Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 310

Divoká příroda v okolí Černobylu vzkvétá

Po havárii 4. bloku černobylské jaderné elektrárny se v roce 1986 a později vystěhovalo přibližně 336 000 obyvatel z oblasti o rozloze 4 200 km2 mezi Běloruskem a Ukrajinou. Jim Smith z britské University of Portsmouth vypracoval s pomocí svých běloruských kolegů studii současného stavu místní přírody. Jde o dosud největší studii divoké přírody od havárie. Fenomén rozkvětu přírody v okolí Černobylu se projevil již po dvaceti letech - psali jsme o něm již v  článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/586-mutanti-z-cernobylu.

Fotogalerie (1)
V zakázaném pásmu okolo Černobylu se daří veškeré zvěři, nejen vlkům. (Zdroj: Shutterstock)

V období 2008 až 2010 se zjišťoval počet srnčí a jelení zvěře, losů, divokých prasat a vlků. Míra jejich výskytu se porovnávala se stavy zvěře, které se zjišťovaly v letech 2005 až 2010 ve čtyřech nekontaminovaných oblastech o podobné velikosti a habitatu v Bělorusku. Zjistilo se, že hustota zvěře v okolí Černobylu byla stejná nebo ještě větší než v jiných rezervacích. Ke stejnému závěru se dospělo při porovnávání černobylské oblasti s rezervací Brjaňský les v Ruské federaci, vzdálené asi 250 km.

Podle Smitha nejsou jakékoliv negativní účinky související s radiací tak významné, jako jsou negativní účinky spojené s pobytem lidí.

(New Scientist, 2015, č. 3042, s. 15.)

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Úvaha nad vysokorychlostními vlaky

Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.

Startuje další fyzikální soutěž Vím proč

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail