Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 274

Jak rychle švihá kord

Prázdninová soutěžní otázka směřovala k pozorným a pilným čtenářů 3pólu, kteří byli ochotni pustit se do měření rychlosti pomocí videa na základě článku Využití počítače při fyzikálním měření (3pol.cz/1260‑vyuziti‑pocitace‑pri‑fyzikalnim‑mereni). Autorem nejzajímavějšího a nejlepšího měření se stal Lubomír Bureš z Českých Budějovic. Panu Burešovi k výhře v soutěži gratulujeme a rádi předáváme jeho zkušenosti z měření švihu kordem se sportovní čepelí. Jak píše: „Tracker je velmi zajímavý program a já jsem si během jeho používání pro tuto soutěž docela užil. K průkazným výsledkům mi stačil jen mobil s kamerou a stolní počítač. Doufám, že vám moje měření přinesou alespoň trochu poučení o tom, co se vlastně děje, když sekneme kordem.“

Fotogalerie (5)
Autor článku a expert na švihání kordem i jeho měření, Lubomír Bureš

Kord, kamera a PC

V rámci Vaší soutěže jsem se rozhodl demonstrovat vlastnosti kruhového švihu kordem se sportovní čepelí o délce 90 cm. Na čepel jsem umístil tři místa pro trackování (sledování) – a to v 1/3, ve 2/3 a ve 3/3 délky, tj. ve vzdálenosti 30, 60 a 90 cm od koše. Během demonstrace jsem provedl jen relevantní část kružného seku, nikoliv sek celý.

Zvolil jsem pomalý švih

Použil jsem kameru s klasickými 25 snímky za sekundu. Aby byly výsledky zjevnější, švihl jsem poměrně pomalu. Vlastní sledování začíná až 45. snímkem a končí 63. snímkem, tedy o 68 setin sekundy později. Za pozornost stojí pravidelné paraboly vykreslené v grafech rychlostí všech tří sledovaných bodů (samozřejmě pouze mezi snímky 45 až 55) a to, jak se při švihu kord prohýbá. Proto je také rychlost vzdálenějších bodů redukována prohnutím.

Co jsem naměřil

V 55. snímku rychlost červeného sledovaného bodu umístěného v 1/3 čepele dosáhla 3,06 m/s, rychlost bodu umístěného ve 2/3 čepele 4,34 m/s a bodu ve 3/3 čepele 5,17 m/s.

Zajímavé je, že kdybychom ignorovali prohnutí čepele a zanášeli druhý a třetí bod na přímku určovanou počátkem čepele a prvním bodem, pak by v 55. snímku rychlost druhého bodu byla zhruba 4,5 m/s a třetího asi 6 m/s. Tyto teoretické hodnoty dokládají, jak radikální účinky má prohýbání čepele s rostoucí vzdáleností.

Pokud věnujeme pozornost druhé části grafů, zjistíme, že zatímco zrychlování je poměrně plynulé a probíhá jako parabola, tak zpomalování je kostrbaté s výkyvy, přičemž tyto výkyvy jsou opět znatelnější u vzdálenějších bodů.

Něco navíc

Jako bonus jsem se rozhodl přidat pokus o hrubé zjištění rychlosti klasického zápěsťového seku. Sledoval jsem bod zhruba 14 cm od počátku čepele, všechny vzdálenější již nebylo možné z důvodu vysoké neostrosti sledovat.

Protože rychlost takového seku je příliš vysoká, sestává sek samotný jen z 5 snímků (22 až 26). Graf ukazuje, že nejvyšší dosažené rychlosti se pohybují okolo 7,7 m/s. Jde o kruhový sek, a proto můžeme aplikovat (samozřejmě se zjednodušením, protože při seku se pohybuje nejen kord, ale i celá ruka a kord se prohýbá) vztah v2 = v1r2/r1. Pokud bychom brali 2/3 čepele jako efektivní délku čepele pro zásah, byla by rychlost takového bodu 33 m/s! Představa, že mi touto rychlostí projíždí čepel krkem, není příliš radostná.

Videa:


Rychlost.mp4
Sek.mp4

Lubomír Bureš
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Filmová hvězda RNA

V nebývalých detailech se podařilo vědcům vizualizovat, jak se velká molekula RNA sestavuje do funkčního stroje. Pomocí různých technik strukturní biologie natočili vědci z Marcia Group při EMBL Grenoble ...

Nové fyzikální naděje čeká další výzva v soutěži „Vím proč“

Odstartoval 12. ročník celostátní soutěže „Vím proč“ pro žáky základních a středních škol. Ti, kteří natočí nejzajímavější video s fyzikálním ...

Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail