Karel Fragner a základy slavného českého lékárnictví

Farmacie má původ ve starořeckém výrazu „farmakon“ označujícím jedovatou nebo léčivou látku. Významnou osobností, která tomuto oboru, starému jako lidstvo samo, zasvětila život, byl Karel Fragner. Letos si připomínáme výročí 155 let od narození a 90 let od úmrtí tohoto českého chemika, farmaceuta a průmyslníka.

Na profesionálním postoji lékárníka, tj. na jeho konání v mezích „lege artis“ („podle zákona lékárnického umění i zákonných předpisů“) a jeho vztahu k pacientovu zdraví záleží, bude-li lék účinný, tj. zda se zúročí úsilí všech pracovníků farmaceutických odvětví od vývoje až po výrobu, a zejména zda se naplní terapeutický záměr lékaře. Lékárna byla vždy jednou ze složek farmacie, ale od svých začátků v 11.-12. století přibližně do poloviny 19. století představovala farmacii samu. V době, kdy se kromě distribuce zabývala i přípravou léčiv přímo v lékárnách, prožívala svůj „zlatý věk“.

Lékárna U černého orla za 18 000 zlatých

V Čechách – a zároveň v celé tehdejší rakousko-uherské monarchii – se výroba léčiv a léčivých přípravků poprvé rozvinula v laboratoři rodinné lékárny U černého orla („Zum schwarzen Adler“) v Praze na Malé Straně. Zápisy o ní se dochovaly již z roku 1488. Vlastnil ji PhMr. Benjamin Fragner (1824-1886) pocházející ze staré pražské patricijské rodiny Fragnerů, která se do české historie zapsala v literatuře, medicíně, architektuře, chemii, farmacii a především v lékárenství a průmyslové výrobě léčiv. A to dokonce ve čtyřech generacích.

Vše začalo v roce 1857, kdy 33letý PhMr. Fragner koupil od magistra Jana Pujmana za 18 000 zlatých dům s lékárnou na Malostranském náměstí a ihned zde začal připravovat několik prvních českých zajímavých léčivých specialit: „Pražskou domácí mast“ (exportovala se do mnoha evropských států, i do USA, a vyráběla se ještě po druhé světové válce), „Počistivé pilulky“, „Balzám Dr. Rosy“ pro žaludeční potíže, sirup proti kašli Sibrumin a řadu dalších léčivých přípravků, jejichž výrobu převedl v roce 1889 dokonce na strojovou. Nabídka léků měla tak velký komerční úspěch, že lékárna nestačila svými prostorami a kapacitou pokrýt požadavky zákazníků. Podnikatel proto přikoupil sousední dům, avšak  plány vybudovat větší a modernější lékárnu mu překazila smrt.

Lékárnu převzal syn Karel

V otcových šlépějích pokračoval jeho syn Dr. PhMr. Karel Fragner (1861-1926), který firmu převzal. Byl českým zástupcem skupiny lékárníků, kteří se v minulosti zabývali chemickým bádáním, a z nichž se někteří stali objeviteli nových prvků a sloučenin.

Karel Fragner v roce 1881 ukončil studium farmacie na pražské univerzitě a začal pracovat v chemickém ústavu u profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902); roku 1884 zde dosáhl doktorátu. Poté pokračoval ve studiu v Pharmacie Centrale v Paříži, ale po smrti otce v roce 1886 se musel vrátit zpět do Prahy a převzít vedení lékárny. Přikoupil další objekt, oba domy nechal zbourat a postavit novou lékárnu, která v těchto prostorech sídlí dodnes.

Nejmodernější pražská lékárna

Podle dobových svědectví byla jeho lékárna nejlépe a nejmoderněji zařízenou v Praze. Malá výrobní a výzkumná laboratoř připojená k lékárně měla přístrojové vybavení na výrobu tablet (rotační a excentrické tabletovačky), lisy na čípky, kuličky a tyčinky, válcové mlýny na masti, perkolátory k přípravě tinktur a extraktů a další chemicko-technologická zařízení většinou dovezená z Francie a Německa. Od roku 1890 se zde k pohonu používal parní stroj o výkonu šesti koňských sil.

Moderní vybavení umožňovalo na tehdejší poměry velké rozšíření sortimentu vyráběných léčiv. Patřily k nim galenické preparáty, alkaloidy z námele, antiluetika (léky proti kapavce), kofein, léčivé přípravky jako Thymomel scillae na kašel a antiseptické ústní perle, jejichž název byl později zkrácen na Antiperle; naprostou novinkou byla celá paleta vitaminů. Díky svým odborným a podnikatelským aktivitám, vycházejícím z pozorného sledování farmaceutického vývoje ve světě (především v Německu a ve Švýcarsku) je Karel Fragner právem nazýván zakladatelem českého farmaceutického průmyslu.

Publikační činnost

Nejvýznamnější Fragnerovy práce jsou z oboru rostlinné chemie. V letech 1887 až 1890 izoloval v laboratoři své lékárny tři nové alkaloidy: amaryllin a bellamarin (acetylkaranin) z rostlin z čeledi hvězdníkovité a imperialin z řebčíku. Jeho práce na izolaci galeginu (z byliny jestřabina lékařská) přerušila 1. světová válka. Publikoval většinou v Časopise českého lékárnictva, který vycházel od roku 1882, ale i práce o prvku telluru (společně s chemikem Dr. Bohuslavem Braunerem, později profesorem analytické a anorganické chemie na české univerzitě), o pepsinu (s lékárníkem O. Schreiberem), o protijedech, o chemickém rozboru látek aj.

Roku 1887 podrobně popsal činnost městské hygienické laboratoře v Paříži. V závěru položil otázku, kdy se podobná laboratoř zřídí i v Praze. Pro lékárnickou učebnici, která vyšla roku 1899, napsal stať o organické chemii a sestavil farmakognostické tabulky. V řadě českých časopisů uveřejňoval referáty, které přebíral z odborného zahraničního tisku. Mnoho let pracoval ve výboru České lékárnické společnosti a kromě zajímavých přednášek byl i iniciátorem některých jejích akcí. Nejvýznamnější z nich bylo uspořádání II. mezinárodní farmaceutické výstavy roku 1896. Jeho další plány do budoucna bohužel ukončilo v roce 1926 nečekané úmrtí. Řízení chodu lékárny, výzkumné laboratoře a výroby léčiv se ujal jeho nejmladší syn Jiří.

Továrna B. Fragner

Na počátku 30. let minulého století se výroba léčiv přesunula z lékárny do nového moderního farmaceutického závodu firmy v Měcholupech u Prahy. V roce 1928 podepsali společníci rodinné firmy Fragner – matka Angelika a jejích osm dětí – společenskou smlouvu o ustavení veřejné obchodní společnosti Továrna B. Fragner, která nesla v názvu jméno dědečka společníků PhMr. B. Fragnera.

V tomto předním českém farmaceutickém podniku se během pouhých deseti let (přibližně od roku 1930 až 1940) zavedlo okolo 160 vysoce kvalitních přípravků (na 70 specialit), jako např. Bilichol, Celaskon, Contraspan, Hysteps aj.

Dobré jméno lékárenství

Úroveň československého lékárenství se co do vyspělosti, odborné úrovně a spolehlivosti v letech první čs. republiky ve světové konkurenci cenila velmi vysoko. Od dvacátých let se u některých významnějších farmaceutických podniků zakládaly sice nevelké, ale nikoliv bezvýznamné výzkumné laboratoře. Důležitou událostí bylo spojení vědeckého a technického výzkumu dvou známých pražských farmaceutických firem – továrny B. Fragnera a spol. s r. o. Interpharma v Modřanech v roce 1932. Zde se pak začaly vyrábět nové československé vitaminové, arzenobenzenové (Arsaphen, Spironovan), sulfonamidové (Dipron) a jiné přípravky (Pelantan pro snižování srážlivosti krve).

Český penicilin

Okolo roku 1942 k nám ze zahraničí pronikly zprávy o „zázračném“ penicilinu a začaly pokusy s jeho laboratorní přípravou. V laboratořích firmy B. Fragner vznikl - před okupanty utajovaný - přípravek Mykoin BF 510, který podle vyprávění pamětníků ihned aplikoval MUDr. Nedvěd na akutní pneumonii. Vlastní zkušenosti s výrobou tohoto léku, vědomosti ze zahraniční literatury a poznatky ze studijní cesty do USA, Kanady a Anglie v poválečných letech umožnily zahájit jeho průmyslovou výrobu již v roce 1949 v nově založeném národním podniku Penicilin v Roztokách u Prahy.

Kromě toho se podobný preparát začal vyrábět již dříve v soukromé firmě v Měcholupech. Velmi se podobal penicilinu a jako „český“ penicilin byl také prezentován. Po skončení druhé světové války byla „fragnerka“ znárodněna a stala se součástí národního podniku Spojené farmaceutické závody (SPOFA). Později se stala základem nových podniků Léčiva a posléze Zentiva.

Úspěšná rodina

Z osmi dětí Karla a Angeliky Fragnerových dosáhli největších úspěchů zejména tři synové. Továrnu projektoval a její výstavbu v letech 1929-1930 vedl významný architekt, urbanista, malíř, návrhář a představitel českého kubismu prof. Ing. arch. Jaroslav Fragner (1898-1967). Rodinný podnik od roku 1926 po smrti svého otce řídil farmakolog, chemik a biochemik, podnikatel, encyklopedista a odborný publicista (např. vedoucí autorského kolektivu 647stránkové monografie o vitaminech) Dr. Ing. PhMr. Jiří Fragner (1900-1977). Třetím synem Karla Fragnera byl praktický a pokladenský lékař na Smíchově a spisovatel MUDr. Benjamin Fragner (1897-1943), který vydával svoje romány a dětské knížky pod pseudonymem Benjamin Klička. Jeho syn PhDr. Benjamin Fragner (1945) je historikem architektury a ředitelem Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT.

Zdroje

Broncová, D. (ed.) a kol.: Historie farmacie v Českých zemích. MILPO MEDIA, Praha 2003.

Drábek, P., Hanzlíček, Z.: Význační předsedové farmaceutické společnosti, in: Československá farmacie, 20, 1971, s. 208-216.

Fragner, J. a kol.: Vitaminy, jejich chemie a biochemie. ČAV, Praha 1961.

Hanzlíček, Z., Drábek, P.: Sedm set let české farmacie. Čas. Lék. čes., 114, 1975, s. 1285-1289.

Svobodný, P., Hlaváčková, L.: Dějiny lékařství v českých zemích. Triton, Praha 2004.

Schott, H.: Kronika medicíny. Fortuna Print, Praha 1994.

(Článek vyšel také v http://cesky-dialog.net/clanek/7463-od-apatyky-k-tovarne/ )