Na pile to voní

Dřevo je a bude snad nejdůležitějším materiálem, který člověk využívá. Má vlastnosti, které zatím žádný umělý materiál nemůže plně nahradit. Dává nám jej sama příroda, provází nás doslova od kolébky celý život. Podstatná část světové populace je na něm závislá jako na zdroji energie a stavebního materiálu. Na příkladu „školní“ pily v Kostelci nad Černými lesy se podíváme na postup a technologie dnes užívané k základnímu zpracování dřeva.

Lesnictví se u nás původně vyučovalo na ČVUT. V roce 1935 přidělila československá vláda část bývalého lichtenštejnského majetku v Kostelci nad Černými lesy na východ od Prahy – 4 600 ha lesa se zámkem, rybníky a budovami – pro výuku studentů oboru lesního inženýrství. Z tohoto majetku se postupně zformoval školní lesní podnik, který v současné době obhospodařuje již 6 900 ha pozemků, z toho 74 ha rybníků a vodních ploch. Dnes patří České zemědělské univerzitě.  Kromě vzorové činnosti běžné v lesním hospodářství je jeho hlavním posláním praktická výuka posluchačů Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí, provozní a poloprovozní pokusy, zakládání demonstračních ploch pro potřebu výuky a od 80. let je jeho součástí také pila pro zpracování dřeva vypěstovaného ve školních lesích. Středisko dřevařské výroby ve Smrčinách má velmi moderní výrobní technologii.

Poslední cesta pokácených velikánů

Obrovské tahače s návěsy přivážejí na pilu až 20 m dlouhé odvětvené kmeny. Z 80 % se zde zpracovává smrk, z 20 % borovice, doplňkově další dřeviny – modřín, buk aj. Tenké sukovaté kmeny se dříve zpracovávaly na celulózu, po zániku většiny papíren u nás nyní na dřevotřískové desky. První a druhá jakost dřeva je na truhlářské použití (55 % - 56 % přivezeného dřeva). Zbytek se zpracovává na další produkty, většinou na čím dále žádanější palivové dřevo.

Člověk je důležitější než technika

Kmeny po složení z auta najíždějí na pás, kde nejprve projdou čidlem, které změří jejich tloušťku. Nejdůležitějším vyhodnocovacím zařízením je ale člověk – obsluha prvního zařízení je zde málem nejdůležitější ze všech, protože rozhoduje o kvalitě materiálu, který postupuje do dalšího zpracování. Vybere rovné zdravé úseky dlouhé 8 m až 16 m a dá pokyn automatické řetězové pile, aby je na správném místě oddělila. Vznikne tzv. pilařská kulatina, která jde do odkorňovacího zařízení. Soustava zubatých čelistí z celého kmene odstraní kůru. To je velmi důležitý krok, protože tím, jak se kmeny vláčely v lese po zemi, zadřelo se do kůry mnoho hlíny, písku a dalších nečistot, které by ničily pily. Podávací mechanizmy přesunou kmeny do pilnice. Zde pracuje několik obrovských pil poháněných elektřinou. První v pořadí je katr – obrovská rámová pila, která z kmenů vyřezává po délce zpravidla 4 obrovské obdélníky, tzv. prizmata. I zde je nejdůležitější člověk, který natáčí kmen před pilou tak, aby se vyřízla nejjakostnější část. Prizmata postupují dále podle toho, jaké zboží se zrovna připravuje – rozmítací pila je rozdělí na fošny nebo hranoly, omítací pila udělá hrany. Zajímavé je, že pro truhlářské použití se prkna neomítají a ponechá se na uvážení mistra řemeslníka, aby si na nábytek vybral a vyřízl nejvhodnější kusy sám.

Nic nepřijde nazmar

Piliny od všech strojů se odsávají. V odlučovacím zařízení typu cyklón se oddělí od jemného prachu a využívají se v provozu jako palivo pro vytápění sušárny dřeva. Kůra sloupaná z kmenů se prodá zahrádkářům jako žádaný mulčovací a okrasný materiál. Bílá štěpka bez příměsí jde do celulózek. Konce kmenů, křivé, porušené a naštípnuté kusy se zpracují na palivové dřevo. Pokud se s dřevem přivezou i nějaké větve, štěpkovač z nich udělá hnojivo pro lesní školku.

Sušení za mokra

Z pilnice padají prkna, hranoly, fošny a další řezivo dlouhé 2,5 m, 3 m, 4 m, 5 m až 6 m. Jednotlivé druhy se skládají na palety podle přání zákazníka. Dříve se čerstvé dřevo z pily nechávalo vyschnout na vzduchu přirozenou cestou. V dnešní uspěchané době se sušení urychluje v kryté sušárně. Prostor s dřevem se zaplní horkou párou, která se postupně odebírá, až se dosáhne požadovaného homogenního vysušení. V létě trvá proces 5 dnů až 6 dnů, v zimě 10 dnů až 12 dnů.

Kvalita nástrojů

Katr – rámová pila – vydrží ostrá půl směny až jednu směnu, pak se musí brousit. Nemá mezi zuby rozvor, jak jsme zvyklí z domácích ručních pil, ale na špičkách zubů má tzv. stelit, tj. tvrdokov. Kotoučové pily rozmítací a omítací mají zuby ze slinutých karbidů wolframu, chromu a kobaltu. Pečovat o nástroje a zařízení se vyplatí – jedna kotoučová pila stojí 5 000 Kč. Doplňkovými stroji na pile jsou obří hydraulické štípačky na přípravu palivového dřeva. Paleta palivového buku se prodává za 1 800 Kč, palivového smrku za 1 200 Kč.

Pila lesního závodu fakulty lesnické a dřevařské ČZU zpracovává dřevo nejen z vlastních lesů, ale i na zakázku z dalších zdrojů. Ročně tu připraví až 40 000 m³ jakostního řeziva. Z technického hlediska jsou zde velmi zajímavé stroje. Ale úplně nejlepší je, jak tu v celém areálu dřevo nádherně voní...