Svět bez kuřat? Katastrofa!

Pokud by přes noc náhle přestal existovat hovězí dobytek, vznikla by ekonomická krize v Severní Americe, v Argentině a v Austrálii. Co by se ale stalo, kdyby například ptačí chřipka zcela zlikvidovala kuřata? Podle molekulárního biologa Oliviera Hanotte z britské University of Nottingham by svět bez kuřat začal strádat hladem! Chyběla by asi jedna třetina masa a téměř veškerá produkce vajec. Je to příklad toho, do jaké míry je dnešní lidská civilizace závislá na jednom zvířecím druhu.

Historie vztahu mezi člověkem a kuřetem je velmi stará. Je doloženo, že už před třemi tisíci lety si Polynézané brali na své námořní objevitelské expedice kuřata, která jim sloužila jako potrava, jejich kosti jako jehly, popř. jako hudební i tetovací nástroje.

Kuře je přizpůsobivé

Jak je možné, že se právě kuřata, a nikoliv například kachny, stala v podstatě nejdůležitějším zvířecím druhem pro výživu člověka? Částečná odpověď spočívá v jejich pozoruhodné adaptabilitě. Poprvé si této okolnosti všiml již Charles Darwin, který na studium kuřat vynaložil hodně času a peněz. Dospěl k závěru, že všechny variace domácího kuřete pocházejí od červeného kura z džungle jižní Asie a části Číny. Jeho závěry se potvrdily v roce 2004, kdy byl získán sekvenční genom této drůbeže. Červený kur z džungle byl domestikován minimálně před 4 000 lety. Zdomácnělá drůbež postupně získala i geny z jiných drůbežích poddruhů, včetně indiánské šedé drůbeže. Genetická různorodost a přizpůsobivost umožnila, aby drůbež prospívala na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy).

Zdroj potravy

Dnes jsou kuřata především zdrojem potravy a v této své roli mnohonásobně převyšují početní stavy prasat a hovězího dobytka ve světě. Na každého člověka dnes připadají tři kuřata, celkem je jich tedy na 22 miliard. Lidé na celém světě spotřebují za rok téměř 100 milionů tun kuřecího masa a přes jeden trilion vajec. Američané za jediný den zkonzumují asi 1,25 miliardy kuřecích křídel. Zvýšený zájem o kuřecí maso je relativné nový. Ještě v roce 1950 Američané spotřebovali dvakrát tolik červeného masa než masa kuřecího. Situace se ale obrací. Po druhé světové válce američtí chovatelé vyšlechtili kuřata, která byla vhodná pro průmyslovou výrobu masa. Měla větší prsní svaly, vyžadovala méně krmiva, potřebovala kratší dobu k dosažení dospělosti a produkovala měkké maso. Tato speciálně vyvinutá kuřata se dnes využívají v drůbežářském průmyslu na celém světě.

Co by si lidstvo počalo bez kuřat?

Například v Mexiku spotřebují více vajec než kdekoliv jinde na zeměkouli. Každoročně je to v průměru 330 vajec na osobu. Když zde v roce 2012 kvůli vybíjení ptáků a v hysterické atmosféře okolo ptačí chřipky ceny vajec prudce vzrostly, vyšli do ulic demonstranti na protestní akci „velká vaječná krize“. Během egyptských nepokojů v roce 2011 rozzlobení demonstranti vykřikovali hesla jako: „Oni jedí holoubata a kuřata, ale my každý den jenom fazole“. Když se v nedávné době v Íránu ztrojnásobily ceny drůbeže, policie varovala televizní producenty, aby nevysílali pořady, kde by lidé jedli kuřata, protože by to mohlo vést k násilnostem. V Saudské Arábii je krmivo pro drůbež dotované státem, aby se cena kuřecího masa udržovala na nízké úrovni a byl tak zajištěn sociální klid.

Dá se kuřecí nahradit?

K pochopení vysoké efektivnosti získávání drůbežího masa si představme, že bychom ho museli nahradit masem jiných domácích zvířat. Nejméně vhodná by byla náhrada masem hovězím. Pro náhradu 1 kg drůbežího masa za 1 kg hovězího by bylo třeba využít o 1 000 % více zemědělské půdy. Šlo by o oblast o rozloze větší než je Čína a Indie dohromady. Krávy přeměňují krmivo na maso mnohem méně efektivně nežli kuřata. Kdybychom intenzivně krmili dobytek obilím, spotřebovalo by se 8x více krmiva k výrobě stejného množství masa. Kdyby bylo třeba nahradit kuřecí maso masem vepřovým, bylo by nutné zvýšit stavy prasat ve světě z jedné miliardy na miliardy dvě a rozšířit zemědělskou půdu, protože prasata vyžadují ke srovnatelné výrobě masa o 14 % více krmiva než kuřata. Chov kuřat má navíc i ekologické výhody. Při chovu hovězího dobytka a ovcí se do ovzduší uvolňuje velké množství metanu – skleníkového plynu. Při výrobě 1 kg hovězího masa vzniká ve srovnání s masem kuřecím 4x více skleníkových plynů, včetně CO₂. U jehněčího masa je to více než pětinásobek. Při konzumaci sýrů jako zdroje proteinů by se emise skleníkových plynů téměř zdvojnásobily a při přechodu na vepřové maso by vzrostly o 75 %.  (Viz obr. 1).

Pěstujme kachny, krůty a hmyz!

