Skrytý svět pod nohama Brňanů

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou tak ušetřeni četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským povrchem.

Jako kolektory jsou označovány podzemní liniové stavby, které slouží k ukládání trubních nebo kabelových inženýrských sítí. První kolektorové sítě se v Evropě začaly objevovat už v 19. století, například v Londýně začala být budována již roku 1863. Do České republiky pronikly kolektory až kolem roku 1968, kdy byl v Praze u rozpočtové organizace Technická správa komunikací zřízen referát pro výstavbu a provoz kolektorů. V Brně se kolektorová síť začala budovat v roce 1974 a dnes pod ním leží asi 21,5 kilometru kolektorů, v nichž je uloženo více než 49 kilometrů potrubí a přes 190 kilometrů kabelů: vodovodní, parovodní a horkovodní potrubí, splašková a dešťová kanalizace, kabely pro rozvod elektrické energie a také metalické i optické telekomunikační kabely. 

Co se skrývá v hlubinách 

„Brněnskou kolektorovou síť tvoří primární a sekundární kolektory, které se liší jak hloubkou uložení, tak způsobem výstavby i využitím. Primární kolektory se hloubí důlní ražbou 25 až 35 metrů pod povrchem. Sekundární kolektory jsou buď ražené, nebo hloubené. Ražené jsou uloženy 5 až 7 metrů hluboko, hloubené, které se staví pod sídlišti, pak leží v hloubce 5 metrů,“ popisuje Josef Šaroun, provozně-technický ředitel Technických sítí Brno (TSB). TSB vlastní asi 80 % brněnské sítě kolektorů. Zbývajících 20 % je v majetku města Brna a Technické sítě Brno jsou pověřeny a vykonávají správu této části kolektorové sítě. 

V současné době zajišťují TSB správu a provoz 7 775 metrů ražených primárních kolektorů, 5 106 metrů ražených sekundárních kolektorů a 8 426 metrů hloubených sekundárních kolektorů. Primární kolektory slouží k rozvodu inženýrských sítí na větší vzdálenosti. Sekundární kolektory pak sítě rozvádějí k jednotlivým nemovitostem. 

Méně zátěže na životní prostředí i na občany 

Výstavba kolektorové sítě je dlouhodobou a významnou investicí. „Kolektory umožňují plynulou pokládku a opravu veškerých inženýrských sítí i v místech, ve kterých by klasická pokládka do země byla možná jen s velkými obtížemi. Uliční prostor ve středu města je zaplněn natolik, že další ukládání inženýrských sítí je z prostorových důvodů obtížné, někdy i vyloučené,“ vysvětluje Michael Benža z odboru kolektorů TSB s tím, že dosavadní zkušenosti ukazují, že kolektorový systém postupně budovaný ražbou hornickým způsobem umožňuje provést úplnou rekonstrukci inženýrských sítí s minimálními zásahy do povrchu, tedy bez ovlivnění života v centru města hlukem, zvýšenou prašností, výkopy a staveništní dopravou.

„Svým strategickým umístěním kolektory umožňují snadné zajištění kontroly, údržby a opravy inženýrských sítí, což mimo jiné snižuje náklady na opravy, minimalizuje dobu přerušení energetického zásobování či výrazně omezuje negativní vlivy výkopových prací na životní prostředí i komfort obyvatel,“ doplňuje Michael Benža. 

Neustále pod dohledem 

Společnost Technické sítě Brno se o kolektory ve městě stará již 21 let. Kolektorová síť si žádá 24 hodinový dohled, který usnadňují bezpečnostní a dohledová čidla napojená na řídicí systém. „Nepřetržitý dohled zajišťuje centrální dispečink, který sleduje kolektory ve vizualizaci řídicího systému a má tak vždy aktuální přehled o dění v kolektorové síti. Systém vyhodnocuje data o teplotě, přítomnosti plynu, stavu hladiny vody v jímce či stavu osvětlení a servopohonů, dostává hlášení z pohybových čidel, monitoruje otevření dveří a tak dále,“ vyjmenovává Josef Šaroun.

Kolektory je ovšem potřeba kontrolovat i fyzicky přímo na místě. Údržbáři z TSB se tedy pravidelně vydávají do podzemí také osobně. Vedle stavu samotných kolektorů je nutné zkontrolovat rovněž vstupní objekty nebo nouzové východy. 

Kolektorů bude přibývat 

Brněnské kolektory nejen procházejí pravidelnými rekonstrukcemi a modernizacemi, ale také se plánují další. Kupříkladu od roku 2024 se předpokládá výstavba kolektoru pod ulicí Česká s návazností na kolektor Náměstí Svobody. Dalším důležitým plánem je poté propojení kolektorů primárního se sekundárním výstavbou nového kolektoru pod ulicí Dvořákova. V budoucnu se také uvažuje o pokračování výstavby sekundárních kolektorů v historickém jádru města, kde už prokázaly svou oprávněnost a užitečnost. 

Veřejnost už je na vlastní oči jen tak neuvidí 

Do 1. července 2018 byly brněnské podzemní kolektory v rámci organizovaných prohlídek přístupné i veřejnosti. Kvůli změnám v zákonem daných podmínkách pro kybernetickou bezpečnost však TSB musela oblíbené exkurze zrušit a kolektory pro veřejnost uzavřít. 

O podzemních kolektorech v Praze jsme psali zde Elektřina pod městem | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz).