Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 263

Zima a čerstvý vzduch

Je zima, ale v našich domovech pěkně teploučko. Jak ale teplo neztratit a přitom se „neudusit“? Odpovědět je nasnadě – musíme se naučit správně větrat. Jak na to?

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Pokud vypneme topení, otevřeme okna dokořán a rychle vyměníme vzduch za čerstvý, pak se po uzavření oken tepelná rovnováha v místnosti obnoví téměř okamžitě. Tepelná kapacita vzduchu je totiž ve srovnání s pevnými předměty v místnosti a zdmi velmi malá.

Fyzikální vysvětlení je jednoduché – hustota atomů v pevných látkách je asi 1000x vyšší, než je ve vzduchu při stejné teplotě a tlaku. Jak dlouho tedy větrat? To už není tak jednoduché, protože musíme uvážit tepelné relaxační časy RC (R je tepelný odpor a C tepelná kapacita) všech objektů v místnosti. Například tepelný relaxační čas prázdné skleničky na víno je půl minuty, zatímco u plné lahve vína je to okolo tří hodin. Pro stěny místnosti a jiné velké objekty to je ještě několikanásobně déle. Větrání, aniž by došlo k vychladnutí stěn a předmětů, je tedy snadno proveditelné. Konvekční proudění vzduchu o malé tepelné kapacitě rychle obnoví původní teplotu v místnosti. Z hlediska úspor energie je takovýto způsob větrání, byť by se nám zdál v době klimatizačních zařízení zastaralý, tím úplně nejlepším a nejšetrnějším! Naopak stálý, byť malý, přísun studeného vzduchu do našeho pokoje způsobí, že teplotní gradient poblíž naší kůže bude strmý a nám se tedy bude zdát zima.

V příjemně teplém pokoji se dobře řeší fyzikální problémy, porovnejme tedy dvě situace: studený pokoj a teplý pokoj. Ve kterém bude celková energie molekul vzduchu větší (pokud zanedbáme průvan)? Protože střední kinetická energie molekuly plynu je přímo úměrná teplotě, celková kinetická energie teplého pokoje by měla být větší. Ale je v tom háček. Když teplota stoupá, vzduch se rozpíná a některé molekuly uniknou netěsnostmi tak, aby tlak zůstal nezměněn. Uvažujeme-li tedy vzduch jako ideální plyn, je jeho hustota za stejného tlaku nepřímo úměrná teplotě a energie je dána jen kinetickou energií. A protože objem našeho pokoje se nemění, dojdeme k překvapujícímu závěru: Když vytopíme náš pokoj, celková energie vzduchu v něm se nezmění!

Podle Europhysics News 40/6, str. 30, l.J.F. (Jo) hermans * Leiden University, The Netherlands *
Hermans@Physics.LeidenUniv.nl

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Reaktory chlazené roztavenými solemi

V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.

Teorie původu náboženství

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...

Přes tisíc mladých fyziků na jednom místě

To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...

Nová tkanina, která vás udrží v teple i v ultrachladném počasí

Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...

Chytré domácnosti a „hodinoví ajťáci“

Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail