Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GW_e. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GW_e, budou se ale muset snížit investiční náklady. V roce 2019 se jaderné elektrárny podílely 25 % na výrobě evropské elektřiny. Podle této studie vyvolá každý další instalovaný GW_e investice ve výši 9,3 miliardy euro za rok a poskytne trvalé zaměstnání na plný úvazek až 10 000 pracovníkům a generuje hrubý domácí produkt (HDP) ve výši 4,3 miliardy euro.

-        V roce 2019 zaměstnával jaderný průmysl na plný úvazek 1,1 milionu pracovníků (v roce 2050 by to mělo být 1,3 milionu pracovníků).

-        Generuje HDP ve výši 507,4 miliardy euro (v roce 2050 to bude 576 miliard euro).

-        Generuje 124,3 miliardy euro daní za rok (v roce 2050 se daně zvýší o 110,2 miliardy euro na 234,5).

-        Generuje 383,1 miliardy euro příjmů domácností (v roce 2050 to bude 490,9 miliardy euro).

-        Generuje 1 092,3 miliardy euro investic.

-        Generuje 18,1 miliardy obchodních přebytků.

Také se EU zavázala ke snížení emisí CO₂

Ředitel Foratomu, pan Desbazeille, prohlásil, že v rámci dekarbonizace ekonomiky do roku 2050 by měl být podíl jaderné energie stále 25 %, což pomůže splnit cíle v oblasti mixu nízkouhlíkových zdrojů energie a současně zajistí dostupnost elektřiny, čímž přispěje k ekonomickému rozvoji a zvýšení zaměstnanosti. Poukázal i na to, že politici dostatečně nechápou, jaký má jaderná energetika vliv na zaměstnanost a rozvoj ekonomiky, a proto ji příliš nezmiňují v dnešním hlavním proudu diskusí o energetice. Politici budou muset udělat více na podporu jaderné energie. Je potřeba začít stavět nové jaderné elektrárny a v budoucnosti zajistit bezuhlíkovou elektřinu za dostupné ceny. Nové reaktory se dnes staví ve Francii, Finsku, Slovensku a ve Spojeném království. 13 členských zemí s jadernými elektrárnami buď analyzuje potenciál dlouhodobého provozu JE, nebo plánují výstavbu nových. Jediné Německo zatím trvá na tom, že jadernou energii opouští.

Probouzí se evropský jaderný průmysl?

21. června 2019 uveřejnili evropští představitelé jaderného průmyslu prohlášení, v němž se zdůrazňuje: „Má-li Evropská unie splnit ambiciózní plány při dekarbonizaci své ekonomiky do roku 2050, bude nutno vynaložit obrovské investice do všech nízkouhlíkových technologií, což v Evropě znamená investovat také do dlouhodobě provozovaných jaderných elektráren, jakož i do výstavby nových reaktorů o celkovém výkonu kolem 100 000 MW_e. Cíle jaderného průmyslu jsou dosažitelné, pokud instituce EU, členské státy a evropský jaderný průmysl budou úzce spolupracovat“. Evropská unie by měla podporovat stabilní nízkouhlíkový energetický mix, v němž se uplatní i zvýšený podíl obnovitelných zdrojů a silná průmyslová strategie, aby si Evropa udržela své technologické vedení v jaderné energetice. Prohlášení vyzývá politiky EU ke spolupráci s jaderným průmyslem, aby spolu překonali potíže, které by mohly potenciálně zabránit Evropě splnit stanovené cíle. Generální ředitel Foratomu uvedl, že vítá iniciativu představitelů jaderného průmyslu, a to zejména v nynější době, kdy se vytváří nová Evropská komise a Evropský parlament. Jaderná energie je v mezinárodním měřítku uznávána jako důležitá součást boje proti změnám klimatu a jaderný průmysl je na tuto důležitou úlohu připraven. Prohlášení podepsali představitelé následujících jaderných organizací: Ansaldo Nucleare, CEA, ČEZ Group, EDF, EDF Energy, EnergoAtom, Energie Electrabel, Fennovoima, Fortum, Framatome, Kozloduj NPP, MVM Group, Nuclear Industry Association, National Nuclear Laboratory, Nuclearelectrica, Orano, Swissnuclear, Synatom, Tecnatom, TVO, Uniper Sweden, Urenco, Vattenfall, Westinghouse.

Ozývají se odborná sdružení

Více než 40 jaderných asociací, reprezentujících přes 80 000 vědců, rovněž vyzývá vládní ministry, aby v průběhu příštích pěti let zdvojnásobili veřejné investice do jaderného výzkumu a vývoje a do inovací. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat novým aplikacím pokročilých jaderných systémů, které umožní vznik budoucího čistého energetického mixu. Veřejné prostředky na výzkum a vývoj jaderné energie zůstávají konstantní již od roku 2000, a to ve výši 4 miliard dolarů (v hodnotě roku 2014). O jaký nepoměr se jedná ve srovnání s programem EU Horizon 2020 „Secure, Clean and Efficient Energy“, si lze udělat představu z toho, že se na tento program vynakládá 12 x více prostředků, což je 48 miliard dolarů. Do tohoto programu jaderná energie začleněna nebyla. Současný jaderný průmysl uskutečňuje novou vlnu inovací, která se týká například digitalizace, vývoje nových reaktorů a zavádění alternativních aplikací, jako je odsolování mořské vody, dálkové vytápění a dodávka technologického tepla pro průmysl. Očekává se, že tyto projekty poskytnou nové tržní příležitosti pro uplatnění jaderné energie i jiných čistých energetických zdrojů. Současné roční výdaje EU pro Euratom ve výši 50 milionů euro ročně se považují za naprosto nedostatečné.

Zdroje: NucNet, č. 81, 25.4.2019 a NucNet č. 89, 7.5.2019 a NucNet, 13.5.2019 a NucNet, 26.6.2019

https://www.nucnet.org/news/eu-needs-to-invest-in-existing-and-new-plants-6-3-2019

https://www.nucnet.org/news/european-nuclear-society-joins-call-for-ministers-to-double-investment-in-nuclear-r-d