Zapomínání jako evoluční přínos
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Pojmem „globální oteplování“ rozumíme pozvolný nárůst průměrné teploty zemského povrchu, oceánů a atmosféry. Zatímco na samotné existenci oteplování se většina odborníků shoduje, příčina tohoto jevu jednoznačně objasněna není. Podle části vědců je globální oteplování způsobeno stále rostoucí koncentrací tzv. skleníkových plynů v atmosféře, které vznikají především lidskou činností. Odpůrci tohoto názoru považují rostoucí průměrnou teplotu za přirozený proces, vyvolaný například změnou sluneční aktivity.
K nejvýraznějším důsledkům globálního oteplování přitom patří vzestup hladiny moří (za posledních 100 let se zvýšila až o 20 cm), úbytek mořského ledu v polárních oblastech a celosvětový ústup pevninských ledovců. Ze sdělovacích prostředků se občas dozvíme, že zvýšení hladiny a nebezpečí rozsáhlých záplav v přímořských oblastech je způsobeno táním mořských ledovců. Podle jiných zdrojů však tání mořských ledovců na vzestup mořské hladiny žádný vliv nemá. Tak má, nebo nemá?
Místo planého mudrování rozhodneme toto dilema na základě jednoduchého pokusu. Nejprve si připomeňme příčinu plování ledu na vodě.
Co budeme potřebovat
Připravíme si dvě nádoby na vodu, dvě vysoké sklenice z čirého skla, dvě plastové nádobky na přípravu ledu (my jsme použili tuby od šumivých tablet), potravinářské barvivo a větší injekční stříkačku. Asi půl centimetru od horního okraje sklenic uděláme permanentním fixem vodorovnou čáru. Do jedné nádoby nalijeme půl litru obyčejné vody a obarvíme ji červeným potravinářským barvivem. Ve druhé nádobě si připravíme půl litru „mořské“ vody – rozpustíme v ní asi 30 g kuchyňské soli a obarvíme ji namodro. Plastové tuby z větší části naplníme červenou (tj. „sladkou“) a modrou (tj. „mořskou“) vodou. Vodu v tubách necháme přes noc zmrznout v mrazáku a druhý den se můžeme pustit do práce. (Obr. 2)
Jak na to
Sladká voda:
Z mrazáku vyjmeme tubu s červeným ledem a na chvíli ji ponoříme do horké vody, aby se led uvolnil od stěny. Uvolněný ledový váleček vyklopíme do sklenice a až po horní značku zalejeme sladkou (červenou) vodou pokojové teploty. Přesnou výšku hladiny „doladíme“ pomocí injekční stříkačky. Led ve vodě postupně taje, ale hladina vody ve sklenici zůstává až do úplného roztátí stále ve stejné výšce.
Mořská voda
Stejným způsobem si ověříme, že výška hladiny se nezmění ani při tání mořského ledu v mořské vodě. (Obr. 3, obr. 4)
Představme si, že v nádobě je 1 litr vody a její hladina je v určité výšce h. Z nádoby odebereme 0,1 litru vody a necháme ji zmrznout. Vzniklou kostku ledu pak vložíme zpět do vody a necháme ji v ní úplně roztát. V nádobě je nyní opět 1 litr vody – na začátku jsme sice odebrali 0,1 litru na vytvoření ledu, ale rozpuštěním tohoto ledu vzniklo opět 0,1 litru vody. Objem vody v nádobě na začátku i na konci experimentu je stejný a proto je stejná i počáteční a koncová výška hladiny h. (Obr. 5)
Popsanými experimenty jsme se přesvědčili, že přímořské oblasti neohrožuje případnými záplavami tání plovoucích mořských ledovců. K znatelnému zvýšení hladin moří a oceánů by však mohlo dojít z jiného důvodu. Nastalo by v případě výrazného tání pevninských ledovců, ze kterých by voda stékala do moří. Týká se to zejména ledovců pokrývajících území Antarktidy a Grónska, jejichž tání se začíná projevovat už v současnosti. Například v roce 2006 se zmenšil antarktický a grónský pevninský ledovec celkem o 475 miliard tun ledu a toto množství se každoročně zvyšuje o dalších 37 miliard tun.
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.