Tajemství komplexu menších spliceozomů
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.
Zanedbáme-li odpor vzduchu, zrychlení získané počátečním pádem by vás vyneslo až na druhou stranu. Tam byste se museli rychle vyhoupnout na pevnou zem, jinak byste mohli spadnout zpátky do díry a pendlovat v ní sem a tam. Polovinu cesty vás gravitace urychluje, pak zpomaluje.
Poprvé byla tato nerealistická úloha vyslovena pravděpodobně v roce 1966. Samozřejmě, že provrtat se 12 742 kilometrů skrz zemské jádro je nemožné, ale je tu ještě jeden nerealistický fyzikální předpoklad – totiž, že považujeme Zemi za homogenní těleso, jako třeba kulečníkovou kouli. Použijeme-li přesnější model, zjistíme, že průchod Zemí bychom zvládli za 38 minut a 11 sekund. Přesnější výpočet se zakládá na rozlišení vnitřní struktury Země, tak, jak nás o ní informuje seizmologie. Zatímco zemská kůra má hustotu méně než 3 g/cm3, zemské jádro má asi 13 g/cm3. Hustota planety neroste stejnoměrně. Ostrý padesátiprocentní nárůst hustoty nastává na rozhraní pláště a vnějšího jádra v hloubce asi 2 900 km.
Díra do pekla
Bývalý Sovětský svaz mezi lety 1970 a 1992 vrtal nejhlubší vrt do zemské kůry. Dosáhl hloubky 12 261 m a zapsal se do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlubší vrt na světě. Leží na poloostrově Kola u města Zapoljarnyj na geologickém území tzv. Baltského štítu. Také se mu říká Díra do pekla, protože z hlubin země se prý ozývaly zvuky podobné nářkům. Později se zjistilo, že šlo o podvrh soundtracku k filmu Baron Blood. Vrt sloužil čistě geologickým výzkumům litosféry. I tento rekordní vrt představuje jen 0,1 % délky potřebné pro provrtání Země.
Podle http://www.livescience.com.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.