Bez zařazení

Článků v rubrice: 438

Vynalezli ostnatý drát

První krok ke změně z rančerského volného života a jeho kočovné kultury v Severní Americe k uzavřeným hranicím znamenal obyčejný drát. Byl však málo efektivní a dobytek jej snadno prorazil. Počátky pokusů vyrobit něco podobného ostnatému drátu spadají do roku 1867, kdy si Lucien B. Smith ze státu Ohio nechal patentovat svoje řešení.

Fotogalerie (2)
Moderní provedení

Ostny tvořily hřebíky v dřevěných destičkách připevněných k hladkému drátu, První ostnatý drát podobný tomu, který se používá dnes, si v následujícím roce 1868 nechal patentovat Michael Kelly. Na jeden z dvojice drátů byly v pravidelných vzdálenostech navléknuty z plechu vystřižené ostny tvarem připomínající diamant. Nový vynález dostal jméno „trnitý plot" a oproti dosavadním variantám byl silnější. Kellyův „diamant", jak se mu také tehdy říkalo, se používal až do roku 1874 a je dosud stále ještě k vidění na několika místech v USA.

Další vylepšení

V letech 1873 a 1874 byly podány různé patenty zlepšující Kellyho vynález, ale vítězným se stalo jednoduché řešení farmáře Josepha Gliddena (1813-1886) z malého státu New Hampshire. Gildden na starém kávovém mlýnu začal vyrábět ohýbáním drátu a následným odštípnutím ostny, které pak nasazoval na drát; ty zkrucoval s druhým drátem na starém brusu. Tento vynález, na který mu byl 24. listopadu 1874 udělen patent, umožňoval vyrábět ostnatý drát později známý jako „Vítěz" efektivněji a rychleji. Dodnes je tento Gilddenův postup nejznámějším na světě.

Jednoduchý vynález ostnatého drátu nejen zjednodušil práci farmářů a usnadnil jejich život, ale také významně zasáhl do politické, společenské a ekonomické situace regionu. Vznik tohoto vysoce účinného nástroje začal ovlivňovat každodenní život osadníků-farmářů stejně dramaticky jako např. puška opakovačka, telegraf, větrný mlýn a lokomotiva. Přechod od otevřené prérie k plotům z ostnatého drátu způsobil mezi osadníky sociální revoluci. Pro některé znamenal ohrožení jejich práce a způsobu života, pro jiné byl vlastně jediným možným řešením, jak na farmách přežít.

Ostnatý drát jako zbraň

Vojenské využití ostnatého drátu se datuje od roku 1888, kdy bylo jeho používání zařazeno do britských vojenských manuálů. Prakticky se drátěné překážky osvědčily o deset let později na Kubě v průběhu španělsko-americké války. K nebývalému rozmachu použití ostnatému drátu došlo na bojištích první světové války a o dvě desetiletí později se stal i děsivým symbolem druhé světové války, zejména jako součást oplocení nacistických koncentračních táborů a u nás po roce 1948 také lágrů komunistických.

Udává se, že za přibližně sto let bylo vyrobeno kolem tří až čtyř tisíc druhů ostnatých drátů a drátěných překážek. Dnes je známo na 530 patentovaných ostnatých drátů a přibližně 2000 variací a přes 2000 patentovaných nástrojů na jeho výrobu. V americkém Kansasu existuje dokonce od roku 1964 Museum ostnatého drátu, kde je uloženo na dva tisíce exponátů vztahujících se k tomuto fenoménu od roku 1870 až do současnosti. Bylo založeno a spravuje je velmi aktivní Asociace sběratelů ostnatých drátů, čítající okolo 350 členů z různých států.

Weby

O Asociaci sběratelů ostnatých drátů
http://www.manta.com/c/mtbqs3s/california-barbed-wire-collectors-association
http://www.antiquebarbedwiresociety.com

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Startuje další fyzikální soutěž Vím proč

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail