Ing. Jan Tůma letos oslavil 90

„Popularizace vědy a techniky byla mým celoživotním štěstím. To, co jsem v mládí obdivoval, publikoval, nebo jako kantor vyučoval, jsem v poslední třetině života vstupem do světa volného novinářského působení mohl na výstavách, veletrzích a v řadě právě otevíraných projektů na nejzajímavějších místech světa vidět svýma očima, vyfotografovat nebo i osobně vyzkoušet, a dokonce mluvit i s autory projektů,“ říká největší český žijící popularizátor vědy a techniky. Internetový magazín Třípól je nanejvýš poctěn tím, že pan Jan Tůma patří do kolektivu jeho dopisovatelů. K letošním kulatým narozeninám přejeme všechno nejlepší, hlavně zdraví, a ještě mnoho krásných článků!

Jan Tůma se narodil 20. července 1930 v Praze. O tři roky později se narodil jeho mladší bratr Pavel, který mu zřejmě byl inspirací pro jeho pozdější spisovatelskou a vědecko-popularizační kariéru. Malý Pavel stále kladl zvědavé otázky týkající se vědy a techniky a starší Jan na ně musel odpovídat. Zajímalo ho, jak se co dělá a vyrábí. Jan odpovídal rád a se zájmem studoval nejrůznější odborné publikace, aby dokázal svému bratrovi co nejlépe vysvětlit jeho zvídavé otázky. Snad právě tyto příhody byly inspirací pro jeho pozdější psaní a odborné působení. Velmi ho ovlivnily populární knížky, které mu dala matka k Vánocům. Inspiroval ho také jeho učitel, který ho již ve čtvrté třídě dokázal nadchnout popisem fyzikálních objevů. „Myslím, že to byl ohromný základ pro to, že jsem se v pozdějším věku naučil o složitějších technických nebo vědeckých problémech mluvit, vystupovat a dělat přednášky pro veřejnost.“

Doba studií

Vystudoval Průmyslovou strojnicko-provozní školu, pak nastoupil na strojní fakultu pražské ČVUT. Při studiu dělal vedlejší zaměstnání - rozmnožovače v pražském Klubu inženýrů a stavitelů. Již během studia na ČVUT (1948–1953) získával praxi v oboru tehdy začínající mechanizace stavebních prací v národním podniku Konstruktiva. Jeho první brožurka o bagrech a buldozerech vyšla ještě před obhájením jeho diplomové práce.

Při studiu zpíval jako tenorista v nuselském kostele sv. Václava. Hrával na kytaru, klavír a na všechno, na co se jakýmkoliv způsobem dalo hrát.

První vyučovací stroj

V publikování i odborných přednáškách pokračoval i jako asistent po nástupu na nově založené Vysoké škole železniční, kde pomohl škole s vybavením výukovými filmy. V tom pokračoval i po přechodu na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde jako odborný asistent v letech 1953 až 1960 vyučoval průmyslové technologie a spolupracoval při zavádění prvního sálového počítače. Přeorientoval se na nastupující kybernetiku a VŠE uplatnila jeho zlepšovací návrh na děrnými štítky řízenou zkouškovou a zápočtovou agendu. Spolu s Ing. Zdeňkem Křečanem z ČVUT sestrojil a programy vybavil první československý vyučovací stroj KT-1.

Doba temna

V letech 1961–1976 působil na Pedagogické fakultě UK, kde rozvíjel nově vznikající obor – kybernetickou pedagogiku. Dokonce byl vyslán na Univerzitu v Západním Berlínu, která si tehdy troufla na širší zavádění vyučovacích strojů i na jejich výrobu. Vyučovací stroj KT-1 předvedli osobně univerzitám v Moskvě, Leningradu, a Kyjevu. V roce 1977 byl nařčen z rozmnožování dopisu Václava Havla a s dalšími učiteli z fakulty propuštěn. Po určitou dobu nemohl psát a nikde se nesmělo objevit jeho jméno. Nevzdal se a pokračoval v psaní pod jiným jménem. Zhruba po čtyřech letech se aféra utlumila a mohl se vrátit ke psaní alespoň do technických časopisů. Díky pomoci známých se stal ředitelem podnikové školy Rudných dolů Příbram v zámečku Loděnice - školu postupně vybavil moderní technikou včetně vyučovacích strojů. Nadchl ho další obor - tím byla atomová energie, o které i přednášel. „Když už jsem měl za sebou asi 100 přednášek, zahájila vysílání televize. A já si najednou řekl, proč já jezdím po večerech po divadlech? Když udělám přednášku v televizi, tak stačí jedna a uvidí to tisíce lidí! Tak jsem napsal dopis televizi, že bych dokázal udělat přednášku o atomech v televizi.“

