

V období říjen – duben jsou možné pouze prohlídky pro větší skupiny, předem objednané prostřednictvím Zákaznické linky na telefonu 840840840 nebo na telefonu 376599237.