Domácnosti, kvalita ovzduší a zdraví

Své domy vytápí a vaří v nich pomocí otevřeného ohně živeného biomasou (dřevo, zvířecí trus, odpady) nebo uhlí okolo 3 miliard lidí. Více než 4 miliony lidí ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu v jejich obydlích díky spalování pevných paliv. Více než 50 % předčasných úmrtí dětí do 5 let je způsobeno pneumonií – zápalem plic – vyvolaným vdechováním znečištěného domácího vzduchu. Na 3,8 milionu předčasných úmrtí ročně způsobených nepřenosnými nemocemi – včetně cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic – se přičítá tomu, že jsme vystaveni znečištěnému ovzduší v domácnostech.

Vnitřní znečištění vzduchu

Otevřená ohniště a primitivní sporáky, v nichž se pálí dřevo, zemědělské zbytky nebo trus, jsou hlavním energetickým zdrojem pro nejméně 3 miliardy lidí na světě. Většina z nich jsou chudí obyvatelé nízko a středně příjmových zemí. Tyto technologie získávání energie pro vaření a vytápění jsou neefektivní a především způsobují velké znečištění vzduchu různými polutanty, které mají negativní dopady na zdraví. Nejhorší jsou mikročástice, které pronikají hluboko do plic. Ve špatně větraných obydlích tak může být koncentrace znečišťujících částic až 100× vyšší, než je akceptovatelná úroveň. Ohroženy jsou zejména ženy a malé děti, které tráví většinu času doma.

Vliv na zdraví

Na nemoci prokazatelně spojené s domácím znečištěním ovzduší díky neefektivnímu spalování pevných paliv zemře předčasně ročně 4,3 milionu lidí (data z roku 2012). Z toho:

• 12 % na zápal plic (pneumonie),
• 34 % jako důsledek mrtvice,
• 26 % na infarkt,
• 22 % CHOPN (chronickou obstrukční plicní nedostatečnost),
• 6 % na rakovinu plic.

Zápal plic

Vystavení znečištěnému ovzduší riziko zápalu plic u dětí téměř zdvojnásobuje. Více než polovina úmrtí z akutních respiračních infekcí u dětí mladších 5 let je způsobena vdechováním prachových částic v domácnosti, pocházejících ze spalování pevných paliv (zdroj: Světová zdravotnická organizace – WHO, 2014).

Mrtvice

Téměř čtvrtinu předčasných úmrtí představuje cévní mozková příhoda, neboli mrtvice (jde o přibližně 1,4 milionu případů, z nich polovina jsou mrtvice u žen), kterou má na svědomí chronické dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu v domácnosti.

Ischemická choroba srdeční

Přibližně 15 % všech infarktů, což je více než milion předčasných úmrtí ročně, můžeme připočíst na vrub vystavení znečištěnému domácímu vzduchu.

Chronická obstrukční plicní nemoc

Více než třetina předčasných úmrtí způsobených touto nemocí u dospělých z rozvojových zemí je způsobena vystavením znečištěnému vzduchu. Ženy vystavené vysokým koncentracím kouře mají 2,3× vyšší pravděpodobnost onemocnění CHOPN než ženy žijící v domácnostech s čistým topením. U mužů je toto riziko 1,9× vyšší, protože obvykle navíc kouří a je u nich obecně mnohem vyšší riziko CHOPN než u žen.

Rakovina plic

Přibližně 17 % všech předčasných úmrtí na rakovinu plic u dospělých mají na svědomí karcinogeny ze znečištěného ovzduší z domácností, kde se spaluje dřevo, uhlí nebo dřevěné uhlí. Ženy jsou vystaveny většímu riziku, protože na takových ohništích připravují jídlo.

Jiné zdravotní vlivy a rizika

Malé částečky polutantů v kouři způsobují záněty dýchacích cest a plic, oslabují imunitu a redukují kapacitu krve pro přenášení kyslíku. Je dokázána i souvislost mezi znečištěným vzduchem v domácnostech a nízkou porodní vahou novorozeňat, tuberkulózou, rakovinou hrtanu a očním zákalem. K riziku vdechování znečištěného vzduchu se přidává kouření, ať aktivní, či pasivní, nezdravá dieta, nedostatek pohybu.

Bez podstatné změny v energetické politice zůstane celkový počet lidí závislých na používání tuhých paliv téměř nezměněn do roku 2030 (zdroj: Světová banka, 2010). Dobývání a shromažďování paliva spotřebovává mnoho času, zejména pro ženy a děti, které tak nemají čas na zaměstnání a řádnou školní docházku. V méně bezpečných prostředích mohou ženy a děti při shánění paliva navíc čelit riziku zranění a násilí. Emise z neefektivního spalování přispívají ke skleníkovému efektu a riziku změn klimatu. Nedostatečný přístup k elektřině u nejméně 1,2 miliardy lidí na světě vytváří další zdravotní rizika, např. popáleniny, úrazy a otravy, a negativně ovlivňuje další příležitosti pro vývoj, např. možnosti studovat nebo se zabývat drobnými řemesly, což vše vyžaduje dostatečné osvětlení.

Co může dělat Světová zdravotnická organizace

WHO se snaží vyhodnotit, které palivo a jaká technologie vaření by byla pro zdraví optimální. Poskytuje technickou pomoc zemím, které chtějí propagovat zdravější topení a vaření. Vydává příručky, návody a doporučení. Provozuje databázi domácího užití energie (The WHO Household Energy Database), monitoruje pokrok v obratu k ušlechtilejším palivům a vylepšeným sporákům a topidlům. Provádí výzkumy a spolu s dalšími partnery se snaží nastavit konzistentní a přesné vyhodnocování jak výskytu chorob, tak ekonomických odhadů a zdravotních benefitů v případě úspěchu. WHO zavádí akční plán pro pneumonii a střevní choroby (Global Action Plan for Pneumonia and Diarrheal Disease, GAPPD) a na všech fórech se snaží na problém upozorňovat a apelovat na používání čistších energií v domácím prostředí. Je partnerem Koalice pro klima a čistý vzduch (Climate and Clean Air Coalition), která si klade za cíl snižovat krátkožijící atmosférické polutanty. WHO navrhuje použít výskyt nemocí způsobených znečištěným ovzduším jako jeden z indikátorů cílů udržitelného rozvoje energetiky po roce 2015.

Je otázkou, jak úspěšné všechny tyto snahy mohou být v zemích, kde nejsou jiná paliva k dispozici, ani kde neexistují ekonomické předpoklady ke změnám a většina ohrožených lidí je negramotná. Pomůže zde sebelepší osvěta?

Zdroj

WHO, http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs292/en/