Husy a krůty nelze umisťovat do malých uzavřených prostorů jako kuřata a kachny navíc potřebují i vodní zdroj. Krůty nejsou tak velkým producentem vajec. Žádný z těchto náhradních zdrojů neprodukuje tolik masa na jednotku krmiva jako právě kuřata. Zřejmě se bude rozšiřovat trh hmyzích proteinů a bude pokračovat i poptávka po mořských potravinách, a to až do doby, než světový výlov ryb dospěje do fáze kolapsu. (Pozn. red.: Světový výlov ryb představuje kolem 80 milionů tun za rok.) Také akvakultura, tj. pěstování vodních rostlin a chov vodních živočichů, poroste. Ale potrvá určitou dobu, než bude moci nahradit kuřecí maso. Dnes činí akvaprodukce asi 60 milionů tun ročně. Některé země by jistě dokázaly zajistit svým obyvatelům maso i při úbytku masa kuřecího. USA by toho mohly dosáhnout například zastavením exportu hovězího a vepřového masa. V jiných západních zemích by se mohlo přecházet na umělé maso na rostlinné bázi. V jiných částech světa by ale náhrada kuřecího masa nebyla tak snadná. V částech Afriky a Asie, kde se kuřecí maso běžně konzumuje přímo na ulicích a i ti nejchudší si na svém dvorku chovají několik kuřat, by jejich nedostatek prudce zvýšil míru podvýživy. Kuřecí maso a vajíčka jsou zvláště bohaté na esenciální aminokyseliny lysin a threonin, které si lidské tělo neumí samo vyrobit. Podle Jianlin Han, bioložky z Beijing Institute of Animal Science, by svět nemohl bez živočišných proteinů, které jsou obsaženy ve vajíčkách a mase kuřat, existovat v takové formě, jako je tomu dnes.

Jiný význam kuřat

Kuřata mají ale i jiný než nutriční význam – jejich vejce jsou nezbytná k výrobě ochranných vakcín. Ve světě se dnes vyrábí na 400 milionů vakcín, přičemž k výrobě každé z nich je zapotřebí asi jedno vejce. Je to zatím nejlacinější způsob jejich výroby. Pokud by kuřata náhle zmizela, farmaceutický trh vakcín by zkolaboval. Z tohoto důvodu se v USA a jinde ve světě hledají alternativy ve výrobě vakcín, které by nebyly závislé na kuřecích vejcích. Na možné vážné riziko upozorňuje mikrobioložka Doris Bucher z New York Medical College: kdyby ptačí chřipka H5N1 zlikvidovala kuřata na Zemi, pak by jediná epidemie obyčejné chřipky jen v USA mohla způsobit smrt 50 000 osob. A pokud by vypukla nová prasečí chřipka nebo jiná pandemie, lidstvo by nemělo dostatečnou ochranu proti jejím následkům.

Na místě je i otázka, jaká je pravděpodobnost kuřecího armagedonu. Kuřata se v milionech kusů koncentrují ve velkých farmách, a tudíž jsou náchylnější na šíření nemocí než kuřata chovaná v menších počtech. Před deseti roky bylo potřeba v důsledku výskytu ptačí chřipky v Asii utratit přes 100 milionů těchto ptáků. Dnes se jejich počty opět obnovily. Posledních několik tisíc let kuřata sdílejí život spolu s lidmi a každoročně nejen poskytují výživu lidem, ale díky vakcínám na bázi vajec chrání i jejich životy. Svět by se sice nezbořil, ale z planety bez kuřat bychom asi neměli radost.

Podle Andrew Lawler: A world without chickens. New Scientist, 2015, č. 3013, s. 42-45.

Boxík

Na doplnění článku uvádíme dvě krátké zprávy z května 2015:

Ptačí chřipka je ve světě na pochodu. Kmen H5N1 se vyskytuje v Eurasii a v Africe od roku 2006. Po oslabení veterinární kontroly v Egyptě po nedávných nepokojích se zvýšily případy přenosu ptačí chřipky na lidi. V lednu 2015 byl virus H5N1 potvrzen u 46 Egypťanů a v únoru u dalších 36 případů. (Virus je smrtelný asi pro polovinu nakažených lidí.) V Číně začal usmrcovat lidi jiný nebezpečný kmen H7N9 v roce 2013 a dosud bylo nahlášeno celkem 100 případů. Tento kmen se šíří v jihovýchodní Číně při obchodování s živými kuřaty, jak tomu bylo v případě H5N1. Existuje riziko, že se kmen H7N9 bude šířit západním směrem mimo Čínu. (New Scientist, 2015, č. 3012, s. 6.)

Aby bylo možné zastavit šíření viru H5N2, což je varianta asijské ptačí chřipky H5N1, zlikvidovalo se v USA asi 13 milionů kuřat a krocanů. H5N2 se šíří americkým středozápadem a ačkoliv neohrožuje lidi, ohrožuje drůbežářský průmysl, jehož hodnota je 45 miliard dolarů. Největším producentem vajec je stát Iowa a jen v jediné zdejší farmě se muselo usmrtit 3,8 milionu kuřat. Průmysl žádá vakcinaci, ale zkušenosti s vakcinací v Číně, Indonésii a v Egyptě jsou sporné, protože se jejím prostřednictvím nepodařilo zničit kmen H5N1. Naopak, vakcinovaná drůbež přenáší virus, aniž onemocní, takže se virus šíří tichou cestou. (New Scientist, 2015, č. 3019, s. 7)