Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Prázdninová soutěžní otázka směřovala k pozorným a pilným čtenářů 3pólu, kteří byli ochotni pustit se do měření rychlosti pomocí videa na základě článku Využití počítače při fyzikálním měření (3pol.cz/1260‑vyuziti‑pocitace‑pri‑fyzikalnim‑mereni). Autorem nejzajímavějšího a nejlepšího měření se stal Lubomír Bureš z Českých Budějovic. Panu Burešovi k výhře v soutěži gratulujeme a rádi předáváme jeho zkušenosti z měření švihu kordem se sportovní čepelí. Jak píše: „Tracker je velmi zajímavý program a já jsem si během jeho používání pro tuto soutěž docela užil. K průkazným výsledkům mi stačil jen mobil s kamerou a stolní počítač. Doufám, že vám moje měření přinesou alespoň trochu poučení o tom, co se vlastně děje, když sekneme kordem.“
Zajímavé je, že kdybychom ignorovali prohnutí čepele a zanášeli druhý a třetí bod na přímku určovanou počátkem čepele a prvním bodem, pak by v 55. snímku rychlost druhého bodu byla zhruba 4,5 m/s a třetího asi 6 m/s. Tyto teoretické hodnoty dokládají, jak radikální účinky má prohýbání čepele s rostoucí vzdáleností.
Pokud věnujeme pozornost druhé části grafů, zjistíme, že zatímco zrychlování je poměrně plynulé a probíhá jako parabola, tak zpomalování je kostrbaté s výkyvy, přičemž tyto výkyvy jsou opět znatelnější u vzdálenějších bodů.
Protože rychlost takového seku je příliš vysoká, sestává sek samotný jen z 5 snímků (22 až 26). Graf ukazuje, že nejvyšší dosažené rychlosti se pohybují okolo 7,7 m/s. Jde o kruhový sek, a proto můžeme aplikovat (samozřejmě se zjednodušením, protože při seku se pohybuje nejen kord, ale i celá ruka a kord se prohýbá) vztah v2 = v1 • r2/r1. Pokud bychom brali 2/3 čepele jako efektivní délku čepele pro zásah, byla by rychlost takového bodu 33 m/s! Představa, že mi touto rychlostí projíždí čepel krkem, není příliš radostná.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.