Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 274

Zima a čerstvý vzduch

Je zima, ale v našich domovech pěkně teploučko. Jak ale teplo neztratit a přitom se „neudusit“? Odpovědět je nasnadě – musíme se naučit správně větrat. Jak na to?

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Pokud vypneme topení, otevřeme okna dokořán a rychle vyměníme vzduch za čerstvý, pak se po uzavření oken tepelná rovnováha v místnosti obnoví téměř okamžitě. Tepelná kapacita vzduchu je totiž ve srovnání s pevnými předměty v místnosti a zdmi velmi malá.

Fyzikální vysvětlení je jednoduché – hustota atomů v pevných látkách je asi 1000x vyšší, než je ve vzduchu při stejné teplotě a tlaku. Jak dlouho tedy větrat? To už není tak jednoduché, protože musíme uvážit tepelné relaxační časy RC (R je tepelný odpor a C tepelná kapacita) všech objektů v místnosti. Například tepelný relaxační čas prázdné skleničky na víno je půl minuty, zatímco u plné lahve vína je to okolo tří hodin. Pro stěny místnosti a jiné velké objekty to je ještě několikanásobně déle. Větrání, aniž by došlo k vychladnutí stěn a předmětů, je tedy snadno proveditelné. Konvekční proudění vzduchu o malé tepelné kapacitě rychle obnoví původní teplotu v místnosti. Z hlediska úspor energie je takovýto způsob větrání, byť by se nám zdál v době klimatizačních zařízení zastaralý, tím úplně nejlepším a nejšetrnějším! Naopak stálý, byť malý, přísun studeného vzduchu do našeho pokoje způsobí, že teplotní gradient poblíž naší kůže bude strmý a nám se tedy bude zdát zima.

V příjemně teplém pokoji se dobře řeší fyzikální problémy, porovnejme tedy dvě situace: studený pokoj a teplý pokoj. Ve kterém bude celková energie molekul vzduchu větší (pokud zanedbáme průvan)? Protože střední kinetická energie molekuly plynu je přímo úměrná teplotě, celková kinetická energie teplého pokoje by měla být větší. Ale je v tom háček. Když teplota stoupá, vzduch se rozpíná a některé molekuly uniknou netěsnostmi tak, aby tlak zůstal nezměněn. Uvažujeme-li tedy vzduch jako ideální plyn, je jeho hustota za stejného tlaku nepřímo úměrná teplotě a energie je dána jen kinetickou energií. A protože objem našeho pokoje se nemění, dojdeme k překvapujícímu závěru: Když vytopíme náš pokoj, celková energie vzduchu v něm se nezmění!

Podle Europhysics News 40/6, str. 30, l.J.F. (Jo) hermans * Leiden University, The Netherlands *
Hermans@Physics.LeidenUniv.nl

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail