Chytré domácnosti a „hodinoví ajťáci“
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
„Tak si představte, sousedko. Ten můj robot už se mi zase smál.“ Tak nějak by mohl za pár let probíhat rozhovor, třeba někde na pavlači nebo u sachrdortu v cukrárně. Že přeháníme? Ani trochu. Po světě už chodí roboti plnící role učitelky, modelky nebo domácí přítelkyně. Roboti umějí předvést šest základních emocí. Robot-učitelka se jmenuje se Saya a dává najevo překvapení, strach, znechucení, hněv, štěstí a smutek.
Jak je to možné?
Měnit výraz tváře umožnilo využití moderních technologií. Na umělou kůži robota jsou z vnitřní strany napojeny motorky, které ovládají změny v jeho výrazu, zejména kolem očí a úst. Na předváděcí akci Saya otevřela ústa a vytřeštila oči, aby dala najevo údiv. Na to se usmála a řekla několik naprogramovaných frází, včetně poděkování. Samozřejmě při tom pohybovala rty.
Sayu vyvinul v roce 2004 profesor Hiroši Kobajaši z Tokijské univerzity. O svém dítku říká: „Roboti jsou velkým hitem pro malé děti a starší lidi. Děti dokonce začnou natahovat, když jim vyhubuje."
Letos se Saya předvedla žákům jedné z jedné tokijské školy. Je stále ještě ve vývoji, ale již dnes umí například vyvolávat seznam žáků nebo je okřiknout, aby zmlkli. Stále je to ale jen přístroj, který potřebuje dálkově ovládat člověkem, ten sleduje jeho reakce prostřednictvím kamer.
Podle odborníků pomohou roboti časem řešit nedostatek pracovních sil. V Japonsku neustále roste poptávka po společensky prospěšných robotech, například schopných pečovat o staré a nemocné lidi. Vědci ale zpochybňují, zda je využití robotů u malých dětí a starších lidí vhodné. Řada odborníků však dodává, že bude potřeba ve výzkumu třeba udělat ještě hodně práce, než se budou moci roboti začít starat o staré lidi.
Modelka z drátků, šroubků a cívek zhubla na 43 kilo
Japonsko přivedlo na svět i robotku-modelku. Tento nový kráčející a mluvící robot má dívčí tvář, umí se usmívat a zhubnul na 43 kilogramů, aby mohl debutovat na módních přehlídkách. Zatím ale nevyhovuje bezpečnostním normám natolik, aby mohl přehlídková mola sdílet s modelkami z masa a kostí. Podle vývojářů japonského Národního ústavu vyspělých průmyslových věd a technologií (AIST) jejich „kybernetická modelka“ ještě není připravena pomáhat s domácími pracemi nebo pracovat po boku lidí. To se od robotů očekává do budoucna. Nevěříte? Věřte, napsala to agentura AP.
Že umělá modelka zatím nemá šanci, to potvrdili i lidé z módního průmyslu. Je prý příliš malá a má dost obyčejnou postavu. Hlavní úkolem 158 centimetrů vysoké černovlasé robotky s kódovým označením HRP-4C, jejíž předchůdkyně vážila 58 kilogramů, je obveselovat a vábit davy zvědavců. Podle vývojářů může najít uplatnění v zábavních parcích při napodobování lidských pohybů, třeba cvičitelky aerobiku.
Má vypadat jako průměrná Japonka
Podle vyjádření vědců byl robot HRP-4C vyprojektován tak, aby vypadal jako průměrná Japonka (i když vzhledem ke stříbrno-černému tělu připomíná spíš astronautku v kosmickém skafandru). Robotická konstrukce HRP-4C bez tváře a dalších součástí pláště bude v prodeji za asi 20 milionů jenů (4,1 milionu korun). Jeho programová technologie bude zveřejněna, aby lidé mohli přijít s nápady na další zábavné pohyby robota.
HRP-4C má v těle 30 robotických pohonů, které mu umožňují chodit a hýbat pažemi, a dalších osm pohonů ve tváři, díky nimž je s to vyjadřovat emoce jako hněv či překvapení. Při předváděčce pro reportéry kráčel robot kolébavou chůzí a mrkal, a tak trochu připomínal ožívající animovanou postavičku. Jemným ženským hláskem pohybujícími se ústy také řekl „Ahoj všichni!"
Všechno se mu ale tak úplně perfektně nezdařilo. Když jej demonstrátor požádal, aby se usmál nebo dal najevo hněv, usadil se mu na tváři neměnný výraz překvapení. Také jeho chůze nebyla dostatečně pohledná pro předvádění pařížské módní kolekce, částečně proto, že po celou dobu musel mít pokrčená kolena. V chodidlech má sice senzory, ale postrádá citlivou rovnováhu skutečného člověka.
Počítačový mág si stvořil ženu
K úplně jiným účelům se rozhodl vytvořit robota kanadský počítačový nadšenec Le Trung. Robotka Aiko má postavu dvacetileté ženy s ideálními mírami, na tváři stálý úsměv a jemné lesklé vlasy. Ráno čte „muži“ noviny, bez reptání uklízí, pomáhá při vedení účtů a večer mu ochotně přináší drink k televizi.
Aiko ovládá asi 13 tisíc jednodušších vět. Ženy se s ní dávají do řeči, zatímco muži se často pokoušejí na ni sáhnout.
"Když to udělají příliš chtivě, dá jim pohlavek,“ prozradil Le.
Pro některé druhy robotů se používá přesnější označení:
Piště na známou adresu: tretipol@volny.cz . Vaše nejzajímavější odpovědi zveřejníme a tři odměníme.
Děkujeme a dárek posíláme čtenáři do Nového Hrozenkova.
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.