Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Bez uhlíku se neobejdeme – tvoří podstatnou část celé živé přírody i nás samotných. Nyní by se mohl stát naším ještě lepším pomocníkem. Učíme se totiž uhlík přetvářet na nanotrubičky, nanodestičky, nanokuličky a nanopásky a odhalujeme nové a nové možnosti jeho uplatnění.
Podle redaktora časopisu New Scientist, Michaela Brookse, objevili a vyrobili grafen v podstatě tak, že si hráli s lepicí páskou a tuhou z tužky. Novoselov potvrdil, že velmi dlouho nepoužívali žádnou technologii, jen několik kusů grafitu pokrytého stříbrnou barvou a snažili se získat výsledky, které by mohly naznačit, že by grafit mohl být použit jako tranzistor a měl i jiné užitečné vlastnosti. Tato práce podle něj skutečně připomínala spíše hru.
Grafen velmi dobře vede elektřinu a teplo, a proto je nadějným materiálem pro elektronické součástky, které se neustále zmenšují. Vědecké týmy ve světě pracují na metodách jeho výroby; vrstvy grafenu získané psaním grafitových tužek jsou ještě příliš tlusté. Např. Klaus Müller, ředitel Ústavu Maxe Plancka pro výzkum polymerů, patentoval řadu metod, včetně pyrolýzy. Ta spočívá v zahřívání prekursových molekul na skleněném podkladu, které již obsahují malé grafenové disky a také větve uhlíkových řetězců. Díky tepelnému zpracování můžeme získat průhledný grafenový film o tloušťce menší než 10 nanometrů.
Grafenové filmy nabízejí levnou alternativu k indium‑cínovému oxidu, který slouží jako průhledná elektroda pro sluneční články. I když je tento oxid průhledný a je dobrý vodič, je příliš drahý pro vysokou cenu india. Průhledné grafenové elektrody mohou také zvýšit účinnost fotovoltaických článků. Na rozdíl od indium‑cínového oxidu jsou grafenové elektrody průhledné i pro určitou část infračerveného světla, které tvoří až polovinu slunečního záření dopadajícího na Zemi. Grafenové elektrody se již osvědčily v prvních FV článcích vyrobených v Mainzu.
Dnes se nanotrubičky již vyrábějí v masovém měřítku, jde tedy o nadějnou cestu k hromadné výrobě grafenových nanopásků. Společnost Mitsubishi již např. vyrábí nanotrubičky v tunových množstvích.
Počítačové simulace, uskutečněné výzkumníky z Nankai University v Tianjin pod vedením Hui‑Tian Wanga, ukázaly, že stlačený materiál by mohl být přinejmenším zčásti tvořen BCC‑uhlíkem, sestaveným z prstenců čtyř atomů uhlíku. BCC‑uhlík má atributy jak diamantu, který má kubickou strukturu, tak grafitu, který je složen z volně spojených pásů atomů uhlíku v šestihranné mřížce. U BCC‑uhlíku jsou vrstvy uhlíkových prstenců spojeny velmi silnými vertikálními vazbami.
Výzkumníci modelovali různé krystalické struktury, které by mohly vzniknout při stlačení grafitu, a zjistili, že BCC‑uhlík k tomu potřebuje nejméně energie. To zvyšuje vyhlídky na výrobu neobvykle tvrdých materiálů bez extrémního zahřívání. Většina jiných materiálů, o kterých se domníváme, že jsou tvrdší než diamant, vyžaduje k výrobě jak vysokou teplotu, tak vysoký tlak.
Zájem o grafan má však málo společného s jeho elektrickými vlastnostmi, protože se výzkum soustřeďuje hlavně na to, jak ho obalit jinými novými molekulami. Změny, které vyvolá přidání atomů vodíku, nejsou ničím ve srovnání s tím, co by s grafenem mohlo učinit přidávání jiných prvků. Nové materiály na bázi chemicky modifikovaného grafenu by mohly být ještě stabilnější, spolehlivější a užitečnější než samotný grafan. Do hry se postupně dostanou i magnetické, supravodivé nebo mechanické vlastnosti. To vše však vědu teprve čeká.
Prameny:
Michael Brooks: It´s super carbon. New Scientist, 2009, č. 2736, s. 49‑51
Max Planck Research, special, 2009, s. 31
Michael Brooks: The fun way to win a Nobel prize. New Scientist, 2010, č. 2787, s. 32‑33
New Scientist, 2010, č. 2782, s. 33
How a softy turns hard under pressure. New Scientist, 2010, č. 2785, s. 12
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.