Startuje další fyzikální soutěž Vím proč
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Článků v rubrice: 438
17. května 2014
Vysvětlí se záhada kulového blesku?
Fotografie kulového blesku z Číny by mohla pomoci odhalit jeho záhadu. Tento jev lze jen velmi obtížně studovat, protože se objevuje nepředvídatelně a jen na zlomek sekundy.
Fotogalerie (1)
Animace kulového blesku (Zdroj Shutterstock)
Dnes se jev kulového blesku vysvětluje různě – od elektricky nabitých meteoritů až po halucinace. Fotografii na obrázku pořídil v roce 2012 Číňan Jianyong Cen se svými kolegy z Northwestern Normal University, Lanzhou, když pozorovali bouřku. Zcela náhodou kamerou a spektrografem zaznamenali úder blesku, který vytvořil zářivou kouli o průměru 5 m; ta po 1,6 sekundách zmizela.
Analýza snímku ukázala, že klíčovými prvky v kouli byly křemík, železo a vápník, což podporuje teorii, že úder blesku odpařuje oxid křemíku v půdě. Pokud je v půdě uhlík, ten odebere kyslík z křemíku a vytvoří křemíkové páry. Atmosféra planety bohatá na kyslík rychle reoxiduje páru a krátce vytvoří kulovou záři. Tyto poznatky budou zveřejněny v časopise Physical Review Letters.
Zde je video se záznamem: physics.aps.org/articles/v7/5
Zde je video se simulací malinkých kulových blesků vytvořených pomocí křemíku a svářečky: https://www.youtube.com/watch?v=Y72nrlNnXAk
(New Scientist, 2014, č. 2953, s. 17)
Zkrácený překlad:
Nejnovější články
Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Litevské lasery
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Gravitační díra v Indickém oceánu
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