Nestor všech českých popularizátorů vědy

Věda a technika, o kterou se zajímal už od dětství, ho přivedla ke spisovatelské činnosti. Po politické změně v roce 1989 a odchodu do důchodu roku 1990 se mohl naplno věnovat cestování a publicistice. Vedle učitelského působení se již od mládí věnoval popularizaci moderní vědy a techniky. Psal články o nastupující nové technice, jejích principech a plánech rozvoje automatizace a kybernetik. Jeho reportáže ze světových výstav vycházely v časopisech “Téčko“, Vesmír, ABC, VTM, v Technickém týdeníku a v řadě odborných časopisů. Často vystupoval v televizních pořadech nebo v seriálech Čs. rozhlasu Meteor, Satelit aj.

Neuvěřitelná publikační činnost

Do současné doby je Ing. Jan Tůma autorem 5 600 odborných i novinářských článků a 62 vědeckých, odborných a popularizačních knih. Největší mezinárodní publicitu získal Velký obrazový atlas světové dopravy vydaný česky v roce 1980, slovensky v r. 1982, a pak v několika vydáních v angličtině, němčině a francouzštině  v rekordním počtu 380 000 výtisků. Roku 2001 vydalo nakladatelství Academia jeho knihu Katastrofy děsící svět rozebírající velké technické katastrofy 20. století. Roku 2003 s podporou firmy NAREX vydal unikátně graficky vybavenou knihu Elektronářadí. Ve svých osmdesáti letech postupně napsal a v edici Kolumbus vydal tři encyklopedické knihy 100 největších zajímavostí o železnici, letecké a lodní dopravě. Z dalších uveďme: Přemožitelé času, Atomová energie, Atom skrývá naději, Budoucnost spojů, Náš život s počítači, Nekonvenční dráhy, Objevy a vynálezy tisíciletí, kapitoly ve Velké knize o energii a řadu prakticky laděných příruček o nářadí a domácích spotřebičích.

Psaní a cestování

Navštívil mnoho zajímavých zemí, např. Kanadu, Monako, Turecko, Maďarsko, Švédsko, Japonsko, Španělsko, Německo, Itálii, … A to všechno za podmínek ztíženého cestováni. S oblibou vzpomíná na návštěvu Ledového hotelu v Laponsku. Osmkrát byl v Kanadě, kterou projel křížem krážem a navštívil 10 kanadských jaderných reaktorů. Na svých cestách vždy sledoval tamní vědu a techniku a o poznatky se ochotně dělil prostřednictvím svých článků a přednášek.

Český Verne

Roku 1977 jej Národní technické muzeum v Praze ocenilo za autorství a scénář úspěšné celostátní putovní výstavy „Verne – sny a skutečnost“ čímž si vysloužil od kolegů přízvisko „Český Verne“.

V září 1992 mu za celoživotní publikační činnost a šíření vědeckotechnických informací udělil Mezinárodní institut pro pokročilá studia v Baden-Badenu vyznamenání „Distinguished Service Award.“ Řadu vyznamenání mu udělily společnosti a firmy, o kterých psal, např. Siemens, Volvo. Kanadská Hydro-Quebec jej pozvala na týdenní prohlídku největšího světového hydrokomplexu La Grande Riviére. Švédská atomová komise mu umožnila prohlídku největšího světového úložiště atomového odpadu. Je členem Mezinárodního svazu novinářů IFJ, jehož podpora mu umožňovala účast na mezinárodních kongresech, výstavách a otevírání světových megaprojektů – zejména mostů, tunelů, elektráren, ale i například testů rychlovlaků, lodí, vznášedel, letounů a premiér výroby mikroprocesorů či prvních 3D tiskáren, o kterých pak vždy zasvěceně referovat v médiích.

Odkaz pro následovníky

Inženýr Tůma nashromáždil unikátní operativní dokumentační systém krabic s výstřižky a fotografiemi. Celou tuto sbírku, svou knihovnu a část pracovny, věnoval roku 2020 do „Galerie techniků národa“, kterou připravuje Ostravská univerzita, aby posloužila jako příklad a návod zejména mladým návštěvníkům, jak sbírat, dokumentovat, střádat a využít vědomosti pro jejich vlastní budoucí tvorbu.

Třípól přeje zdraví do dalších let

V současné době žije Jan Tůma se svou manželkou v domově seniorů na Bílé Hoře. Jsou stále společensky aktivní, věnují se svým zájmům a přátelům a stále aktivně i psaní.

Zdroje: Wikipedie a projekt Post Bellum