Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 297

Houba, která nahradí chemická hnojiva

Představte si neviditelného spojence zemědělců a pěstitelů, díky kterému jejich rostliny získají z půdy více živin. Nejedná se přitom o žádné chemické hnojivo, ale o organismy, které rostlinám pomáhají už miliony let. Jsou to houby a procesu se říká mykorhiza. Pojďme si krátce představit jejich vlastnosti a možnosti využití.

Fotogalerie (3)
Uzavřená laboratoř umožňuje kontrolované a efektivní pěstování mykorhizních hub (zdroj Symbiom)

Co je mykorhiza a jak funguje

V půdě najdeme nejen kořeny rostlin, ale celý ekosystém organismů, ve kterém mají nezastupitelnou roli houby. Některé druhy vytvářejí symbiotický vztah s vyššími rostlinami. Právě tomuto vzájemně prospěšnému soužití, kdy houba dodává rostlině vodu a živiny z půdy výměnou za cukry z fotosyntézy, říkáme mykorhiza. Mykorhiza funguje v jakémkoliv společenství rostlin, například na loukách nebo v lese. Půdní houby propojují vzájemně kořeny rostlin a vytvářejí tak rozsáhlé podzemní sítě. Přispívají k větší odolnosti kořenového systému. „Obecně se dá říci, že mykorhizní houby nalezneme v každé člověkem nekultivované půdě. Některé z nich se dají využít i při pěstování zeleniny, ovocných stromů a keřů nebo pokojových rostlin. Komerčně se využívá několik univerzálních druhů symbiotických hub, které se dobře navážou na kořeny většiny rostlin,” uvedl Aleš Látr, vedoucí vědeckého oddělení české firmy Symbiom, která se výzkumem mykorhizních hub zabývá.

Symbióza na celý život

Mykorhizní houby žijí v bezprostředním okolí kořenů po celou dobu života rostliny. Svojí činností rozvíjejí kořenový systém hostitelské rostliny, čímž výrazně ovlivňují její růst a odolnost. I díky tomu jsou populární mezi zahrádkáři. „Aplikací přípravků s mykorhizními houbami rostliny nehnojíme, ale vlastně jen vracíme do půdy mikroorganismy, které tam přirozeně patří a které z půdy mizí právě častou orbou, chemickým hnojením, používáním pesticidů a podobně,” vysvětluje Aleš Látr a dodává: ”Stejně, jako je pro náš organismus důležitá například střevní mikroflóra, tak je pro rostliny důležitá přítomnost symbiotických hub. Náš výzkum ukazuje, že díky nim je rostlina nejen odolnější, ale celkově zdravější a bohatší nejen v květech a plodech, ale i obsahu aromatických látek a vitamínů.”

Ekologické pěstování s minimem hnojiv

Velkou výhodou mykorhizních hub je skutečnost, že nemají žádné negativní účinky. Na rozdíl od syntetických hnojiv jimi nelze rostliny předávkovat, jsou stoprocentně přírodní a vyskytují se pouze na kořenech rostlin. Mykorhizní houby jsou již na trhu běžně dostupné ve formě mykorhizních přípravků. Ty obsahují živé spory, které se přimíchají do pěstebního substrátu, nebo se rozředí ve vodě a do vzniklého roztoku se kořeny rostlin namočí například při přesazování. Vždy je důležité, aby se houby dostaly do kontaktu s kořeny rostlin, případně byly v zemině už při výsadbě. Mykorhiza rozšiřuje kořenový systém rostliny po celou vegetační dobu, tedy do doby sklizně v případě výsadby jednoletek, nebo po celý život například stromů, keřů a trvalek obecně. Produkty pro podporu pěstování s obsahem mykorhizních hub jsou certifikovány pro použití v ekologickém zemědělství. Díky lepšímu hospodaření rostliny s půdním potenciálem můžete omezit další hnojení na minimum.

Zajímavosti o mykorhize

Symbiotické houby se v přírodě vyskytují běžně. Jeden gram půdy může obsahovat až 20 metrů vláken arbuskulární mykorhizy (to znamená, že houba proniká buňkami kůry kořenů cévnatých rostlin). Jejich klíčovou schopností je, že se napojí na kořenový systém rostliny. Souhrnná délka všech kořenů jednoho dospělého dubu je cca 8 km, přičemž se odhaduje, že mykorhizní vlákna na nich napojená mohou dosahovat až 40 000 km. Hmotnost ektomykorhizních (připojených zvnějšku) hub v půdě se pohybuje kolem 800 kilogramů na jeden hektar. Přestože prodloužením kořenového systému se rostlina propojí s ostatními, vzájemně si nekonkurují. „Jedna z nejzajímavějších vlastností mykorhizních hub je to, že fungují jako jeden organismus. Pokusy opakovaně prokázaly, že mezi mykorhizou propojenými rostlinami dochází k látkové výměně. Zjednodušeně řečeno si pomáhají, namísto toho, aby bojovaly o půdní zdroje.” vysvětluje Aleš Látr.

Jak nám příroda již miliony let dokazuje, mykorhizní symbióza dokáže rostlinám pomoci v situacích, kdy je rostlina vystavena stresu. Ten může nastat například při napadení škůdci, krátkodobém nedostatku potřebné vláhy nebo při přesazování. Toto jsou situace, kdy se mykorhizní houba stává nepostradatelným ochráncem rostliny.

Poznámka: O firmě Symbiom

Symbiom je ryze česká firma, která se již dvacet let zabývá kultivací mykorhizních hub a jejich využitím v zemědělském a lesnickém průmyslu. Zhruba 75 % produkce je určeno pro export do celého světa. Symbiom zaměstnává 11 pracovníků a díky vlastním laboratořím drží několik patentů. Mykorhizní houby se pěstují v Lanškrouně v uzavřených sklenících o celkové ploše 600 metrů čtverečních. Roční produkce je zhruba 200 tun přípravků na podporu pěstování.

Video o mykorhize (v angličtině): https://www.youtube.com/watch?v=v88gbtKBTv4

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderná věda odhaluje podvody s potravinami

Když běžní spotřebitelé nakupují potraviny, nemusejí vždy odhalit podvod, i když si budou pečlivě číst etikety. Podvod s potravinami lze definovat jako jakékoli úmyslné jednání s cílem ...

Evropský projekt Shift2DC - přepneme na stejnosměrné napájení?

V rámci iniciativy Horizon Europe vznikl výzkumný a vývojový projekt Shift2DC, který bude zkoumat výhody stejnosměrného napájení. Tento ambiciózní program EU je aktuálně v 10.

Vnitřní jádro Země je měkké, křivé, kývá se a zpomaluje rotaci

Srdce naší planety se posledních 14 let otáčí nezvykle pomalu, potvrzuje nový výzkum. A pokud bude tento záhadný trend pokračovat, mohlo by to potenciálně prodloužit pozemské ...

Vlny veder, Golfský proud a tání Grónského ledu

O osudu Golfského proudu rozhodne "přetahovaná" mezi dvěma typy tání grónského ledového příkrovu, naznačuje nová studie. Odtok z grónského ledového příkrovu by ...

Nejtěžší částice antihmoty, jaká kdy byla objevena

Nově nalezená antičástice, zvaná antihyperhydrogen-4, by mohla být potenciálně v nerovnováze se svým částicovým protějškem, což by mohlo poodhalit tajemství původu našeho ...

Nejnovější video

Nad staveništěm největšího tokamaku světa

Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER

close
detail