Úvaha nad vysokorychlostními vlaky
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Jak je možné, že jsou mezi námi ještě i hubení lidé, když žijeme v prostředí, které podporuje obezitu? Pokud se mnoho lidí stravuje ve stáncích s rychlým občerstvením, pije přeslazené nápoje, vysedává před televizí a jezdí v autech, proč nejsou všichni obézní? A jestliže se tvrdí, že obezitu zaviňují geny, proč se dlouholetému výzkumu dosud nepodařilo tento názor potvrdit?
Odpověď na tyto otázky hledal autor článku Edward Archer již jako student. V laboratořích si všiml, že geneticky stejné myši krmené stejnou potravou se velmi lišily co do velikosti. Kladl si otázku, co je příčinou tohoto rozdílu, když to nesouvisí ani s potravou, ani s DNA. Povšiml si toho, že gravidní myši, které nemohly během gravidity cvičit na otáčivém kole, produkovaly potomstvo, které bylo větší a tlustější. Zatímco myši z první a druhé generace nebyly ještě o mnoho větší, v dalších generacích již větší byly. Byl to zajímavý poznatek: úroveň aktivity babiček a matek myší v době gravidity již určovala velikost a tloušťku potomků. Ke stejnému závěru dospěl před padesáti lety i genetik D. S. Falconer. Podpora ze strany tohoto vědce potvrdila intuici E. Archera, že ani geny, ani potrava pro dostatečné vysvětlení vzniku obezity nestačí. Dnešní výzkumy uvádějí, že se na vzniku obezity geny podílejí jen asi dvěma procenty. Zbývá tedy vysvětlit zbývajících 98 %.
Pohyb, pohyb, pohyb
Výzkum potvrdil, že příjem kalorií nemůže vysvětlit vznik obezity. Aktivní matky a jejich hubenější potomci spotřebovali více potravy a přijímali více kalorií než jejich tlustější neaktivní příbuzní. Tuto závislost v padesátých letech potvrdil také nutriční vědec Jean Mayer; ten prokázal, že aktivní živočichové bez ohledu na to, zda se jedná o myši, krysy nebo jiná zvířata, případně i o lidi, sice spotřebují více potravy, ale jsou hubenější a zdravější než zvířata neaktivní.
Svaly spotřebují více energie
E. Archer prostudoval do roku 2014 velké množství literatury, což mu umožnilo, aby svou zatím jen intuici přeměnil v teorii, díky níž lépe porozumíme tomu, proč se dnes rodí tolik obézních dětí. Dospěl k závěru, že příčina spočívá v kombinaci složení matčina těla a fyzické aktivity v době těhotenství. Když jsou těhotné ženy fyzicky aktivní, pak se při zvýšené potřebě energie živiny přesměrují do svalů matky. Konkurence mezi matčinými svaly a tukovými buňkami plodu přispívá k vývoji štíhlejších a zdravějších dětí. Geny a příjem potravy nehrají v tomto procesu významnou roli. U neaktivních matek k takové konkurenci nedochází. Protože plod nemusí bojovat o energii a živiny, jeho tukové buňky zvětšují svou velikost i počet. V důsledku toho se zvyšuje i porodní váha novorozeněte. Toto je faktor, který těsně souvisí s obezitou dospělých a s cukrovkou typu II, předává se dalším generacím; ty se stávají ještě tlustějšími, neaktivnějšími a nezdravějšími. Je to příklad negenetického vývoje, kdy se vlastnosti předávají potomkům, aniž dojde ke změně genomu.
Lidstvo postupně leniví
Po větší část historie vyžadovalo přežití lidí velké množství fyzické námahy. Lov, sběr plodů, kácení stromů, přenášení vody atd. znamenalo takovou fyzickou aktivitu, že záměrné cvičení nebylo vůbec třeba. V minulém století společensko-ekonomické změny však postupně odbourávaly fyzickou práci. Technický pokrok, spolu se zdravější stravou, vedl zpočátku k tomu, že se rodily děti, které byly lépe vybaveny pro život než kdykoliv předtím. Ale od poloviny 50. let vlivem využívání zařízení usnadňujících fyzickou práci, rostoucí popularity automobilů a pasivní zábavy lidé začínali stále více tloustnout a vést neaktivní život.
Líné matky
Například mezi roky 1965 až 2010 klesla potřeba energie u amerických žen v domácnosti o téměř 2 000 kcal za týden. Ve stejném období se zdvojnásobila doba strávená u televize a počítačů. Výzkum ukázal, že obézní ženy v USA vykonávají velmi namáhavou práci jen méně než jednu hodinu za rok. Není proto překvapující, že nejen necvičící myši rodí větší a tlustější potomky, ale že totéž platí i u žen. V 70. letech dokonce byly matky tak neaktivní, že se u lidí změnil vývoj energetického metabolismu. V důsledku toho byla novorozeňata tak velká, že se velmi zvyšoval počet porodů císařským řezem. Používání chirurgických zásahů umožnilo, aby jak větší děti, tak matka přežily. Přirozený výběr byl zaměněn umělým výběrem a počet metabolicky ovlivněných dětí a dospělých se v globální populaci zvyšoval.
Hlavní příčinou obezity nejsou geny nebo nenasytnost, či konzumace jídla v rychlém občerstvení, ale negenetický vývoj. Nejlepším řešením epidemie obezity je přesvědčovat budoucí matky, aby zvýšily fyzickou aktivitu ještě před otěhotněním, připravily tak svůj metabolismus pro dobu těhotenství a rodily hubenější, zdravější děti.
Podle Edward Archer: The mother of all problems. New Scientist, 2015, č. 3010, s. 32-33.
Poznámka
Článek vychází ze studie Edwarda Archera „Epidemie obezity u dětí jako důsledek negenetického vývoje.“ Edward Archer je fyziolog a teoretik v oblasti obezity na Nutrition and Obezity Research Center, University of Alabama, Birmingham. (Mayo Clinic Proceedings, Vol.90, s. 77.)
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.