Milníky ve vývoji lidstva

Od svých nejbližších příbuzných – šimpanzů – se naši praprapředci odlišili před minimálně sedmi miliony lety. Po většinu následujících milionů let pak žili jako opice na stromech, měli chlupaté tělo, malý mozek a jednoduché chování. Asi před dvěma miliony lety se všechno změnilo. Prapředci vzali svůj osud do svých rukou a začala série inovací, která změnila vývoj lidstva a udělala z lidí opice velmi moderní, kterými jsou dosud. Připomeňme si několik milníků na jejich cestě staletími.

Před 1,8 milionu let – používání kamenů jako zbraní

Homo erectus začal používat kameny, protože měl ramena vhodná k jejich přesnému házení. Tato zbraň umožnila vznik nové strategie lovu i zabíjení protivníka. I nejslabší jedinec mohl díky tomu zvítězit nad silnějším, aniž musel bojovat muž proti muži. To přispělo k vytvoření rovnostářské společnosti, která existuje u primátů i u nynějších společenství lovců a sběračů.

Před 1 milionem let – používání ohně

Naši dávní předci již sice chodili po dvou, ale jejich hlavy byly malé, zuby velké a ruce dlouhé. Hominidi jedli tuhou stravu, která vyžadovala zdlouhavé žvýkání. To se změnilo po vynálezu ohně a vaření a pečení masa.  Nebyly již zapotřebí velké zuby. Protože oheň odrazoval predátory, naši prapředci se nemuseli na noc vracet na stromy, a proto již nepotřebovali dlouhé ruce ke šplhání. Energie ušetřená zmenšováním některých částí těla byla využita k rozvoji hlavy a zvětšování mozku. Homo erectus již vypadal jako my, protože jedl jako my. Uvedené změny byly postupné a trvaly asi milion let. Homo erectus byl dobrým lovcem a jeho tělo bylo přizpůsobeno k pronásledování kořisti až do jejího vyčerpání.

Před 500 000 lety – první záměrné budování přístřešků

Před 140 000 lety – obchodování na velké vzdálenosti

Před 100 tisíci lety – šperky a kosmetika (nádoby ze skořápek pštrosích vajec)

Asi před 100 000 lety, tedy poté, co se objevil Homo sapiens, se začaly formovat mnohé z našich dnešních zvyků. V jihoafrické jeskyni Blombos se našly sbírky perforovaných mušlí, z nichž se vyráběly náramky a náhrdelníky. Byly zde i okrové a jiné barvy používané v kosmetice a k barvení těla. Šperky a kosmetika naznačují, že již existují jedinci vyššího a nižšího stavu a že je zpochybňováno dosavadní rovnostářské období z doby druhu Homo erectus. Asi před 100 000 lety začali lidé v jižní Africe používat skořápky pštrosích vajec ke skladování a dopravě vody a jiných zásob, což jim dávalo výhodu oproti jiným primátům. Velmi významné jsou i rytiny, které byly objeveny na skořápkách. Rytiny mohou být i známkou toho, že si lidé začali označovat svůj majetek.

Před 70 000 lety – začátek nošení oděvů

Před 60 000 lety – nejstarší známá jehla

Archeologové objevili předměty podobné naší jehle z doby asi před 60 000 lety a díky tomu i první důkazy o šití oděvů. Jednoduché oblečení ale lidé nosili již mnoho tisíc let předtím. Potvrzuje to poněkud neobvyklý důkaz – veš, která většinou žije v šatech. Vši pocházejí z doby asi před 70 000 až 170 000 lety. Šité oblečení se nosilo v době, kdy naši předci před 60 000 lety opouštěli Afriku a šířili se do světa. Teplé šité oblečení ze zvířecích kůží udržovalo tělesné teplo lépe než vlastní srst, takže se někteří mohli usadit i v chladnějších oblastech.

Před 50 000 lety – rituální pohřbívání

Před 35 000 lety – nejstarší jeskynní malby

Před 10 000 lety – první lunární kalendář

S postupným rozvojem obchodu se nevyměňovaly jen materiální statky, ale i nové myšlenky. Například komunity lovců a sběračů, žijící v dnešním Skotsku, mohly být mezi prvními, kdo sledoval a měřil své prostředí. Oblast Aberdeenshire obsahuje mnoho mezolitických lokalit z období před 10 000 lety, včetně lunárního kalendáře, který je dvakrát starší než kterýkoliv jiný dnes známý. Ten například umožňoval určovat návrat lososů do místních řek. A pokud jsou k dispozici „tajemné“ znalosti, je zde příležitost kontrolovat společnost – znalosti zde představují moc.

Před 8 000 lety – vynález pluhu

Zatímco lovci a sběrači ve Skotsku měřili čas, jejich současníci na Blízkém východě se usadili a začali rozvíjet zemědělství. Pěstování plodin je namáhavá práce, která ale inspirovala k vynalézání věcí, které by práci usnadnily. Nejdůležitější věcí byl vynález pluhu, který překvapujícím způsobem ovlivnil společnost. V minulých i současných společenstvech lovců a sběračů byla dělba práce závislá na pohlaví – muži lovili, ženy sbíraly. Zemědělství nabízelo větší rovnost mezi pohlavími. Orba byla namáhavá, a proto ji vykonávali muži.

Před 5 000 lety – první písmo

Rytiny na skořápkách pštrosích vajec ukazují, že moderní lidé používají grafické symboly ke sdělení významu již minimálně 100 000 let. Skutečné písmo ale vzniklo teprve před 5 000 lety. Od té doby mohou lidé zaznamenávat informace a předávat je i dalším generacím. Některé nejstarší texty na světě, například texty mezopotámského městského státu Lagaš, kritizují spirálovitě se zvyšující daně, vymáhané zkorumpovanou vládnoucí třídou. Brzy na to lagašský král Urukagina vypracoval první zaznamenaný právní kodex. Získal tak pověst prvního sociálního reformátora, jehož zákony omezovaly excesy bohatých, ale v nichž bylo zakotveno i podřadné sociální postavení žen. Jedno z nařízení hovoří o trestech za cizoložství žen, ale vůbec se nezmiňuje o cizoložství mužů.

Před 5 000 lety – kanalizační systémy

Život ve městech měl mnoho výhod, přinášel však i zdravotní rizika vzniku infekčních nemocí pramenící ze všudypřítomných splaškových vod. Proto se téměř od samotné existence měst budovaly rozsáhlé kanalizační systémy. Měla je města v údolí Indu před 5 000 lety, ale i sídla v raném Skotsku ve stejné době. Před 3 500 lety existovaly již na Krétě i splachovací záchody.

Podle: Colin Barras: Transformers. New Scientist, 2014, č. 2992, s. 33-36.